5 Tdo 1192/2021 — Nejvyšší soud

5 Tdo 1192/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:11. 11. 2021 Spisová značka:5 Tdo 1192/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:5.TDO.1192.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 146 odst. 1 tr. zákoníku § 178 odst. 1,2 tr. zákoníku § 228 odst. 1 tr. zákoníku § 354 odst. 1 písm. b,c) tr. zákoníku § 12 odst. 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:20. 2. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 1192/2021-328 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. 11. 2021 o dovolání, které podal obviněný O. P., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2021, sp. zn. 11 To 185/2021, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 4 T 85/2020, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného O. P. odmítá. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 22. 4. 2021, sp. zn. 4 T 85/2020, byl obviněný O. P. uznán vinným pod bodem 1) přečinem nebezpečného pronásledování podle § 354 odst. 1 písm. b), c) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen „tr. zákoník“), a pod bodem 2) přečiny ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku, porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku spáchanými v jednočinném souběhu. Za tuto trestnou činnost mu byl podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 14 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců, zároveň mu byla podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku uložena přiměřená povinnost, aby během zkušební doby podle svých sil nahradil škodu způsobenou trestnou činností. Podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 1 tr. řádu bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody. 2. Uvedené trestné činnosti se obviněný dopustil (zjednodušeně uvedeno) následovně. Pod bodem 1) v době od 30. 6. 2019 do 7. 11. 2019 zasílal poškozené J. L. bez ohledu na denní nebo noční dobu prostřednictvím mobilního telefonu nejméně 5 659 SMS zpráv s hanlivými, urážlivými, ale také láskyplnými výrazy, fotografiemi pánského přirození, obnažených žen, opakovaně na poškozenou čekal před jejím domem a snažil se ji kontaktovat i v zaměstnání, čímž v poškozené vzbudil obavu o její psychické a fyzické zdraví, neboť ji v minulosti fyzicky napadl a nedbal jejího nesouhlasu. Pod bodem 2) dne 11. 10. 2019 okolo 21:00 hodin ve XY, okres XY, ve XY, po předchozím několikerém odmítnutí návštěvy ze strany poškozené J. L. vstoupil skrze uzavřenou vstupní bránu na oplocený pozemek přináležející k domu poškozené. Na terase tohoto domu udeřil poškozenou otevřenou dlaní do obličeje, až upadla na stěnu domu a poté na zem, načež vstoupil do uvedeného domu a poškodil vodovodní baterii zn. Pafoni, rohovou vanu, bojler zn. Dražice a kovový koš na prádlo, čímž poškozeným J. L. a J. L. způsobil škodu ve výši 22 705 Kč. Poté poškozené roztrhal bankovky v hodnotě 6 000 Kč. Svým jednáním poškozené způsobil tržnou ránu na hřbetu nosu ve tvaru písmene „V“, hrubé zprohýbání nosní přepážky zužující pravý nosní průchod s posunem dolního kostěného výběžku okraje nosní dutiny k levé boční stěně nosu, podkožní krevní výrony splývající na dolních a horních víčkách obou očí, podkožní krevní výron splývající podél celého dolního okraje očnice, podkožní krevní výron na hřbetu nosu, oděrku nad zevním koncem pravého obočí, oděrku nad vnitřním koncem levého obočí, podkožní krevní výron na dolní polovině obou tváří, podkožní krevní výron na zevní straně pravého předloktí, a podkožní krevní výron na pravém koleni s drobnou oděrkou uprostřed. Tato poranění omezovala poškozenou v běžném způsobu života po dobu delší než 1 týden obtížemi při dýchání nosem a bolestí nosu na dotek. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, které bylo podle § 256 tr. řádu zamítnuto usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2021, sp. zn. 11 To 185/2021. II. Dovolání obviněného 4. Proti uvedenému usnesení soudu druhého stupně podal obviněný O. P. prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, jelikož napadené rozhodnutí podle něj spočívá na nesprávném právním posouzení věci. 5. Obviněný u skutku 2) zpochybňoval způsob vzniku poranění poškozené. Upozornil, že znalkyně ve znaleckém posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, připustila verzi vzniku poranění spočívající v nekontrolovaném pádu poškozené s nárazem na obličej. Také k dalším poraněním poškozené mohlo podle obviněného dojít tak, jak popisoval on. Dovolatel zdůraznil, že ohledně skutkového děje, jak se měl odehrát, neexistují žádné jiné důkazy než výpověď poškozené a jeho výpověď. Vyjádřil své přesvědčení (s odkazem na judikaturu Ústavního soudu), že s ohledem na princip presumpce neviny a práva na spravedlivý proces nelze za této situace shledat obviněného vinným. Poškozené totiž není možné věřit jen pro to, že svědeckou výpověď podala pod hrozbou sankce v případě křivé výpovědi. Obviněný rozporoval závěry soudu prvního stupně ohledně poškození věcí v domě poškozené, trval na tom, že škody v domě nezpůsobil. Upozornil na to, že v předmětné době poškozená nadužívala alkohol. 6. Dále obviněný poukázal na svou dosavadní bezúhonnost a vyjádřil své přesvědčení, že soud prvního stupně neměl mít důvod pochybovat o jeho věrohodnosti. To, že byla soudem vyslovena posedlost obviněného poškozenou [s ohledem na skutek pod bodem 1)], není podle dovolatele důvodem pro to, aby poškozenou napadl. Soudy nižších stupňů měly za situace „tvrzení proti tvrzení“ důkladně posuzovat věrohodnost jednotlivých proti sobě stojících protichůdných výpovědí a postupovat v tomto obzvláště pečlivě. Obviněný rovněž nesouhlasil s tím, že soud prvního stupně nevyhověl jeho návrhům na doplnění dokazování. Byl přesvědčen, že navrhovaní svědci by mohli přinést informaci o tom, jak v předmětné době obviněná nadužívala alkohol. 7. Ke skutku pod bodem 1), který údajně měl být podle obviněného posouzen jako nebezpečné vyhrožování (na místo nebezpečného pronásledování), pak dovolatel vyjádřil své přesvědčení, že nebyl dosažen potřebný stupeň škodlivosti posuzovaného jednání, za správné rozhodnutí obviněný považoval původní rozhodnutí soudu prvního stupně o postoupení věci Magistrátu města Kladno k jeho projednání jako přestupku. Podotkl, že majoritní část komunikace mezi obviněným a poškozenou tvořily zprávy o vzájemné lásce, o sexu apod. Tyto SMS zprávy ale poškozená nikdy neřešila na policii, nestěžovala si ani jiným osobám, ani se s ním proto nepřestala stýkat. Obviněný z toho dovodil, že poškozená z něj v té době neměla strach. Obviněný nebyl ani znalecky zkoumán, což by také mohlo přispět k objasnění jeho motivace, nemělo mu být kladeno k tíži chorobné nebezpečné pronásledování bez znaleckého posudku. Na toto jeho jednání měla být podle jeho názoru užita zásada subsidiarity trestní represe spolu s principem ultima ratio ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku a mělo postačit uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. 8. Na základě shora uvedeného obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí soudu druhého stupně, příp. také rozsudek soudu prvního stupně, a aby věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí se závazným právním názorem příslušnému soudu. 9. Nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství k podanému dovolání sdělil, že nevyužije svého oprávnění ve smyslu § 265h odst. 2 tr. řádu a nebude se k němu vyjadřovat. III. Posouzení důvodnosti dovolání a) Obecná východiska 10. Nejvyšší soud nejprve zjistil, že jsou splněny všechny formální podmínky pro konání dovolacího řízení a zabýval se otázkou povahy a opodstatněnosti uplatněných námitek ve vztahu k označenému dovolacímu důvodu. 11. Dovolání je svou povahou mimořádným opravným prostředkem, který na rozdíl od odvolání či některých jiných opravných prostředků není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z taxativně vymezených dovolacích důvodů podle § 265b odst. l písm. a) až l) tr. řádu, resp. podle § 265b odst. 2 tr. řádu. Podání dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován, ale je třeba, aby námitky dovolatele svým obsahem takovému důvodu odpovídaly. 12. Na úvod je třeba zmínit, že obviněný uplatnil dovolací důvod uvedený v § 26