27 Cdo 2699/2023 — Nejvyšší soud

27 Cdo 2699/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:14. 11. 2023 Spisová značka:27 Cdo 2699/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:27.CDO.2699.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Péče řádného hospodáře Individuální orgán právnické osoby (o. z.) Společnost s ručením omezeným Neplatnost právních jednání (o. z.) [ Právní jednání (o. z.) ] Dotčené předpisy:§ 55 předpisu č. 90/2012 Sb. § 54 předpisu č. 90/2012 Sb. § 53 předpisu č. 90/2012 Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:22. 1. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 2699/2023-599 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Marka Doležala, v právní věci žalobkyně BSG – DEVELOPMENT s. r. o., se sídlem v Klatovech, Předslav 99, PSČ 339 01, identifikační číslo osoby 26344084, zastoupené JUDr. Tomášem Tesařem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Plzni, Malická 1576/11, PSČ 301 00, proti žalovanému Ing. Jiřímu Zachardovi, narozenému 18. 4. 1959, bytem v Klatovech, Akátová 578, PSČ 339 01, zastoupenému JUDr. Petrem Bauerem, advokátem, se sídlem v Plzni, Purkyňova 593/10, PSČ 301 00, o zaplacení 4.500.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 9 C 187/2019, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 6. 2023, č. j. 64 Co 55/2023-540, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 53.200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce. Odůvodnění: [1] Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Klatovech dne 16. 7. 2019, rozšířenou podáním ze dne 8. 3. 2021, se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení 4.500.000 Kč s příslušenstvím, z titulu nároku na vydání prospěchu získaného porušením povinnosti péče řádného hospodáře při výkonu funkce jednatele žalobkyně. [2] Okresní soud v Klatovech rozsudkem ze dne 22. 8. 2022, č. j. 9 C 187/2019-398, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 4.500.000 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). [3] Krajský soud v Plzni k odvolání žalovaného v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). [4] Odvolací soud založil napadené rozhodnutí na tom, že smlouva o zápůjčce 4.500.000 Kč mezi žalobkyní jako zapůjčitelem (zastoupenou žalovaným) a žalovaným jako vydlužitelem z 15. 1. 2018 (dále jen „smlouva“) je „neplatná“, jelikož nebyl dodržen postup podle právní úpravy střetu zájmů člena voleného orgánu společnosti se zájmy společnosti podle § 54 a 55 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích) [dále jen „z. o. k.“]. [5] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jako nepřípustné odmítl, jelikož nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř. [6] Podle dovolatele napadené rozhodnutí spočívá na vyřešení otázek hmotného i procesního práva, a sice: 1) zda lze notifikační povinnost podle § 55 z. o. k. splnit tím, že smlouva byla předána finanční ředitelce a založena do účetnictví jediného společníka žalobkyně – BETONOVÉ STAVBY – GROUP, s. r. o., identifikační číslo osoby 64834131 (dále jen „BS-G“ nebo „mateřská společnost“), 2) zda lze při výkladu povinnosti péče řádného hospodáře přihlížet ke zvyklostem ve smyslu § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), resp. k praxi zavedené mezi stranami ve smyslu § 556 odst. 2 o. z., 3) zda lze rozsah předběžného opatření zakazujícího jednateli mateřské společnosti za tuto jednat rozšířit i na jednatelství této osoby v dceřiné společnosti, které nebyly v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud vyřešeny, a 4) zda je soud povinen přihlédnout při posuzování souladu jednání člena voleného orgánu společnosti s požadavkem péče řádného hospodáře ke všem okolnostem projednávané věci, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené judikatury Nejvyššího soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3235/2016 nebo ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 5279/2016) tím, že neprovedl důkazy ke všem dovolatelem tvrzeným okolnostem uzavření smlouvy. [7] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu k výkladu § 55 z. o. k., se podává, že: 1/ Ustanovení § 55 z. o. k. dopadá