Z rozhodnutí: Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka J., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupeného JUDr. Kamilem Podroužkem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Fráni Šrámka 1139/2, PSČ 500 02, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 42 INS XY, o s…
KSHK 42 INS XY
29 NSČR 54/2018-B-212
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka J., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupeného JUDr. Kamilem Podroužkem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Fráni Šrámka 1139/2, PSČ 500 02, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 42 INS XY, o schválení reorganizačního plánu, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. listopadu 2017, č. j. KSHK 42 INS XY, 2 VSPH XY, takto:
Dovolání se zamítá.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 28. června 2016, č. j. KSHK 42 INS XY, Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „insolvenční soud“) zamítl reorganizační plán dlužníka J., předložený insolvenčnímu soudu dne 1. června 2016 (bod I. výroku) a prohlásil konkurs na majetek dlužníka (bod II. výroku).
Insolvenční soud vyšel z toho, že:
1/ Usnesením ze dne 22. prosince 2015, č. j. KSHK 42 INS XY, insolvenční soud mimo jiné zjistil úpadek dlužníka a povolil mu řešení úpadku reorganizací.
2/ Znaleckým posudkem předloženým insolvenčnímu soudu dne 11. března 2016 byla oceněna majetková podstata dlužníka. Podle závěru znalce by při řešení úpadku konkursem, a za situace, kdy technické zhodnocení (blíže v posudku specifikované) není zajištěným majetkem (a bylo by zpeněženo ve prospěch nezajištěných věřitelů), došlo k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů v rozsahu 8,37 % jejich zjištěných pohledávek. Znalecký posudek dne 31. března 2016 projednala a schválila schůze věřitelů a podle tohoto posudku určil insolvenční soud usnesením ze dne 11. dubna 2016, č. j. KSHK 42 INS XY, cenu majetkové podstaty.
3/ Insolvenční správce ve zprávě o hospodářské situaci dlužníka ze dne 15. března 2016 mimo jiné uvedl:
- Dlužník sídlí v pronajaté nemovitosti, jejímž vlastníkem je J. (dále jen „společnost JI“). Jednatelem této společnosti je jednatel dlužníka a společníky jsou někteří společníci dlužníka. Od roku 2009 probíhala rekonstrukce nemovitosti, kterou financoval dlužník (nájemce) na základě dohody s pronajímatelem (společností JI) z 5. listopadu 2010. Pohledávka z technického zhodnocení činí přes 9,5 mil. Kč.
- Na základě nájemní smlouvy ze dne 10. června 2015 pronajímá společnost JI dlužníku hlavní technologické vybavení, které dlužník nezbytně potřebuje ke své činnosti.
- Dne 31. března 2015 vznikla společnost F. (dále jen „společnost FS“). Jejím společníkem je P. H., který je současně společníkem dlužníka a bratrem jednatele dlužníka. Na společnost FS převedl dlužník kupními smlouvami v červenci až říjnu 2015 podstatnou část svého majetku, jež mu byla následně pronajata. Splatné nájemné mělo být započítáváno oproti splátkám na úhradu kupní ceny. Převod tohoto majetku považuje insolvenční správce za neplatný, případně neúčinný.
- Dne 22. května 2015 vznikla společnost Riegrova pekárna Sever s. r. o. Na základě rámcové smlouvy ze dne 10. listopadu 2015 uzavřené na dobu od začátku roku 2016 do konce roku 2020 realizuje dlužník většinu své obchodní činnosti přes tuto společnost a „odřízl“ se tak od většiny svých odběratelů. Tato změna není ani bezpečná, ani prospěšná pro dlužníka, neboť ten se stal závislým na odběru jedné osoby, jež mu nehradí jeho pohledávky a ke dni ocenění majetkové podstaty mu dluží téměř 3 mil. Kč.
- Provoz dlužníkova podniku je tak závislý na spolupráci propojených osob, dochází k realizaci podnikatelské činnosti dlužníka prostřednictvím jiných osob, respektive k přesunu majetku a činností dlužníka na jiné osoby, které jsou personálně a majetkově propojeny s dlužníkem.
4/ Dne 1. června 2016 předložil dlužník insolvenčnímu soudu reorganizační plán.
5/ Podle reorganizačního plánu mají být nezajištění věřitelé uspokojeni v celkové výši 10 % jednotlivých pohledávek, a to postupným splácením měsíčně od 31. srpna 2016, s tím, že v okamžiku, kdy bude uhrazeno alespoň 10 % zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů, bude zbývající část pohledávek dlužníku prominuta a veškeré další nároky nezajištěných věřitelů zaniknou. Pohledávky nezajištěných věřitelů však budou uspokojovány nejdéle do 31. prosince 2023.
6/ Z přílohy k reorganizačnímu plánu nazvané „Seznam a popis významných smluv dle § 342 písm. g/ IZ“ plyne, že dlužník k podnikatelské činnosti používá pronajaté prostory a pronajaté movité věci. V seznamu nájemních smluv dlužník vždy uvádí pronajímatele, předmět nájmu a délku nájmu, nikoli však výši sjednaného nájemného. Částku, kterou hradí pronajímatelům za pronájem movitých a nemovitých věcí, dlužník neuvádí na žádném místě reorganizačního plánu. Přitom k uspokojení přihlášených věřitelů má být rozdělena pouze částka 220 000 Kč.
