Nejvyšší soud 24 Cdo 1157/2026 – Určení otcovství

Nejvyšší soud řízení o dovolání otce nezletilého proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2025, č. j. 35 Co 8/2025-193, jímž bylo potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 22. 7. 2024, č. j. 60 P 123/2023-136, 28 P a Nc 316/2023, kterým byl zamítnut návrh otce na určení otcovství k nezletilému, podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil, neboť dovolatel nebyl při podání dovolání zastoupen advokátem, dovolání nebylo advokátem sepsáno, nebylo zjištěno, že by dovolatel měl právnické vzdělání, a ani k výzvě Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 26. 3. 2026, č. j. 60 P 123/2023-459, 28 P a Nc 316/2023 (poté, co mu usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 19. 1. 2026, č. j. 60 P 123/2023-446, potvrzenému usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2026, č. j. 35 Co 65/2026-458, nebyl ustanoven právní zástupce z řad advokátů), ve lhůtě soudem k tomu určené dovolatel nedoložil plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v dovolacím řízení, ani dovolání nebylo ve lhůtě soudem k tomu určené doplněno nebo nahrazeno podáním učiněným jeho zástupcem, který písemně či ústně do protokolu soudu nesdělil, že se s dovolatelem učiněným podáním ztotožňuje (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2752/2010). Dovolatel tedy neodstranil nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení § 241 o. s. ř., ačkoliv byl o důsledcích své nečinnosti poučen, a tudíž podmínka povinného zastoupení v dovolacím řízení ve smyslu ustanovení § 241 o. s. ř. nebyla splněna.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).