na jakoukoli smlouvu, kterou hodlá uzavřít s obchodní korporací člen jejího voleného orgánu, bez ohledu na to, zda současně zastupuje (při uzavření této smlouvy) i samotnou obchodní korporaci. Uzavře-li obchodní korporace se členem svého voleného orgánu smlouvu, aniž by byl v souladu s § 55 z. o. k. o úmyslu ji uzavřít informován příslušný orgán obchodní korporace, popř. přesto, že příslušný orgán uzavření této smlouvy zakázal, není obchodní korporace takovou smlouvou vázána ani v případě, že ji při uzavření smlouvy zastoupila jiná osoba než dotčený člen voleného orgánu. Ani té totiž nesvědčí zástupčí oprávnění, nejsou-li splněny požadavky § 55 z. o. k., neboť oprávnění zastoupit obchodní korporaci při uzavření smlouvy se členem jejího voleného orgánu „odebírá“ zákaz vyslovený v souladu s § 55 z. o. k. všem (v úvahu připadajícím) zástupcům. 2/ Výjimka z obecné právní úpravy zakazující jednat ve střetu zájmů (§ 437 o. z.) je ve vztahu k uzavírání smluv mezi členem voleného orgánu obchodní korporace a touto korporací v § 55 a § 56 z. o. k. konstruována tak, že posouzení otázky, zda mohou být uzavřením smlouvy dotčeny zájmy obchodní korporace (zda je třeba zájmy obchodní korporace chránit), náleží orgánu obchodní korporace (kontrolnímu orgánu, popř. není-li zřízen, nejvyššímu orgánu obchodní korporace). Proto § 56 odst. 2 z. o. k. svěřuje nejvyššímu nebo kontrolnímu orgánu (byl-li zřízen) obchodní korporace působnost uzavření smlouvy členu voleného orgánu zakázat. 3/ Aby mohl příslušný orgán obchodní korporace náležitě zvážit, zda uzavření smlouvy zakáže či nikoli, musí získat dostatek informací ohledně podmínek, za nichž má být smlouva uzavřena. Z tohoto důvodu § 55 odst. 1 z. o. k. ukládá členu voleného orgánu obchodní korporace, aby o svém záměru uzavřít s obchodní korporací smlouvu informoval orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán (byl-li zřízen), jinak nejvyšší orgán obchodní korporace. 4/ Člen voleného orgánu obchodní korporace svou informační povinnost zásadně splní tím, že příslušnému orgánu předloží celé znění návrhu smlouvy, nebo sdělí celý její obsah. 5/ Informační povinnost bude zpravidla splněna také tehdy, pokud člen voleného orgánu předloží příslušnému orgánu obchodní korporace pouze část návrhu smlouvy anebo pokud příslušný orgán informuje pouze o části obsahu zamýšlené transakce, je-li z předložené části návrhu smlouvy anebo z předložených informací patrné, zda uzavřením smlouvy mohou být zasaženy zájmy korporace. Je-li totiž příslušnému orgánu obchodní korporace svěřena působnost kontrolovat, zda je uzavření smlouvy ve střetu zájmů v souladu se zájmy obchodní korporace, a (případně) uzavření zakázat, bezpochyby může tento orgán sám zvážit, zda mu neúplný návrh smlouvy k posouzení postačuje. 6/ Nemá-li příslušný orgán – podle svého úsudku – dostatek informací, může po předkládajícím členu voleného orgánu požadovat jejich doplnění nebo uzavření smlouvy do doplnění informací zakázat anebo uzavření smlouvy podmínit (například tím, že určí, jaká ujednání smlouva nesmí či naopak může obsahovat). 7/ Možností splnit informační povinnost tím, že člen voleného orgánu předloží příslušnému orgánu obchodní korporace pouze část návrhu smlouvy anebo že příslušný orgán informuje pouze o části obsahu zamýšlené transakce, není dotčeno právo členů nejvyššího orgánu obchodní korporace (společníků nebo akcionářů, popř. členů družstva) žádat, aby předkládající člen voleného orgánu předložil plné znění návrhu smlouvy anebo aby valnou hromadu informoval o celém obsahu zamýšlené transakce. Vyžaduje-li přitom kterýkoli ze členů nejvyššího orgánu, aby předkládající člen voleného orgánu předložil plné znění návrhu smlouvy anebo aby nejvyšší orgán informoval o celém obsahu zamýšlené transakce, předkládající člen voleného orgánu svou informační povinnost ve smyslu § 55 odst. 1 z. o. k. nesplní dříve, než žádosti člena nejvyššího orgánu vyhoví. Až tímto doplněním (uspokojením žádosti člena nejvyššího orgánu obchodní korporace) je totiž plně zajištěna ochrana zájmů korporace. 8/ Člen voleného orgánu však informační povinnost podle § 55 odst. 1 z. o. k. nesplní, nesdělí-li přís