Nejvyšší soud 7 Td 31/2026 – Místní příslušnost

Okresní soud v Litoměřicích obdržel návrh na potrestání obviněného J. M. pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se měl dopustit v podstatě tím, že nejméně dne 21. 4. 2026 na přesně nezjištěném místě pod jménem A. K. inzeroval na internetovém portálu Bazos.cz prodej koně konkrétního plemene, ačkoli věděl, že nabízeného koně nemá a není schopen jej prodat, přičemž na tuto nabídku reagoval poškozený K. R., který dne 21. 4. 2026 z Kanárských ostrovů zaslal na účet obviněného zálohu 20 000 Kč, načež obviněný s poškozeným přestal komunikovat a k prodeji koně ani k vrácení zálohy nedošlo. Poškozeného tak uvedl v omyl a způsobil mu škodu v uvedené výši.

Usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 24. 7. 2026, sp. zn. 6 T 87/2026, byla věc podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř., § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Okresní soud v Litoměřicích odůvodnil toto rozhodnutí tím, že poškozený byl uveden v omyl na Kanárských ostrovech, kde mu také měla vzniknout škoda, přičemž místo jednání obviněného nebylo v přípravném řízení spolehlivě zjištěno, obviněný na to ani nebyl dotazován. Nelze tak zjistit místo spáchání činu ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř., takže je nutno příslušnost soudu určit podle § 18 odst. 2 tr. ř. Příslušným je proto podle předkládajícího soudu Okresní soud v Prostějově jako soud, kde obviněný bydlí a kde také vykonává svou výdělečnou činnost.

Nejvyšší soud shledal, že věcná příslušnost okresního soudu vyplývá z ustanovení § 16 tr. ř. a není o ni žádných pochyb. Místní příslušnost se primárně řídí ustanovením § 18 odst. 1 tr. ř., podle něhož řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Místem spáchání trestného činu se rozumí místo, kde alespoň zčásti došlo k jednání nebo následku anebo nastala jiná okolnost naplňující objektivní stránku trestného činu.

Nejvyšší soud se v zásadě ztotožnil se závěry Okresního soudu v Litoměřicích. V posuzované věci nelze v současném stadiu řízení dovodit, že by jakákoli část jednání, následku či jiná okolnost naplňující objektivní stránku trestného činu podvodu nastaly na nějakém konkrétním místě v České republice. Je tomu tak i proto, že obviněný dosud nebyl dotázán, kde se dopouštěl jednání kladeného mu za vinu. Nejvyšší soud dodává, že jde o nedostatek vyskytující se v činnosti orgánů přípravného řízení poměrně pravidelně. Podle návrhu na potrestání se obviněný jednání, které je mu kladeno za vinu, dopustil „na přesně nezjištěném místě“. Tato formulace souvisí s tím, že obviněný komunikoval s poškozeným z místa, o kterém není z důkazů jasné, kde se nachází (byť s velkou pravděpodobností tímto místem bylo bydliště obviněného v obvodu Okresního soudu v Prostějově). Nejasné zůstává i místo obohacení obviněného. Okolnost, kde bylo učiněno trestní oznámení, nemá žádný význam, jde-li o otázku určení místa spáchání trestného činu. Nepochybné je, že ke spáchání trestného činu podvodu mělo dojít zčásti v cizině, kde byl poškozený uveden v omyl a kde mu vznikla škoda. Z uvedeného plyne, že nelze použít kritérium místní příslušnosti soudu zakotvené v ustanovení § 18 odst. 1 tr. ř.

Podle § 18 odst. 2 tr. ř. nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje. Soudem, v jehož obvodu obviněný bydlí a podniká, je Okresní soud v Prostějově.

Nejvyšší soud proto podle § 24 odst. 1 tr. ř. rozhodl, že k projednání věci je příslušný Okresní soud v Prostějově.