Nejvyšší soud 25 Cdo 2203/2026 – Ochranu osobnosti s náhradou nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč
Nejvyšší soud · 14. 9. 2026 · kategorie E
Shrnutí rozhodnutí
Řízení: Nejvyšší soud rozhodoval o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 5. 2026.
Předmět sporu: ochranu osobnosti s náhradou nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč.
O co šlo: Žalobce podal dovolání proti usnesení ze dne 29. 5. 2026, č. j. 17 Co 70/2026-22, jímž Krajský soud v Hradci Králové k jeho odvolání potvrdil usnesení ze dne 31. 3. 2026, č. j. 27 C 26/2026-16, kterým Okresní soud v Trutnově odmítl žalobu o ochranu osobnosti a náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Výsledek: Dovolání se odmítá. (Soud podání odmítl a věcí se meritorně nezabýval – podání bylo opožděné.)
Význam: Podání přišlo po lhůtě, soud se jím proto věcně nezabýval – rozhodnutí ukazuje význam dodržení lhůty.
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Vojtkem v právní věci žalobce: I. K., proti žalované: I-Xon, a. s., IČO 28218761, se sídlem Husitská 344/63, Praha 3, o ochranu osobnosti s náhradou nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 27 C 26/2026, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 5. 2026, č. j. 17 Co 70/2026-22, takto:
Dovolání se odmítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění
Žalobce podal dovolání proti usnesení ze dne 29. 5. 2026, č. j. 17 Co 70/2026-22, jímž Krajský soud v Hradci Králové k jeho odvolání potvrdil usnesení ze dne 31. 3. 2026, č. j. 27 C 26/2026-16, kterým Okresní soud v Trutnově odmítl žalobu o ochranu osobnosti a náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022, dále jen „o. s. ř.“) po přezkoumání, zda dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě, dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.
Podle § 240 odst. 1 věty první o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout.
Podle § 57 odst. 2 věty první a druhé o. s. ř. lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
Z obsahu spisu se podává, že napadené rozhodnutí, v němž byli účastníci poučeni, že dovolání proti němu lze podat k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení jen za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř., bylo doručeno žalobci do jeho datové schránky dne 19. 6. 2026. Poslední den lhůty k podání dovolání tedy připadal na středu 19. 8. 2026. Žalobce podal dovolání proti usnesení odvolacího soudu osobně u soudu prvního stupně dne 25. 8. 2026, tedy až po uplynutí dovolací lhůty, proto je dovolání opožděné. S přihlédnutím k tomu, že zmeškání dovolací lhůty nelze prominout, Nejvyšší soud dovolání žalobce podle § 243c odst. 3 věty první a § 218a o. s. ř. odmítl, jestliže tak v rozporu s ustanoveními § 241b odst.1 a § 208 odst.1 o. s. ř. neučinil soud prvního stupně.
Nákladový výrok se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 9. 2026
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu