8 Td 4/2018 — Nejvyšší soud

8 Td 4/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 1. 2018 Spisová značka:8 Td 4/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:8.TD.4.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Místní příslušnost Mladistvý Soud pro mládež Dotčené předpisy:§ 24 odst. 1 tr. ř. § 37 odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:23. 4. 2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Td 4/2018-11 U S N E S E N Í Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 1. 2018 v trestní věci obviněného mladistvého XXXXX *), vedené u Okresního soudu ve Znojmě, soudu pro mládež, pod sp. zn. 1 Tm 54/2017, o příslušnosti soudu takto: Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání trestní věci obviněného mladistvého XXXXX *) příslušný Okresní soud v Pardubicích, soud pro mládež. Odůvodnění: 1. Okresnímu soudu ve Znojmě, soudu pro mládež (dále jen „Okresní soud ve Znojmě“) byla Okresním státním zastupitelstvím ve Znojmě podána dne 29. 12. 2017 obžaloba na obviněného mladistvého XXXXX *) (dále „mladistvý“) pro provinění maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. j) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit skutkem popsaným tak, že se jako chovanec Výchovného ústavu, střední škola a školní jídelna V., Z., , V., okres Z., kde vykonával ochrannou výchovu, která mu byla uložena rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 16. 6. 2016 pod sp. zn. 1 Tm 47/2015, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 8. 11. 2016, sp. zn. 4 Tmo 52/2016, který nabyl právní moci dne 8. 11. 2016, dopustil útěků z výchovného ústavu, a to od 12.05 hodin dne 22. 8. 2017 do 12.40 hodin dne 23. 8. 2017, od 11.45 hodin do 15.30 hodin dne 29. 8. 2017, od 13.00 hodin do 18.00 hodin dne 31. 8. 2017, od 16.55 hodin do 20.00 hodin dne 5. 9. 2017 a od 17.20 hodin do 20.00 hodin dne 21. 9. 2017, čímž mařil účel nařízené ochranné výchovy, neboť po dobu útěku na něj nemohlo být pedagogicky a výchovně působeno. 2. Okresní soud ve Znojmě usnesením ze dne 3. 1. 2018, sp. zn. 1 Tm 54/2017, podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. a § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. tuto trestní věc předložil Nejvyššímu soudu, soudu pro mládež (dále jen „Nejvyšší soud“) k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu. Důvodem pro tento postup byla skutečnost, že ačkoli v době, kdy se mladistvý dopouštěl útěků z výchovného ústavu, jež jsou předmětem podané obžaloby, byl chovancem Výchovného ústavu V. na okrese Z., na základě rozhodnutí Okresního soudu ve Znojmě sp. zn. 1 Tm 18/2017, byl propuštěn z výchovného ústavu ke své matce na dovolenku, a to až do dne dosažení zletilosti, jíž nabyl dne 23. 12. 2017, a tím přestal být chovancem ústavu. Jeho současnou adresou je adresa jeho trvalého bydliště v P., kam také směřoval při svých útěcích a kde žije jeho matka. Ačkoli k provinění, jež je mladistvému obžalobou kladeno za vinu, došlo ve V., kde tento čin vyšel i najevo, mladistvý se v obvodu Okresního soudu ve Znojmě již nezdržuje, nebydlí zde ani nepracuje, neboť po dovršení osmnácti let věku se vrátil do svého trvalého bydliště ke své matce, proto by podle § 37 odst. 1 z. s. m. měl být k projednání věci místně příslušný Okresní soud v Pardubicích, soud pro mládež (dále jen „Okresní soud v Pardubicích“). Proto byla uvedená trestní věc předložena k rozhodnutí místní příslušnosti mezi těmito dvěma soudy Nejvyššímu soudu jako soudu nejblíže společně nadřízenému Okresním soudům pro mládež ve Znojmě a v Pardubicích. 3. Nejvyšší soud, jemuž byla tato věc na základě zmíněného rozhodnutí předložena, postupoval v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 tr. ř., podle něhož, když vzniknou pochybnosti o příslušnosti soudu, rozhoduje o tom, který soud je příslušný k projednání věci, soud, jenž je nejblíže společně nadřízen soudu, u něhož byla podána obžaloba, a soudu, který má být příslušný podle rozhodnutí o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti. 4. Pro posouzení místní příslušnosti soudu pro mládež v této věci vycházel Nejvyšší soud ze zákonných hledisek rozhodných pro určení místní příslušnosti zakotvených v ustanovení § 37 a § 39 z. s. m. Přitom nejprve shledal, že se vede trestní řízení podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže, protože nebyly shledány podmínky vymezené v § 73 odst. 1 písm. a), b) z. s. m., jelikož mladistvý spáchal čin, pro nějž se řízení vede, ve věku 17 let a 8 měsíců. 