29 Cdo 400/2025 — Nejvyšší soud

29 Cdo 400/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:22. 5. 2025 Spisová značka:29 Cdo 400/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:29.CDO.400.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odklad vykonatelnosti Dotčené předpisy:§ 243 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:30. 5. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 400/2025-300 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce M. V., zastoupeného Mgr. Michaelou Kasper Beňovou, advokátkou, se sídlem v Lysé nad Labem, Masarykova 1250/50, PSČ 289 22, proti žalované I. V., zastoupené Mgr. Josefem Janíkem, advokátem, se sídlem v Teplicích, Kašparova 3244, PSČ 415 01, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 5 C 90/2022, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. září 2024, č. j. 28 Co 195/2024-257, o návrhu žalobce na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto: Návrh na odklad vykonatelnosti druhého výroku rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. září 2024, č. j. 28 Co 195/2024-257, se zamítá. Odůvodnění: 1. Rozsudkem ze dne 22. května 2024, č. j. 5 C 90/2022-214, Okresní soud v Nymburce, (mimo jiné) rozhodl, že žalovaná (I. V.) je povinna zaplatit žalobci (M. V.) „na vyrovnání podílu“ částku 109 178,93 Kč (bod I. výroku) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku). 2. K odvolání žalované Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. září 2024, č. j. 28 Co 195/2024-257, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že zamítl návrh žalobce na vypořádání jeho vnosů (první výrok), a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v celkové výši 43 160 Kč (druhý výrok). 3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí změnil tak, že se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje. Podáním datovaným 10. prosince 2024 dovolatel (za běhu dovolací lhůty) doplnil dovolání a navrhl, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost druhého výroku dovoláním napadeného rozhodnutí o nákladech řízení; návrh odůvodnil tím, že není schopen svou povinnost splnit, neboť (mimo jiné) trpí cukrovkou I. stupně, pročež je „značně pracovně omezen“. Dále uvedl (specifikovaný) výčet svých životních nákladů s tím, že v řízení před soudy obou stupňů byl osvobozen od placení soudních poplatků. Dovolatel dovozuje, že mu neprodleným výkonem rozhodnutí či exekucí hrozí závažná újma, neboť nemá žádné úspory, ze kterých by žalované mohl uhradit uloženou částku a není možné ani placení ve splátkách. 4. Podáním datovaným 7. března 2025 dovolatel sdělil, že exekuce k vymožení náhrady nákladů řízení již byla zahájena a jejím provedením byl pověřen soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha, Exekutorský úřad Přerov; exekuce dovolateli způsobuje „značné problémy“. 5. Podle ustanovení § 243 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma (písm. a/), nebo právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (písm. b/). 6. V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“) pod číslem 144/2018 (dále jen „R 144/2018“), jakož i v usnesení ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 2019, pod číslem 5 (z nějž R 144/2018 výslovně vychází), Nejvyšší soud rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. 7. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2020, sen. zn. 29 ICdo 12/2020, uveřejněného pod číslem 78/2020 Sb. rozh. obč., se pak závažnost újmy, která ve smyslu ustanovení § 243 písm. a/ o. s. ř. dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí], poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). Je-li vykonáváno rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění povinnému (dovolateli), je pro posouzení závažnosti hrozící újmy zásadně rozhodující možný dopad vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů povinného (dovolatele), tedy poměření toho, jak závažně se (případně též s přihlédnutím k dalším okolnostem, jež se mohou týkat i osoby oprávněného) vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit (se zřetelem k výši vymáhané částky) v majetkových poměrech povinného (dovolatele) [se zřetelem k rozsahu majetku povinného (dovolatele) a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí]. 8. Návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku je zjevně bezdůvodný, neboť tomu, aby bylo možné posuzovat odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž dovolání směřuje proti výroku o nákladech řízení, brání okolnost, že proti tomuto výroku není dovolání objektivně přípustné (§ 238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.). 9. S přihlédnutím ke skutečnosti, že výrok o nákladech řízení lze zrušit jako výrok závislý v případě přípustného a důvodného dovolání směřujícího proti výroku ve věci samé (§ 242 odst. 2 písm. a/ a § 243e odst. 1 o. s. ř.), Nejvyšší soud nad rámec nutného odůvodnění doplňuje, že návrh dovolatele není důvodný ani poměřováno shora uvedenými závěry ustálené rozhodovací praxe. Závažná újma ve smyslu § 243 písm. a/ o. s. ř. není dána (bez dalšího) jen tím, že napadené rozhodnutí lze exekučně vymoci, popřípadě že se exekuce již vede; takovou závažnou újmou pak nemůže být skutečnost, že dovolatel podle svého tvrzení nemá exekučně postižitelný majetek (a provádění exekuce se tedy jeho majetkových poměrů dotknout nemůže). Z návrhu dovolatele se ani nepodává, jak neprodlená exekuce negativně zasahuje do jeho zdravotního stavu a snížené pracovní schopnosti. 10. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud zamítl návrh dovolatele na odklad vykonatelnosti druhého výroku dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu. 11. Pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí) je rozhodné aktuální znění občanského soudního řádu. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 22. 5. 2025 Mgr. Hynek Zoubek předseda senátu