Nejvyšší soud 7 Td 26/2026 – Místní příslušnost

Obviněný L. O. návrhem doručeným dne 25. 5. 2026 Okresnímu státnímu zastupitelství ve Vsetíně požádal o přiznání bezplatné obhajoby. Návrh byl postoupen Okresnímu státnímu zastupitelství v Tachově, které jej následně předložilo dne 10. 6. 2026 Okresnímu soudu ve Vsetíně k rozhodnutí.

Usnesením Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 26. 6. 2026, č. j. 0 Nt 1446/2026-18, byla věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti. Okresní soud ve Vsetíně uvedl, že se jedná o věc, v níž je obviněný stíhán na základě usnesení policejního orgánu ze dne 11. 5. 2026 a v níž obviněnému Okresní soud ve Vsetíně ustanovil obhájce, nicméně daná věc je dozorována Okresním státním zastupitelstvím v Tachově. Upozornil na znění § 26 odst. 1, 2 tr. ř. Dále doplnil, že k rozhodnutí o nároku na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu je v případě návrhu podaného obviněným v přípravném řízení příslušný soudce okresního soudu, v jehož obvodu je činný státní zástupce, jehož prostřednictvím podle § 33 odst. 3 tr. ř. obviněný podal svůj návrh, přičemž tento názor opřel o závěry obsažené v odborné komentářové literatuře. Na základě výše uvedeného dospěl k přesvědčení, že o předmětném návrhu by měl rozhodnout okresní soud, v jehož obvodu je činný dozorující státní zástupce, tedy Okresní soud v Tachově. Souběžně odmítl, že by příslušnost Okresního soudu ve Vsetíně mohlo založit samotné ustanovení obhájce obviněnému.

Nejvyšší soud představuje v předmětné věci soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu ve Vsetíně a Okresnímu soudu v Tachově, neboť zmíněné soudy spadají pod rozdílné krajské i vrchní soudy, tudíž je příslušný ve smyslu § 24 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud z podnětu citovaného usnesení Okresního soudu ve Vsetíně posoudil na podkladě spisového materiálu otázku příslušnosti a dospěl k závěru, že návrh na přiznání bezplatné obhajoby byl podán u soudu, který není k jeho projednání příslušný.

Podle § 26 odst. 1 tr. ř. je k provádění úkonů v přípravném řízení příslušný okresní soud, v jehož obvodě je činný státní zástupce, který podal příslušný návrh. Na základě § 26 odst. 2 tr. ř. se stává příslušným k provádění všech úkonů soudu po celé přípravné řízení soud, u něhož státní zástupce podal návrh podle odstavce 1, nedojde-li k postoupení věci z důvodu příslušnosti jiného státního zástupce činného mimo obvod tohoto soudu. Z § 33 odst. 2 tr. ř. vyplývá, mimo jiné, že osvědčil-li obviněný nedostatek prostředků pro to, aby si hradil náklady obhajoby, rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení soudce, že má nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu. Z § 33 odst. 3 tr. ř. vyplývá též, že návrh na rozhodnutí podle odstavce 2 včetně příloh, jimiž má být prokázána jeho důvodnost, podává obviněný v přípravném řízení prostřednictvím státního zástupce a v řízení před soudem soudu, který koná řízení v prvním stupni.

Účelem § 26 tr. ř. je soustředit rozhodování soudu v přípravném řízení k jedinému okresnímu soudu, jehož místní příslušnost je odvozena od obvodu působnosti státního zástupce činného v dané trestní věci. Tomuto účelu odpovídá nejen pravidlo obsažené v § 26 odst. 1 tr. ř., nýbrž i zásada trvání jednou založené příslušnosti vyjádřená v § 26 odst. 2 tr. ř. Smyslem této úpravy je zabránit tomu, aby o jednotlivých úkonech v témže přípravném řízení rozhodovaly různé soudy jen podle toho, který orgán přípravného řízení konkrétní podnět nebo návrh soudu předložil či kde je tento orgán činný.

Z uvedeného důvodu nelze místní příslušnost soudu v přípravném řízení odvozovat od sídla policejního orgánu ani tehdy, jestliže zvláštní ustanovení trestního řádu umožňuje, aby návrh soudu podal přímo policejní orgán. Takový návrh je pro účely § 26 tr. ř. nutno posuzovat jako úkon učiněný v rámci přípravného řízení, které probíhá pod dozorem konkrétního státního zástupce. Rozhodující proto zůstává obvod soudu, v němž je činný tento státní zástupce. Opačný výklad by mohl vést k roztříštění soudního rozhodování v jediné trestní věci mezi více okresních soudů a popřel by sjednocující účel § 26 odst. 1 a 2 tr. ř.

Stejné východisko se uplatní i při rozhodování o návrhu obviněného na přiznání bezplatné obhajoby. Takové rozhodnutí představuje úkon soudu v přípravném řízení ve smyslu § 26 tr. ř. (viz ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní řád I. § 1–156. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 343). Podle § 33 odst. 3 tr. ř. obviněný návrh podává prostřednictvím státního zástupce, a k jeho projednání je proto příslušný soudce okresního soudu, v jehož obvodu je tento státní zástupce činný (viz DRAŠTÍK, Antonín a kol. Trestní řád I. § 1 až 179h. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017, s. 273 až 274).

V nyní posuzované věci vykonává dozor v přípravném řízení Okresní státní zastupitelství v Tachově. Pro celé přípravné řízení je proto místně příslušný Okresní soud v Tachově. Na tomto závěru nic nemění, že dřívější návrh policejního orgánu na ustanovení obhájce byl předložen Okresnímu soudu ve Vsetíně a tento soud mu vyhověl. Policejní orgán měl i tento návrh podat k Okresnímu soudu v Tachově jako soudu, v jehož obvodu je činný dozorový státní zástupce. Předchozí nesprávný postup policejního orgánu ani rozhodnutí místně nepříslušného Okresního soudu ve Vsetíně nemohly založit příslušnost tohoto soudu pro další úkony přípravného řízení podle § 26 odst. 2 tr. ř.

Na základě výše uvedeného rozhodl Nejvyšší soud tak, že podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Tachově.