Nejvyšší soud 28 Nd 240/2026 – Odklad právní moci

Okresní soud v Jihlavě rozsudkem ze dne 18. 9. 2025, č. j. 22 C 20/2017-516, zamítl žalobu na nahrazení projevu vůle první žalované ohledně ve výroku specifikovaných nemovitostí (výrok I), určil, že druhý žalovaný je vlastníkem ve výroku jmenovaných nemovitostí (výrok II), řízení v dílčím rozsahu zastavil (výrok III) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky IV a V).

Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě rozsudkem ze dne 11. 3. 2026, č. j. 72 Co 234/2025-571, k odvolání žalobců a první žalované rozhodnutí soudu prvého stupně ve výroku I potvrdil v konkretizovaném znění (výrok I), ve výrocích II a V je rovněž potvrdil (výrok II), ve výroku IV je změnil tak, že první žalované uložil zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve specifikované výši (výroky III), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok IV).

Rozsudek odvolacího soudu ve výroku II a závislých nákladových výrocích napadla dovoláním první žalovaná. Požaduje primárně změnu naříkaného rozhodnutí, eventuálně jeho zrušení a zrušení i jemu předcházejícího rozsudku okresního soudu v příslušné části a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Současně žádá odklad právní moci napadeného rozsudku, majíc za to, že je závažně ohrožena na svých právech, dojde-li ke změně v katastru nemovitostí ve smyslu vyznění napadeného rozsudku ještě před rozhodnutím o dovolání. Poukazuje na eventuální další spory, jež by bylo nutné vyvolat, pakliže bude v dovolacím řízení úspěšná, neboť po zápisu vlastnického práva druhého žalovaného může tento s předmětnými nemovitostmi volně disponovat, mimo jiné převést je na třetí osoby. Dovolatelka se rovněž domnívá, že odklad právní moci by se nedotkl právních poměrů jiného subjektu mimo účastníků řízení.1.

Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (první žalovanou), jednající ve smyslu § 241 odst. 2 písm. b) o. s. ř, ve lhůtě dle § 240 odst. 1 o. s. ř. a obsahuje zákonem stanovené obligatorní náležitosti (§ 241a odst. 2 o. s. ř.). Pro podané dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání, jež jsou vypočtena v ustanovení § 238 o. s. ř., a nelze tak zcela vyloučit, že může být – za splnění některého z předpokladů uvedených v § 237 o. s. ř. – přípustné (a následně i opodstatněné).

Nejvyšší soud přihlédl k tomu, že případné dispozice s pozemky, jejichž vlastníkem byl napadeným rozhodnutím určen druhý žalovaný, by mohly mít za následek závažné ohrožení práv dovolatelky. Právní vztahy týkající se daných nemovitostí by měly zůstat i vzhledem k principu materiální publicity zápisů provedených v katastru nemovitostí do doby rozhodnutí o dovolání v této věci z pohledu stavu zápisu v katastru nemovitostí nezměněny. Zároveň platí, že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiných osob než účastníků řízení.

Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání) tak na základě shora uvedeného odložil právní moc napadeného rozsudku do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání [§ 243 písm. b) o. s. ř.].