24 Cdo 1476/2022 — Nejvyšší soud

24 Cdo 1476/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:7. 6. 2023 Spisová značka:24 Cdo 1476/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:24.CDO.1476.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Insolvenční správce Dědění Dědické řízení Dotčené předpisy:§ 6 odst. 2 předpisu č. 292/2013 Sb. § 412 odst. 1 písm. b) IZ. § 412 odst. 3 IZ. § 185 odst. 1 předpisu č. 292/2013 Sb. § 188 písm. c) předpisu č. 292/2013 Sb. § 159 odst. 4 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:27. 8. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 1476/2022-259 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců Mgr. Jany Misiačkové a JUDr. Davida Vláčila ve věci pozůstalosti po M. P., zemřelé dne 5. srpna 2019, posledně bytem v XY, za účasti 1) L. P., narozeného dne XY, bytem v XY, 2) M. P., narozené dne XY, bytem v XY, 3) L. P., narozeného dne XY, bytem v XY, 4) JUDr. Zdeňky Pechancové, insolvenční správkyně dlužníka L. P., narozeného dne XY, se sídlem v XY, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 10 D 866/2019, o dovolání JUDr. Zdeňky Pechancové, insolvenční správkyně dlužníka L. P. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. listopadu 2021, č. j. 17 Co 137/2021-255, takto: Dovolání JUDr. Zdeňky Pechancové, insolvenční správkyně dlužníka L. P., se zamítá. Odůvodnění: Řízení o pozůstalosti po M. P., zemřelé dne 5. 8. 2019, bylo zahájeno usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 19. 9. 2019, č. j. 10 D 866/2019-3. Provedením úkonů v řízení o pozůstalosti byla současně pověřena Mgr. Klára Pouchlá, LL.M., notářka v Trutnově (§ 102 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních). Okresní soud v Trutnově usnesením ze dne 23. 9. 2020, č. j. 10 D 866/2019-170, stanovil obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitelky a L. P. (dále jen „L. P. st.“) částkou 1 559 010 Kč a schválil dohodou o jeho vypořádání, podle níž L. P. st. připadne do výlučného vlastnictví mimo jiné ideální ½ pozemku st. p. č. XY – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je ideální ½ stavby č. p. XY v části obce XY, rodinného domu stojícího na pozemku st. p. č. XY a ideální ½ pozemku p. č. XY zahrada, vše v katastrálním území XY, a do pozůstalostního jmění připadne druhá polovina těchto nemovitostí a pohledávka zůstavitelky za L. P. st. z titulu vypořádání společného jmění ve výši 17 505 Kč, dále určil obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti ve výši 779 705 Kč, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti částkou 369 559,21 Kč a čistou hodnotu pozůstalosti částkou 410 145,79 Kč, potvrdil nabytí dědictví dědicům podle zákonných dědických podílů po započtení daru tak, že L. P. st. a M. P. (dcera zůstavitelky) nabývají každý polovinu majetku v usnesení vyjmenovaného a L. P. ml. (syn zůstavitelky) z majetku ničeho nenabývá, když na jeho dědický podíl byla započtena částka 250 000 Kč, kterou obdržel darem za života zůstavitelky. Usnesení je opatřeno potvrzením o právní moci nastalé dne 23. 9. 2020. Odvolání JUDr. Zdeňky Pechancové, insolvenční správkyně dlužníka L. P. st. proti usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 23. 9. 2020, č. j. 10 D 866/2019-170, odmítl Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 29. 3. 2021, č. j. 17 Co 4/2021-200, s odůvodněním, že jí žádné zákonné ustanovení „postavení účastníka pozůstalostního řízení nepřiznává“. Návrh JUDr. Zdeňky Pechancové, insolvenční správkyně dlužníka L. P. st. ze dne 16. 7. 2021, kterým se domáhala „nového projednání dědictví“ z důvodu, že původní dědické rozhodnutí „bylo prohlášeno za neplatné“, Okresní soud v Trutnově usnesením ze dne 22. 7. 2021, č. j. 10 D 866/2019-231, zamítl se závěrem, že „návrh podala osoba neoprávněná, které nesvědčí dědické právo“. K odvolání JUDr. Zdeňky Pechancové, insolvenční správkyně dlužníka L. P. st. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 30. 11. 