Nejvyšší soud 28 Cdo 1606/2026 – Nahrazení projevu vůle žalované
Nejvyšší soud · 15. 7. 2026 · kategorie E
Shrnutí rozhodnutí
Řízení: Nejvyšší soud rozhodoval o dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. února 2026.
Předmět sporu: nahrazení projevu vůle žalované.
O co šlo: Obvodní soud v Mělníku rozsudkem ze dne 8. 7. 2025, č. j. 15 C 211/2024-522, ve znění opravného usnesení ze dne 14. 8. 2025, č. j. 15 C 211/2024-537, nahradil projev vůle žalované k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu specifikovaných náhradních pozemků do spoluvlastnictví žalobců (výrok I) a uložil žalované zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení (výrok II).
Výsledek: Dovolací řízení se zastavuje. (Řízení bylo zastaveno.)
Význam: Řízení skončilo bez věcného rozhodnutí.
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců JUDr. Tomáše Pirka a Mgr. Petra Krause a ve věci žalobců a) M. K. a b) J. P., zastoupených JUDr. Jiřím Hartmannem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 49/5, proti žalované České republice – Státnímu pozemkovému úřadu, IČ 01312774, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, zastoupené JUDr. Martinem Páskem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Tržiště 366/13, o nahrazení projevu vůle žalované, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 15 C 211/2024, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. února 2026, č. j. 26 Co 257/2025-624, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění
Obvodní soud v Mělníku rozsudkem ze dne 8. 7. 2025, č. j. 15 C 211/2024-522, ve znění opravného usnesení ze dne 14. 8. 2025, č. j. 15 C 211/2024-537, nahradil projev vůle žalované k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu specifikovaných náhradních pozemků do spoluvlastnictví žalobců (výrok I) a uložil žalované zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení (výrok II).
K odvolání žalované Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 2. 2026, č. j. 26 Co 257/2025-624, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a žalované uložil zaplatit žalobcům náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním spolu s návrhem na odklad právní moci rozhodnutí.
Podáním ze dne 25. 6. 2026 vzala žalovaná své dovolání zpět.
Nejvyšší soud proto s ohledem na zpětvzetí dovolání žalovanou podle § 243c odst. 3, věty druhé, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.), dovolací řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3, věta druhá, o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 7. 2026
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.
předseda senátu