23 Cdo 3069/2024 — Nejvyšší soud

23 Cdo 3069/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:18. 12. 2024 Spisová značka:23 Cdo 3069/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:23.CDO.3069.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odklad právní moci Odklad vykonatelnosti Dotčené předpisy:§ 243 písm. a) o. s. ř. § 243 písm. b) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:16. 1. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 3069/2024-317 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobce M. J., zastoupeného Markem Procházkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Jáchymova 26/2, proti žalovanému M. J., zastoupenému JUDr. Jaroslavou Šafránkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Lublaňská 673/24, o určení vlastnického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 10 C 18/2020, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2024, č. j. 20 Co 236/2024-298, takto: Návrh na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2024, č. j. 20 Co 236/2024-298, se zamítá. Odůvodnění: 1. Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 26. 3. 2024, č. j. 10 C 18/2020-269, zamítl žalobu o určení, že žalobce je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 7/24 na pozemku parc. č. XY, jehož součástí je stavba č. p. XY, a na pozemku parc. č. XY, vše v k. ú. XY, obec XY (výrok pod bodem I), a rozhodl, že žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává (výrok pod bodem II). 2. Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že určil, že žalobce je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 7/24 na shora uvedených nemovitostech (výrok I), a rozhodl, že žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II). 3. Žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu (výslovně v rozsahu obou jeho výroků) včasným dovoláním, v němž současně navrhl, aby Nejvyšší soud odložil právní moc a vykonatelnost napadeného rozsudku. Návrh odůvodnil tím, že do doby, než bude rozhodnuto Nejvyšším soudem, hrozí, že dojde k převedení nemovitostí na třetí osobu, a pro případ, kdy by se dovolací soud s dovoláním ztotožnil a napadený rozsudek zrušil, či sám ve věci rozhodl, by bylo nutné se novou žalobou domáhat určení vlastnictví, a tím by došlo k porušení zásady hospodárnosti řízení. 4. Žalobce se k návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí nevyjádřil. 5. Nejvyšší soud rozhodl o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů [srov. čl. II bod 1 zákona č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony], dále jen „o. s. ř.“. 6. Podle § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma [písmeno a)], nebo právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení [písm. b)]. 7. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 144/2018“), nebo ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle § 243 písm. a) o. s. ř. Jedním z těchto předpokladů je i to, že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí odvolacího soudu lze (případně též ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci. Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí je proto zjevně bezdůvodný, jelikož rozsudek odvolacího soudu má povahu rozsudku o určení, který se nevykonává. Nejvyšší soud proto návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku bez dalšího zamítl. 8. Nejvyšší soud dále posuzoval, zda jsou v poměrech dané věci splněny podmínky pro odklad právní moci napadeného rozhodnutí podle § 243 písm. b) o. s. ř., tj. zda je dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a zda se odklad právní moci nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Nejvyšší soud přitom neshledal návrh žalovaného na odklad právní moci napadeného rozsudku odvolacího soudu důvodným. 9. Žalovaným namítaná hrozba, že dojde k převedení nemovitostí na třetí osobu, je ryze hypotetická. Žalovaný v návrhu (v dovolání) netvrdí a nedokládá žádné konkrétní skutečnosti, na jejichž základě by se mohla jevit alespoň pravděpodobnou hrozba převodu těchto nemovitostí (spoluvlastnického podílu k nim) žalobcem na třetí osobu, tj. z nichž by bylo možno dovozovat reálnou hrozbu uvedeného zásahu do práv žalovaného. Existence takových konkrétních skutečností přitom nevyplývá ani z obsahu spisu. Nelze tedy přisvědčit žalovanému v jeho tvrzení, že by takto byl právní mocí napadeného rozhodnutí závažně ohrožen na svých právech. 10. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud zamítl i návrh žalovaného na odklad právní moci napadeného rozhodnutí. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 18. 12. 2024 Mgr. Jiří Němec předseda senátu