Nejvyšší soud 28 Nd 493/2026 – Zaplacení 75 000 Kč s příslušenstvím

Návrhem na vydání evropského platebního rozkazu, podaným dne 9. 12. 2025 u Okresního soudu v Trutnově, se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení 75 000 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny mezinárodní silniční nákladní dopravy realizované žalobkyní na základě smlouvy o přepravě věci ze dne 28. 3. 2025.

Okresní soud v Trutnově usnesením ze dne 4. 3. 2026, č. j. 11 C 319/2025-23, vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc předložil Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu, který věc projedná a rozhodne (§ 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“), se závěrem, že chybějí podmínky pro určení místní příslušnosti [pravomoc českých soudů měl za založenou čl. 31 Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě, sjednané dne 19. 5. 1956, která byla vyhlášena vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb. (dále jen “Úmluva CMR“), avšak podmínky místní příslušnosti nelze zjistit, neboť místní příslušnost konkrétních soudů v rámci České republiky neurčuje ani Úmluva a nelze ji zjistit ani za pomoci příslušných ustanovení o. s. ř.].

Podle § 11 odst. 1 o. s. ř., se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.

Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu dle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Podle čl. 1 odst. 1 Úmluvy CMR se tato Úmluva vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou vedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy. Toto ustanovení platí bez ohledu na trvalé bydliště a státní příslušnost stran.

Podle čl. 31 odst. 1 Úmluvy spory vzniklé z přeprav podléhajících této Úmluvě může žalobce vést, pokud je nevede u soudů smluvních států určených dohodou stran, u soudů toho státu, na jehož území a) má žalovaný trvalé bydliště, hlavní sídlo podniku nebo pobočku anebo jednatelství, jejichž prostřednictvím byla smlouva uzavřena, nebo b) leží místo, kde byla zásilka převzata k přepravě nebo místo určené k jejímu vydání. U jiných soudů nemůže žalobce spor vést.

Z obsahu spisu a odůvodnění usnesení Okresního soudu v Trutnově se podává, že na základě smlouvy o přepravě (2025/00090) ze dne 28. 3. 2025 žalobkyně provedla pro žalovanou mezinárodní přepravu zásilky z místa nakládky Elda – Alicante (Španělsko) do místa vykládky Praha 4 a Letovice (Česká republika). Cena přepravného (75 000 Kč) měla být uhrazena na základě vystavené faktury. Žalovaná je přitom zahraniční právnickou osobou, která nemá v České republice sídlo, závod ani jeho organizační složku, a dosud také nebyl zjištěn ani žádný majetek žalované v České republice. Podle ustanovení § 84 až § 89a o. s. ř. (upravujících pravidla pro určení místní příslušnosti soudu) tak nelze zjistit, který ze soudů prvního stupně je místně příslušný danou věc projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud tudíž postupoval podle § 11 odst. 3 o. s. ř. a určil, že věc předloženou Okresním soudem v Trutnově projedná a rozhodne Okresní soud v Blansku, v jehož obvodu se podle tvrzení žalobkyně nachází poslední místo určené k vydání přepravované zásilky [Letovice; srov. Přílohu 3, bod 6 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů] a kde lze očekávat nejhospodárnější projednání a rozhodnutí sporu. Srovnej k tomu též např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Nd 91/2015, ze dne 17. 9. 2015, sp. zn. 30 Nd 261/2015, a ze dne 17. 4. 2012, sp. zn. 30 Nd 79/2012.