Nejvyšší soud 29 Nd 675/2025 – Zaplacení částky 1.000.000 Kč s příslušenstvím
Nejvyšší soud · 22. 4. 2026 · kategorie E
Shrnutí rozhodnutí
Řízení: Nejvyšší soud rozhodoval o návrhu.
Předmět sporu: zaplacení částky 1.000.000 Kč s příslušenstvím.
O co šlo: Rozsudkem ze dne 16. října 2018, č. j. 21 C 46/2009-513, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 22. října 2018, č. j. 21 C 46/2009-522, Obvodní soud pro Prahu 1: [1] Uložil žalované (J. D.), aby do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatila žalobci (Olivetto, s. r. o.) částku 50.000 Kč s příslušenstvím tvořeným konkretizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 22. září 2005 do …
Výsledek: Řízení o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti a právní moci rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2025, č. j. 11 Co 58/2019-746, se zastavuje. (Řízení bylo zastaveno.)
Význam: Řízení skončilo bez věcného rozhodnutí.
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Tomáše Zadražila v právní věci žalobce Olivetto, s. r. o., se sídlem v Brně, Čechyňská 361/16, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 29185769, zastoupeného Mgr. Jiřím Šebestou, advokátem, se sídlem v Brně, Čechyňská 361/16, PSČ 602 00, proti žalované J. D., zastoupené JUDr. Věrou Babíčkovou, advokátkou, se sídlem ve Vestci, K Jahodárně 173, PSČ 252 42, o zaplacení částky 1.000.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 21 C 46/2009, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti a právní moci rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2025, č. j. 11 Co 58/2019-746, takto:
Řízení o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti a právní moci rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2025, č. j. 11 Co 58/2019-746, se zastavuje.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o návrhu žalované.
Odůvodnění
Rozsudkem ze dne 16. října 2018, č. j. 21 C 46/2009-513, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 22. října 2018, č. j. 21 C 46/2009-522, Obvodní soud pro Prahu 1:
Uložil žalované (J. D.), aby do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatila žalobci (Olivetto, s. r. o.) částku 50.000 Kč s příslušenstvím tvořeným konkretizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 22. září 2005 do zaplacení (I. výrok).
Ve zbývající části (co do částky 950.000 Kč s příslušenstvím tvořeným konkretizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 17. září 2005 do zaplacení) žalobu zamítl (II. výrok).
Rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky (III. výrok).
Nepřiznal České republice náhradu nákladů řízení (IV. výrok).
K odvolání žalobce (proti zamítavému výroku rozsudku o věci samé) Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. května 2019, č. j. 11 Co 58/2019-578:
Změnil rozsudek obvodního soudu v části II. výroku tak, že uložil žalované zaplatit žalobci dalších 50.000 Kč s příslušenstvím tvořeným specifikovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 22. září 2005 do zaplacení (první výrok).
Potvrdil rozsudek obvodního soudu v části II. výroku co do zamítnutí částky 900.000 Kč s příslušenstvím (první výrok).
Změnil rozsudek obvodního soudu ve výroku o nákladech státu (druhý výrok).
Rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů mezi účastníky (třetí výrok).
K dovolání žalobce Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 31. ledna 2022, č. j. 29 Cdo 53/2020-629, zrušil rozsudek odvolacího soudu ze dne 22. května 2019 s výjimkou měnícího výroku o věci samé přiznávajícího žalobci dalších 50.000 Kč s příslušenstvím a věc ve zrušeném rozsahu vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Odvolací soud následně rozsudkem ze dne 18. května 2022, č. j. 11 Co 58/2019-648:
Změnil rozsudek obvodního soudu v části II. výroku tak, že uložil žalované zaplatit žalobci dalších 200.000 Kč s příslušenstvím tvořeným specifikovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 22. září 2005 do zaplacení (první výrok).
Potvrdil rozsudek obvodního soudu v části II. výroku co do zamítnutí částky 700.000 Kč s příslušenstvím (první výrok).
Změnil rozsudek obvodního soudu ve výroku o nákladech státu (druhý výrok).
Rozhodl o nákladech řízení před soudy všech stupňů mezi účastníky (třetí výrok).
K dovolání žalobce Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 29. května 2025, č. j. 29 Cdo 495/2023-720, zrušil rozsudek odvolacího soudu ze dne 18. května 2022 s výjimkou měnícího výroku o věci samé přiznávajícího žalobci dalších 200.000 Kč s příslušenstvím a věc ve zrušeném rozsahu vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Následně odvolací soud rozsudkem ze dne 5. listopadu 2025, č. j. 11 Co 58/2019-746:
Změnil rozsudek obvodního soudu v zamítavém výroku o věci samé „jen tak“, že žalované uložil zaplatit žalobci dalších 500.000 Kč s příslušenstvím tvořeným konkretizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 22. září 2005 do zaplacení (první výrok).
Potvrdil rozsudek obvodního soudu v zamítavém výroku o věci samé ohledně částky 200.000 Kč s příslušenstvím (první výrok).
Změnil rozsudek obvodního soudu ve výroku o nákladech státu jen tak, že žalovaná je povinna zaplatit státu na náhradě těchto nákladů do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 312.80 Kč (druhý výrok).
Uložil žalované zaplatit do 3 dnů od právní moci rozhodnutí na soudním poplatku za dovolání částku 11.200 Kč (třetí výrok).
Uložil žalované zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 356.187 Kč (čtvrtý výrok).
Podáním datovaným 27. listopadu 2025, doručeným soudu 28. listopadu 2025 (č. l. 754-756), žalovaná navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v aktuálním (rozhodném) znění (dále též jen „o. s. ř.“), odložil vykonatelnost (případně též právní moc) rozsudku odvolacího soudu ze dne 5. listopadu 2025, „proti němuž bude podáno v zákonné lhůtě dovolání“.
Podáním datovaným 21. ledna 2026, doručeným soudu téhož dne (č. l. 776-777), vzala žalovaná návrh na odklad vykonatelnosti a právní moci označeného rozhodnutí zpět, s tím, že s žalobcem uzavřela stejného dne dohodu o narovnání.
Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu žalovaná nepodala.
Nejvyšší soud proto na základě dispozitivního úkonu žalované zastavil řízení o tomto jejím návrhu podle § 243c odst. 3 věty druhé o. s. ř.; při absenci dovolacího řízení (jež spouští až podané dovolání) uplatnil označené ustanovení v poměrech dané věci analogicky.
Výrok o nákladech řízení o tomto návrhu žalované je odůvodněn tím, že žalované (která z procesního hlediska zpětvzetím návrhu zavinila zastavení řízení o něm) právo na náhradu těchto nákladů nevniklo, a tím, že žalobce se práva na náhradu svých nákladů vzdal (podáním došlým Nejvyššímu soudu 14. dubna 2026).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. dubna 2026
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu