5 Tdo 262/2007 — Nejvyšší soud

5 Tdo 262/2007 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:21. 3. 2007 Spisová značka:5 Tdo 262/2007 ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:5.TDO.262.2007.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 262/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. března 2007 o dovolání podaném nejvyšší státní zástupkyní v neprospěch obviněného J. H., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, ze dne 19. 12. 2006, sp. zn. 55 To 433/2006, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 3 T 9/2002, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 18. 9. 2006, sp. zn. 3 T 9/2002, byl obviněný J. H. uznán vinným trestným činem podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka podle § 260 odst. 1 tr. zák. a podle téhož ustanovení mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu dvou roků. Dále mu byl podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. uložen trest propadnutí věcí označených ve výroku. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, jako soud druhého stupně projednal odvolání obviněného proti citovanému rozhodnutí soudu prvního stupně a rozhodl rozsudkem ze dne 19. 12. 2006, sp. zn. 55 To 433/2006, kterým podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. zrušil napadený rozsudek Okresního soudu v Liberci a za použití § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného podle § 226 písm. b) tr. ř. zprostil obžaloby pro skutek popsaný ve výroku, kvalifikovaný jako trestný čin podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka podle § 260 odst. 1 tr. zák. Shora citovaný rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, napadla ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. nejvyšší státní zástupkyně dovoláním podaným v neprospěch obviněného z důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tj. že napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Podle názoru dovolatelky odvolací soud provedl nesprávnou právní kvalifikaci skutkových zjištění soudu prvního stupně, když výrobu, prodej a zasílání předmětů opatřených nacistickými symboly (tzv. militárií) obviněným neposoudil jako propagaci hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka a hlásá národnostní a rasovou zášť, tedy shodně jako soud prvního stupně, jehož rozsudek považovala dovolatelka za správný. K tvrzení odvolacího soudu, že vystavování a prodej odznaků a medailí tzv. Třetí říše nelze zahrnout pod zákonné znaky podpory či propagace hnutí ve smyslu § 260 tr. zák., poukázala nejvyšší státní zástupkyně na bližší vymezení pojmu „propagace“, jak bylo vyjádřeno v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2002, sp. zn. 5 Tdo 337/2002, nebo ve stanovisku trestního kolegia Nejvyššího soudu vedeného pod sp. zn. Tpjn 302/2005. Podle uvedených rozhodnutí se propagací rozumí mj. veřejné uvádění takového hnutí nebo jeho ideologie a záměrů ve známost, propagace může být uskutečňována jak otevřeně, tak i skrytě. Takového jednání se podle dovolatelky dopustil i obviněný, který veřejně vystavoval předměty opatřené nacistickými symboly a nabízel je k výměně či prodeji. Dále se nejvyšší státní zástupkyně vyjádřila k hodnocení znaků objektivní stránky trestného činu podle § 260 tr. zák. odvolacím soudem. Tento soud konstatoval, že znak objektivní stránky trestného činu naplněn nebyl, neboť předmětné militárie mají dnes již pouze vědecký anebo historický význam, protože současná extremistická hnutí užívají namísto původních historických symbolů tzv. zástupné symboly. S tímto závěrem se dovolatelka neztotožnila a naopak tvrdí, že nacistické (fašistické) hnutí lze mezi znaky objektivní stránky trestného činu podle § 260 tr. zák. zahrnout, neboť jeho symboly jsou obecně známé a osvojily si je i různé současné neonacistické a neofašistické organizace. Úmyslné zavinění charakterizující subjektivní stránku daného trestného činu, bylo podle dovolacích námitek naplněno tím, že obviněný věděl, že militárie měly určitý charakter (představovaly nacistické symboly) a že je zpřístupňoval většímu okruhu lidí. Toto své tvrzení opřela nejvyšší státní zástupkyně o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2002, sp. zn. 3 Tdo 651/2002. Z těchto důvodů navrhla, aby dovolací soud podle § 265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 19. 12. 2006, sp. zn. 55 To 433/2006, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší soud jako soud dovolací shledal, že dovolání nejvyšší státní zástupkyně je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. b) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. a) tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Nejvyšší soud se dále zabýval otázkou, zda uplatněné námitky obsahově odpovídají formálně citovanému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a následně posuzoval jejich důvodnost. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z dikce ustanovení je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Jeho podstatou je podřazení skutkových zjištění soudu pod ustanovení hmotného práva, typicky pod ustanovení trestního zákona. Předmětem právního posouzení je skutek, tak jak byl zjištěn soudem. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Tento výklad uplatněného důvodu dovolání tudíž připouští i možnost opaku, tj. námitku, podle níž skutek zjištěný soudy nižších stupňů naplňuje zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu, ačkoli byl obviněný obžaloby zproštěn proto, že soudy zjištěný skutek za trestný čin nepovažovaly. O takový případ se jedná i v posuzované trestní věci, avšak Nejvyšší soud posoudil dovolání nejvyšší státní zástupkyně jako zjevně neopodstatněné. Východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tedy bude popis skutku obsažený v příslušném výroku napadeného rozhodnutí ve věci samé. Obviněnému bylo obžalobou kladeno za vinu, že jako živnostník (tedy fyzická osoba samostatně výdělečně činná) na základě živnostenského oprávnění s předmětem činnosti výroba, oprava kování, odznaků, medailí a plaket v době nejméně od 1. 1. 1999 do 15. 6. 2001 nakupoval a dále vyráběl a skladoval repliky odznaků, medailí a vyznamenání nacistických politických, polovojenských i vojenských organizací jako Hitlerjugend, SS, SA, NSDAP, Luftwafe, které pak na burzách prodával nebo na objednávku konkrétním osobám zasílal, ačkoli politické strany tzv. Třetí říše a její uvedené organizace byly označeny jako organizace zločinné a z jejichž základů, symboliky, principů a idejí vychází neonacistické a neofašistické organizace jako např. Národní odpor, Národní aliance, Blood and Honour aj. Svůj názor o správnosti aplikace ustanovení § 260 odst. 1 tr. zák. v předmětné věci nejvyšší státní zástupkyně opřela především o dvě výše citovaná rozhodnutí senátů 3 Tdo a 5 Tdo Nejvyššího soudu a o stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2006, které bude publikováno pod č. 11/2007 Sb. rozh. tr. (dále jen stanovisko). Z hlediska právního posouzení trestní věci obviněného J. H. je především nutné vycházet z výkladu těch ustanovení trestního zákona, které obsahují skutkové podstaty trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka podle § 260 tr. zák., § 261 a § 261a tr. zák., dále pak skutkové podstaty trestného činu hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení podle § 198 tr. zák. a trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod podle § 198a tr. zák. Odůvodnění citovaného stanoviska se poměrně obsáhlým způsobem snažilo vysvětlit všechny podstatné aspekty, které je třeba zvažovat při rozhodování o skutcích, jež jsou kvalifikovány jako některý z uvedených trestných činů hrubě narušujících občanské soužití podle hlavy páté zvláštní části trestního zákona, resp. trestných činů proti lidskosti p