Nejvyšší soud 30 Cdo 2149/2026 – Nejasném podání ze dne 26. 5. 2025

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Tomáše Lichovníka a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobkyně Z. P., o nejasném podání ze dne 26. 5. 2025, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 41 Nc 1/2025, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 29. 4. 2026, č. j. 58 Co 37/2026-34, takto:

Okresní soud ve Zlíně jako soud prvního stupně usnesením ze dne 19. 9. 2025, č. j. 41 Nc 1/2025-16, nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků (výrok I) a neustanovil žalobkyni zástupce k ochraně zájmů v této věci (výrok II).

Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně jako soud odvolací usnesením ze dne 29. 4. 2026, č. j. 58 Co 37/2026-34, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl, protože dovolání je objektivně nepřípustné [§ 238 odst. 1 písm. i) a písm. j)].

Pro úplnost lze dodat, že v případě odmítnutí dovolání pro jeho nepřípustnost podle § 238 o. s. ř. vzniká dovolateli poplatková povinnost podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, až uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle § 238 o. s. ř.; o této povinnosti rozhodne soud prvního stupně (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1697/2021, uveřejněné pod číslem 73/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2022, sp. zn. 26 Cdo 928/2022).

Nákladový výrok není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 8. 2026

Mgr. Vít Bičák

předseda senátu