Nejvyšší soud 25 Nd 388/2026 – Pověření provedením exekuce

Dne 10. 6. 2026 podal soudní exekutor JUDr. PhDr. Jiří Leskovjan, LL.M., Exekutorský úřad Praha 4, se sídlem Školská 695/38, Praha 1, návrh, aby byl pověřen provedením exekuce vůči povinné pro částku 4.265 Kč s příslušenstvím na základě rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 4. 2. 2026, č. j. 13 C 287/2025-47.

Okresní soud v Mladé Boleslavi usnesením ze dne 16. 6. 2026, č. j.

Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Podle ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení, jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před pověřením exekutora provedením exekuce nezjišťuje existenci majetku povinného a rozhoduje-li za této situace Nejvyšší soud podle § 11 odst. 3 o. s. ř., určí místně příslušný exekuční soud podle zásady hospodárnosti (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, publikované pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

Vzhledem k tomu, že žádné skutečnosti, jež by svědčily pro určení místní příslušnosti jiného soudu, nebyly doposud zjištěny, Nejvyšší soud s přihlédnutím k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil jako místně příslušný soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno a provedl v řízení prvotní úkony.