7/ Jednotlivé skupiny věřitelů hlasovaly na schůzi věřitelů konané dne 23. června 2016 ohledně přijetí reorganizačního plánu takto:
a/ První skupina, zajištěný věřitel Raiffeisenbank a. s., hlasoval proti přijetí.
b/ Druhá skupina, zajištěný věřitel K. M., hlasoval pro přijetí.
c/ Třetí skupina, zajištěný věřitel Česká republika - Finanční úřad pro Liberecký kraj, se „zdržel“ hlasování.
d/ Čtvrtá skupina, zajištěný věřitel INTO Czech republic, s. r. o., hlasoval pro přijetí. Insolvenční správce popřel pohledávku tohoto věřitele co do pravosti, výše i pořadí. Žaloba na určení pohledávky byla podána pouze co do pravosti a výše, proto může být věřitel v budoucnu pouze věřitelem nezajištěným.
e/ Pátá skupina, zajištěný věřitel MONETA Leasing, s. r. o. (dále jen „společnost M“), hlasoval pomocí hlasovacího lístku proti přijetí.
f/ Šestá skupina, nezajištění věřitelé, z celkového počtu 31 819 003 hlasů, kdy pro přijetí bylo potřeba 15 909 502 hlasů, hlasovalo pro přijetí pouze 3 631 610 hlasů. Reorganizační plán by touto skupinou nebyl přijat, ani kdyby mezi nezajištěné věřitele insolvenční soud zařadil věřitele INTO Czech republic, s. r. o. s pohledávkou ve výši 4 764 038,50 Kč.
g/ Sedmá skupina, společníci dlužníka, se na schůzi věřitelů, na níž se hlasovalo o přijetí reorganizačního plánu, nedostavili.
Na tomto základě insolvenční soud zkoumal, zda jsou naplněny předpoklady pro schválení reorganizačního plánu podle § 348 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
Insolvenční soud nezjistil, že by předložený reorganizační plán byl v rozporu s insolvenčním zákonem či jinými právními předpisy (§ 348 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona), s tím, že podle zprávy insolvenčního správce jsou rovněž průběžně uspokojovány přednostní nároky věřitelů (§ 348 odst. 1 písm. e/ insolvenčního zákona).
Při posuzování poctivosti záměru dlužníka (§ 348 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona) insolvenční soud uvedl, že v případě řešení dlužníkova úpadku konkursem bude mít insolvenční správce prostor k posouzení právních úkonů, které zmiňuje ve zprávě o hospodářské situaci dlužníka ze dne 15. března 2016, a to uplatněním jejich neplatnosti, nebo neúčinnosti. Majetek vyvedený z dispozice dlužníka by se stal (s pohledávkou z titulu technického zhodnocení) majetkem, který by sloužil k uspokojení pohledávek věřitelů, k čemuž by však nedošlo při řešení úpadku reorganizací, když stávající vlastnický vztah zůstane zachován a dlužník bude nadále podstatnou část příjmů vynakládat na úhradu nájemného. Insolvenční soud proto uzavřel, že má „vážné pochybnosti o dlužníkově poctivém záměru“ vypořádat se v maximální možné míře se závazky vůči svým věřitelům. Uvedenému nasvědčuje i způsob, jakým je v reorganizačním plánu formulována nabídka pro nezajištěné věřitele.
Reorganizační plán nebyl přijat každou skupinou věřitelů (§ 348 odst. 1 písm. c/ insolvenčního zákona). Insolvenční soud proto dále posuzoval, zda lze reorganizační plán schválit i přes nesplnění této podmínky (§ 348 odst. 2 insolvenčního zákona), zejména zda je reorganizační plán ke každé skupině věřitelů, která jej nepřijala, spravedlivý.
Ve vztahu k zajištěným věřitelům a skupině tvořené společníky dlužníka považoval insolvenční soud reorganizační plán za spravedlivý, vůči nezajištěným věřitelům však nikoli. Dlužník nenabízí věřitelům této skupiny plnění podle § 349 odst. 2 insolvenčního zákona, tedy plnění ve výši zjištěné pohledávky s úrokem ke dni účinnosti reorganizačního plánu, a zároveň skupina podřízených věřitelů k těmto pohledávkám neobdrží žádné plnění. Reorganizační plán přesto není vůči této skupině spravedlivý vzhledem k výši plnění, které nezajištění věřitelé obdrží. Ačkoliv se zdá, že dlužník nabízí nezajištěným věřitelům vyšší uspokojení než v konkursu (10 % oproti 8,37 %), nabízených 10 % je maximem, ve kterém hodlá uspokojit nezajištěné věřitele, za předpokladu, že se jeho podnikání bude výjimečně dařit, jinak skončí uspokojování nezajištěných věřitelů na konci roku 2023 bez ohledu na to, v jaké míře budou uspokojeni.
Insolvenční soud proto dospěl k závěru, že reorganizační plán není spravedlivý ke skupině nezajištěných věřitelů, neboť vzhledem k formulaci nabídky plnění nezajištěným věřitelům nezaručuje vyšší míru