5 Tdo 667/2005 — Nejvyšší soud

5 Tdo 667/2005 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:1. 6. 2005 Spisová značka:5 Tdo 667/2005 ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.667.2005.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 667/2005 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 1. června 2005 o dovolání, které podal obviněný K. D., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2004, sp. zn. 12 To 355/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 4 T 239/2000, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. řádu se dovolání o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Obviněný K. D. byl rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 17. 7. 2002, sp. zn. 4 T 239/2000, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2004, sp. zn. 12 To 355/2004, uznán vinným úmyslným trestným činem poškozování lesa těžbou podle § 181c odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., kterého se dopustil tím, že: I.jako jednatel společnosti D.-L., spol. s r. o., v období od června 1998 do listopadu 1998 nechal provést těžbu v lesních porostech 1. v k. ú. V., okres P., na pozemcích majitele společnosti D.-L., spol. s r. o., když bylo vytěženo 462 m3 dřevní hmoty a vznikla holá seč o výměře 2,19 ha, 2. v k. ú. V., okres P., na pozemku majitele společnosti D.-L., spol. s r. o., když bylo vytěženo 1 032 m3 dřevní hmoty a vznikla holá seč o výměře 2,70 ha, II. společně s obviněnou D. P., a to obviněný K. D. jako jednatel společnosti D.-L., spol. s r. o., a obviněná D. P. jako majitelka lesních porostů v období od června 1998 do listopadu 1998 nechali provést těžbu v lesních porostech 1. v k. ú. K., okres P., na pozemku majitelky D. P., když bylo vytěženo 738 m3 dřevní hmoty a vznikla holá seč o výměře 3,16 ha. Za to byl obviněný K. D. odsouzen podle § 181c odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku, jehož výkon mu byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 roků, a dále mu byl uložen podle § 53 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. peněžitý trest ve výměře 36 000 Kč, přičemž pro případ, že by uložený peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl podle § 54 odst. 3 tr. zák. stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců. Rovněž bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněné D. P. Postupem podle § 226 písm. b) tr. řádu byli dále obviněný K. D. i obviněná D. P. zproštěni obžaloby pro skutek uvedený původně pod bodem II./2. výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně a spočívající v tom, že obviněný K. D. jako jednatel společnosti D.-L., spol. s r. o., a obviněná D. P. jako majitelka lesního porostu v období od června 1998 do listopadu 1998 nechali provést těžbu v lesním porostu v k. ú. Č. u S., okres K., a to na pozemku, kde bylo vytěženo 239 m3 dřevní hmoty a vznikla holá seč o výměře 0,81 ha, když v tomto skutku obžaloba spatřovala dílčí útok pokračujícího trestného činu poškozování lesa těžbou podle § 181c odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. Citovaný rozsudek Krajského soudu v Praze byl vydán z podnětu odvolání obviněného K. D. a obviněné D. P. podaných proti rozsudku soudu prvního stupně, když odvolací soud podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu částečně zrušil napadený rozsudek ohledně obou obviněných, a to ve výroku o vině pod bodem II./2. a ve výrocích o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. řádu sám znovu rozhodl popsaným způsobem. Opis tohoto rozsudku byl obviněnému K. D. doručen dne 8. 11. 2004, jeho obhájci také dne 8. 11. 2004 a příslušnému státnímu zastupitelství rovněž dne 8. 11. 2004. Zmíněný rozsudek Krajského soudu v Praze byl již jeho druhým rozhodnutím v této trestní věci, neboť usnesením ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. 12 To 279/2003, tento soud zamítl podle § 256 tr. řádu podané odvolání obviněného K. D., stejně tak jako odvolání obviněné D. P. a státního zástupce. Toto usnesení následně napadl obviněný dovoláním, z jehož podnětu Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) usnesením ze dne 15. 7. 2004, sp. zn. 5 Tdo 775/2004, zrušil uvedené rozhodnutí Krajského soudu v Praze a věc mu vrátil k novému projednání a rozhodnutí. Proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2004, sp. zn. 12 To 355/2004, podal obviněný K. D. prostřednictvím svého obhájce dne 15. 11. 2004 dovolání, které opřel o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a k) tr. řádu. Obviněný nejprve konstatuje dosavadní průběh trestního řízení, a to především s ohledem na zmíněné usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2004, sp. zn. 5 Tdo 775/2004. Dále tvrdí, že Krajský soud v Praze po vrácení věci rozhodl následně rozsudkem napadeným nyní dovoláním, přičemž v tomto rozhodnutí chybí výrok o postoji odvolacího soudu k odvolání obviněného. Podle názoru obviněného K. D. Nejvyšší soud stanovil závazné pokyny pro další postup Krajského soudu v Praze. Dovolací soud především uvedl, že jedním ze znaků skutkové podstaty trestného činu poškozování lesa těžbou podle § 181c tr. zák. je rozpor prováděné těžby s právními předpisy, tudíž tato skutečnost musí být vyjádřena ve skutkové větě výroku o vině. Podle obviněného však soudy dříve činné ve věci ani po poučení Nejvyšším soudem nezahrnuly do skutkové věty zmíněný znak. Jak dále namítá obviněný K. D., odvolací soud kromě zproštění obžaloby stran jednoho dílčího skutku vynesl stejný výrok o vině i trestu jako soud prvního stupně, a to přesto, že dovolací soud upozornil na existující judikaturu, podle níž podobně jako nelze sčítat plochy jednotlivých nesousedících holých sečí za účelem posouzení naplnění znaku celkové větší plochy podle § 181c odst. 1 tr. zák., nelze tak činit ani ohledně znaku kvalifikované skutkové podstaty podle § 181c odst. 2 písm. b) tr. zák. spočívajícího v celkové značné ploše lesa. Podle obviněného však odvolací soud tento závěr nerespektoval. Obviněný totiž poukazuje na to, že v případě skutku popsaného pod bodem I./1. ve výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně měla holá seč činit 2,19 ha, v případě skutku popsaného pod bodem I./2. téhož výroku 2,7 ha a v případě skutku popsaného pod bodem II./1. potom 3,16 ha. Obviněný se domnívá, že jen naposledy uvedená výměra holé seče odpovídá značné ploše ve smyslu § 181d odst. 2 tr. zák., nikoli však výměra u skutků popsaných pod body I./1. a 2., přesto byl obviněný uznán vinným trestným činem poškozování lesa těžbou podle § 181c odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. ve vztahu ke všem třem skutkům. Takový postup odvolacího soudu považuje obviněný za nesprávný, neboť jeho vina měla být podle této právní kvalifikace vyslovena jen ve vztahu ke skutku popsanému pod bodem II./1. výroku o vině a skutky popsané pod body I./1. a I./2. měly být posouzeny toliko podle ustanovení § 181c odst. 1 tr. zák., což se dále mělo promítnout do výroku o trestu. Obviněný K. D. závěrem svého dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Praze a aby mu přikázal věc k novému projednání a rozhodnutí. Nejvyšší státní zástupkyně se k dovolání obviněného K. D. vyjádřila prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. K námitce obviněného týkající se absence znaku spočívajícího v rozporu těžby lesních porostů s právními předpisy ve skutkové větě výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně státní zástupce uvedl, že ve skutkové větě musí být podle jeho názoru uvedeny okolnosti odpovídající všem znakům skutkové podstaty trestného činu, kterým soud uznal pachatele vinným. Některé okolnosti mohou být blíže rozvedeny v odůvodnění rozhodnutí, avšak lze k nim přihlížet jen potud, pokud rozvíjejí skutkové okolnosti zachycené alespoň rámcově ve výroku o vině odsuzujícího rozsudku. Státní zástupce se přitom domnívá, že v posuzované trestní věci nejsou okolnosti týkající se rozporu provedené těžby s právními předpisy zmíněny ve skutkové větě ani náznakem, tudíž odvolací soud nereagoval na upozornění Nejvyššího soudu na toto pochybení, a námitka obviněného je proto důvodná. K další námitce obviněného K. D. státní zástupce uvádí, že o pokračující trestný čin podle § 89 odst. 3 tr. zák. se jedná i tehdy, pokud některé dílčí útoky naplňují základní skutkovou podstatu a jiné kvalifikovanou. Podle státního zástupce tak jednání obviněného bylo správně posouzeno jako jeden pokračující trestný čin, když toliko ve výroku o vině mohla být učiněna zmínka o tom, že kvalifikovanou skutkovou podstatu trestného činu poškozování lesa těžbou podle § 181c odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. naplňuje pouze jeden z dílčích útoků, přičemž však tato vada sama o sobě není vadou ve smyslu § 265b odst. 1 pís