Nejvyšší soud 28 Cdo 2320/2026 – Odklad vykonatelnosti

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 17. 6. 2026, č. j. 18 Co 96/2026-471, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 30. 1. 2026, č. j. 4 C 195/2019-403, ve znění opravného usnesení ze dne 20. 4. 2026, č. j. 4 C 195/2019-439, jímž bylo žalované uloženo zaplatit žalobci 551 366,60 Kč s příslušenstvím, žaloba byla co do částky 142 200 Kč včetně požadovaného úroku z prodlení zamítnuta a bylo rozhodnuto o nákladech řízení a nákladech státu (výrok I rozsudku odvolacího soudu); současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání; současně navrhla, aby dovolací soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí.

Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma (písm. a/), a právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (písm. b/).

Nejvyšší soud shledal, že v posuzované věci jsou předpoklady, za nichž lze odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, splněny.

Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (žalovanou), zastoupenou advokátem (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), ve lhůtě stanovené § 240 odst. 1 o. s. ř. a obsahuje zákonem stanovené obligatorní náležitosti (§ 241a odst. 2 o. s. ř.). Pro podané dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání, jež jsou vypočteny v ustanovení § 238 o. s. ř., a nelze tak zcela vyloučit, že dovolání může být – za splnění některého z předpokladů uvedených v § 237 o. s. ř. – přípustné. Podle dovoláním napadeného pravomocného rozhodnutí se pak může žalobce domáhat vyplacení peněžité náhrady. Neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí mohla by dovolateli hrozit závažná újma – nenávratné spotřebování vyplacených peněz (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 26 Nd 319/2017).

Nejvyšší soud proto rozhodl, že se vykonatelnost rozsudku odvolacího soudu odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání.