Z rozhodnutí: Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na w…
33 Cdo 4108/2017
citace
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:20. 2. 2019
Spisová značka:33 Cdo 4108/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:33.CDO.4108.2017.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Smlouva spotřebitelská
Dotčené předpisy:§ 49 odst. 1 předpisu č. 458/2000Sb.
§ 30a odst. 8 předpisu č. 541/2005Sb.
§ 4 odst. 2 předpisu č. 82/2011Sb.
Kategorie rozhodnutí:C
Zveřejněno na webu:9. 5. 2019
Podána ústavní stížnost
Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí
10.6.2019II.ÚS 1897/19doc. JUDr. Vojtěch Šimíček, Ph.D.odmítnuto25.6.2019
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
33 Cdo 4108/2017-137
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně innogy Energie, s.r.o., se sídlem v Praze 10, Limuzská 3135/12 (identifikační číslo 499 03 209), zastoupené Mgr. Kamilem Stypou, advokátem se sídlem v Praze 2, Rubešova 162/8, proti žalované N. N., se sídlem XY, o 16.778,45 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 7 C 14/2016, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 17. 5. 2017, č.j. 59 Co 42/2017-112, t a k t o:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.516,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. Kamila Stypy, advokáta.
O d ů v o d n ě n í:
Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně rozsudkem ze dne 17. 5. 2017, č. j. 59 Co 42/2017-112, změnil rozsudek Okresního soudu v Kroměříži ze dne 8. 11. 2016, č. j. 7 C 14/2016-78, tak, že žalované uložil zaplatit žalobkyni 16.778,45 Kč s 7,05% úroky z prodlení z částky 22.243,08 Kč od 19. 3. 2013 do 20. 6. 2013 a 7,05% úroky z prodlení z částky 16.778,45 Kč od 21. 6. 2013 do zaplacení; žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 36.409,20 Kč. Podle odvolacího soudu právní předchůdkyně žalobkyně jako obchodnice s elektřinou neměří množství žalovanou (zákaznicí) odebrané elektrické energie (neodčítá údaje o faktickém stavu elektroměru), ale při vyúčtování ceny odebrané elektrické energie spoléhá na údaje sdělené operátorem trhu. Cenu elektrické energie za období od 14. 1. 2012 do 31. 12. 2012 nebyla právní předchůdkyně žalobkyně povinna účtovat jen na základě odečtu údajů elektroměru k datu účinnosti změny dodavatele (1. 1. 2013); podkladem pro vyúčtování mohly být i náhradní údaje z měření, jejichž chybně stanovené hodnoty lze následně opravit. Žalobkyně prokázala – argumentuje odvolací soud –, že v opravném daňovém dokladu z 26. 2. 2013 vyúčtovala cenu elektrické energie podle údajů z měření zjištěných v souladu s právními předpisy.
V dovolání, kterým napadla rozhodnutí odvolacího soudu, žalovaná prosazuje názor, podle něhož žalobkyně nemohla poté, co určila „způsob, jakým vyúčtuje elektrickou energii,“ změnit způsob určení výpočtu odebrané elektřiny „na základě zjištění v měřícím zařízení.“ Z ustanovení § 4 odst. 3 vyhlášky č. 82/2011 Sb. vyvozuje, že odhad je přípustný pouze v případě, kdy nejsou dostupné údaje zaznamenané měřícím zařízením, a to podle výše spotřeby za předcházející srovnatelné období. V projednávané věci však údaje měřícího zařízení byly k dispozici, ovšem provozovatel distribuční soustavy nesplnil povinnost při změně dodavatele učinit odečet stavu. Navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalobkyně ve vyjádření argumentuje tím, že postupovala v souladu s právními předpisy. Obchodník s elektřinou je povinen držet se informací od operátora a opravit vyúčtování dodané elektřiny, poskytne-li operátor odlišné údaje. Provozovatel distribuční soustavy nepochybil, určil-li stav měřícího zařízení ke dni změny dodavatele odhadem; skutečnost, že měřidlo bylo dostupné a stav bylo možné zjistit i odečtem, není podstatné (§ 30a odst. 8, 9 vyhlášky č. 541/2005 Sb.). Provozovatel tímto způsobem nezměnil volbu (odhad), pouze „dosadil do rovnice další proměnou“ (podařilo se mu tak odhad přiblížit skutečnosti). Navrhla zamítnutí dovolání.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.).
Podle § 241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o.s.ř.).
Dovolání je přípustné, protože rozhodnutí odvolacího soudu týkající se vztahu ze spotřebitelské smlouvy, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázky hmotného práva (způsob získání údajů z měření elektřiny při změně dodavatele), která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena (§ 237, § 239 o.s.ř.).
Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle § 49 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákonů č. 151/2002 Sb., č. 262/2002 Sb., č. 278/2003 Sb., č. 356/2003 Sb., č. 670/2004 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 342/2006 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 158/2009 Sb., č. 223/2009 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 281/2009 Sb., č. 155/2010 Sb., č. 211/2011 Sb., č. 299/2011 Sb., č. 420/2011 Sb. a č. 165/2012 Sb. (dále jen „zákon č. 458/2000 Sb.“), zajišťuje měření v přenosové soustavě provozovatel přenosové soustavy a v distribuční soustavě příslušný provozovatel distribuční soustavy. Měřením se zjišťuje množství dodané nebo odebrané činné nebo jalové elektřiny a jeho časový průběh. U zákazníků odebírajících elektřinu ze sítí nízkého napětí může být časový průběh nahrazen typovým diagramem dodávek. Typovým diagramem se v elektroenergetice rozumí „diagram charakterizující roční průběh spotřeby elektřiny u zákazníka, který se používá pro vyhodnocování odchylek“ (srov. § 2 odst. 2 písm. a/ bod 14 zákona č. 458/2000 Sb.).
Podle § 30a odst. 8 vyhlášky Energetického regulačního úřadu č. 541/2005 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění vyhlášek č. 552/2006 Sb., č. 365/2007 Sb., č. 454/2008 Sb., č. 468/2009 Sb., č. 400/2010 Sb., č. 371/2011 Sb. a č. 438/2012 Sb. (dále jen „vyhláška č. 541/2005 Sb.“), provede provozovatel přenosové soustavy nebo příslušný provozovatel distribuční soustavy k datu účinnosti změny dodavatele nebo subjektu zúčtování odečet způsobem upraveným právním předpisem, který stanoví podrobnosti měření elektřiny a předávání technických údajů, v případě odběrných nebo předávacích míst s měřením typu C stanoví stav měřicího zařízení postupem podle odstavce 9 a zjištěné údaje následně zašle operátorovi trhu. Operátor trhu tyto údaje bez zbytečného odkladu předá předchozímu subjektu zúčtování a dodavateli k doúčtování a vyrovnání závazků. Operátor trhu předá údaj o konečném stavu měřicího zařízení na žádost také novému dodavateli a novému subjektu zúčtování. Údaje se nezasílají v případě, že je předchozí dodavatel součástí vertikálně integrovaného podnikatele, jehož součástí je provozovatel distribuční soustavy, a toto odběrné místo je v systému operátora trhu zaregistrováno nově. K datu účinnosti změny dodavatele zpřístupní operátor trhu novému subjektu zúčtování a novému dodavateli v informačním systému údaje o plánované roční spotřebě elektřiny v jednotlivých odběrných místech zákazníků s měřením typu C, kterým bude nový dodavatel dodávat elektřinu. Po nabytí účinnosti změny dodavatele předává operátor trhu novému subjektu zúčtování a novému dodavateli údaje o skutečných množstvích elektřiny v rozsahu podle právního předpisu, který stanoví podrobnosti měření elektřiny a předávání technických údajů.
Podle § 30a odst. 9 vyhlášky č. 541/2
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.