2021, č. j. 17 Co 137/2021-255, potvrdil usnesení soudu prvního stupně a uvedl, že řízení o pozůstalosti skončilo pravomocným usnesením o dědictví, pozůstalostní řízení je zahajováno na návrh, jen jestliže je z návrhu patrno, že si navrhovatel činí právo na pozůstalost jako dědic. Řízení o pozůstalosti proběhlo a právní mocí usnesení o dědictví skončilo a je závazné, nelze se proto úspěšně domáhat určení neplatnosti právních jednání učiněných v jeho průběhu. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala JUDr. Zdeňka Pechancová, insolvenční správkyně dlužníka L. P. st. dovolání. Namítá, že odvolací soud nesprávně posoudil povinnost vyslovení souhlasu insolvenční správkyně s uzavřenou dědickou dohodou a následky absence tohoto souhlasu pro dědické řízení, otázka „vztahu“ předpisů upravujících dědické řízení a insolvenčního zákona nebyla doposud v judikatuře soudů vyřešena, soud v řízení o pozůstalosti insolvenční správkyni neinformoval o postupu ve věci, nepředložil ji ke schválení žádné dohody. Nemovitosti v katastrálním území XY jsou ve výlučném vlastnictví pozůstalého manžela – dlužníka a jejich zařazením do společného jmění manželů došlo ke zkrácení práv dlužníka. Insolvenční správkyně iniciovala řízení vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 16 C 242/2020 a rozsudkem ze dne 11. 3. 2021 byla určena neplatnost „prohlášení dědiců o nahrazení soupisu pozůstalosti společným prohlášením, uzavření dohody pozůstalého manžela L. P. st. s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, potvrzení nabytí dědictví“ a soud v řízení o pozůstalosti odmítl nařídit jednání a znovu věc projednat. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) projednal dovolání insolvenční správkyně L. P. st. směřující proti potvrzujícímu výroku napadeného usnesení /ve vztahu k rozhodnutí o odmítnutí odvolání účastníků 1) až 3) nebylo usnesení odvolacího soudu dovoláním dotčeno/ podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 1 odst. 3 a § 30 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. ř. s.). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou – účastnicí řízení (o návrhu „na nové projednání dědictví“) – ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 občanského soudního řádu, se nejprve zabýval otázkou přípustnosti tohoto dovolání. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). V projednávané věci bylo pro rozhodnutí soudu významné vyřešení právních otázek, zda je insolvenční správce dlužníka v úpadku, jemuž zároveň svědčí dědické právo (dále jen „dlužník“), po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, účastníkem řízení o pozůstalosti a jaký vliv má nedostatek souhlasu insolvenčního správce s právním jednáním dlužníka v řízení o pozůstalosti, v jehož důsledku z dědictví obdržel méně, než činí jeho dědický podíl, na právní moc usnesení o dědictví. Vzhledem k tomu, že tyto právní otázky dosud nebyly v rozhodování dovolacího soudu řešeny, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání JUDr. Zdeňky Pechancové, insolvenční správkyně dlužníka L. P. st., je podle ustanovení § 237 o. s. ř. přípustné. Po přezkoumání usnesení odvolacího soudu ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř., které provedl bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné. Vymezení okruhu účastníků řízení o pozůstalosti vychází z ustanovení § 6 odst. 2 z. ř. s., podle něhož je účastníkem navrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje. Zatímco účast navrhovatele se zakládá procesním způsobem (podáním návrhu na zahájení řízení nebo uplatněním určitého požadavku v již zahájeném řízení), je pro ty, které zákon za účastníky označuje, charakteristické, že jsou nositeli hmotného práva, a právě proto je zákon výslovně jako účastníky uvádí. Ve fázi projednání pozůstalosti zákon označuje za účastníky řízení o pozůstalosti především ty, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědici (případně stát nebo vypravitele pohřbu) a podle okolností také ma