5. Místní příslušnost v řízení ve věcech mladistvých upravuje § 37 z. s. m. tak, že řízení koná soud pro mládež, v jehož obvodu mladistvý bydlí, a nemá-li stálé bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje (odst. 1). Nelze-li žádné takové místo zjistit nebo jsou-li mimo území České republiky, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu bylo provinění spácháno; jestliže nelze místo činu zjistit, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu čin vyšel najevo (odst. 2). Tyto varianty místní příslušnosti pro projednání trestní věci mladistvého před soudem pro mládež jsou ve vzájemném poměru subsidiarity v pořadí, v jakém jsou uvedeny v § 37 z. s. m. Příslušnost určená podle prvního hlediska má před ostatními dalšími způsoby jejího určení přednost proto, že soud tu může nejlépe a nejsnáze zjišťovat okolnosti charakterizující osobu mladistvého a jeho poměry, prostředí, v němž žije a pracuje, vytvářet podmínky pro individuální přístup k řešení jednotlivých věcí, a zanedbatelné není ani to, že výchovný účinek provedeného řízení zde bývá nejpůsobivější. 6. Ze smyslu ustanovení § 37 odst. 1 z. s. m. rovněž plyne, že právě hledisko stálého bydliště zaručuje, že mladistvý je k tomuto místu vázán, a tato určitá fixace ke konkrétnímu místu může být garantem trvalosti a stability pobytu mladistvého, což jsou okolnosti důležité nejenom pro řádné zjištění a ověření poměrů mladistvého, ale též pro možnost co nejlepšího zajištění koordinace a spolupráce s probační a mediační službou, s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí, eventuálně s jeho rodinou či blízkými osobami, a lze tak zajistit možnost účinného působení na takovou osobu i po skončení řízení. Jenom propojením těchto, ale i dalších způsobů, jimiž lze na mladistvého působit, lze docílit naplnění účelu a smyslu výkonu soudnictví nad mládeží (§ 1 z. s. m.). Další hlediska, vymezená v § 37 odst. 2 z. s. m. přicházejí do úvahy, pokud nelze některé místo, které je uvedeno v § 37 odst. 1 z. s. m. zjistit, nebo je-li mimo území České republiky. Výhodou takto stanovené místní příslušnosti je to, že v tomto místě lze zpravidla nejlépe a nejrychleji objasnit spáchané provinění. 7. Nejvyšší soud již ve své judikatuře podmínky postupu podle § 37 z. s. m. vymezil. Stanovil tak, že za místo, v jehož obvodu mladistvý bydlí, podle kterého se ve smyslu § 37 odst. 1 z. s. m. určuje místní příslušnost soudu pro mládež, nelze mechanicky přejímat místo jeho trvalého pobytu, ale je potřeba pro jeho určení vždy ověřit, kde mladistvý skutečně bydlí a k němuž má reálné pevné vazby. Za takové místo lze považovat i výchovné zařízení, v němž mladistvý vykonává ústavní nebo ochrannou výchovu, pokud se nejedná jen o dočasný pobyt [viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2007, sp. zn. 8 Td 11/2007 (uveřejněné pod č. 15/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)]. 8. Pro to, aby soud mohl učinit objektivní závěr o tom, zda místní příslušnost soudu pro mládež zakládá první z uvedených hledisek, je však zásadně nutné v každé konkrétní věci zvážit, jaké rodinné vazby má mladistvý v místě svého trvalého bydliště. V tomto směru tak nemůže být rozhodujícím hlediskem pro určení místní příslušnosti soudu skutečnost, že mladistvý dočasně pobývá či v době spáchání posuzovaného skutku pobýval ve výchovném ústavu, který se nachází v obvodu jiného místně příslušného soudu, nežli je soud místně příslušný podle jeho trvalého bydliště. Bez významu zde není ani to, že v místě bydliště rodiny mladistvého jsou i orgány pověřené péčí o dítě, které jsou s mladistvým stále v kontaktu a znají nejen jeho, ale i rodinné poměry, z nichž mladistvý pochází (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 8 Td 46/2011). Hledisko uvedené jako první v § 37 odst. 1 z. s. m. je tak dáno zejména v případě, že mladistvý, jemuž byla nařízena ústavní nebo ochranná výchova a nachází se v některém z ústavů pro ně určených, udržuje kontakt s rodinou, vrací se do tohoto místa, má v něm okruh svých přátel, se kterými udržuje kontakty. Takové místo jeho trvalého bydliště má stále charakter místa, kde bydlí, přičemž pro účely citovaného ustanovení se nevyžaduje, že se zde např. momentálně nezdržuje z důvodu výkonu nařízené výchovy v jiných místech (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2012, sp. zn. 8 Td 21/2012). 9. Nejvyšší soud na podkladě obsahu