2 Aps 6/2008 — Nejvyšší správní soud

30 Ca 67/2008- 63 - text 21 pokračování 30 Ca 67/2008 30 Ca 67/2008 – 63 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Petra Kobylky a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobce České asociace pro čipové karty, o.s., se sídlem ve Zlíně, Budovatelská 4821, zast. Evou Čižmářovou, daňovou poradkyní, se sídlem Mokrá 311, 760 05 Zlín proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Brně, se sídlem v Brně, nám. Svobody 4 o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu t a k t o : I. Žaloba proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 21.1.2008, č.j. 733/08-1700-708238, s e z a m í t á . II. Žaloba proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 21.1.2008, č.j. 1127/08-1700-708238, s e z a m í t á . III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobou ze dne 24.4.2008 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 21.1.2008, č.j. 733/08-1700-708238 a č.j. 1127/08-1700-708238. Prvně uvedeným rozhodnutím zamítl žalovaný odvolání žalobce proti předchozímu prvostupňovému rozhodnutí Finančního úřadu ve Zlíně – platebnímu výměru č. 23/2007 na odvod za porušení rozpočtové kázně, vydanému dne 14.5.2007, pod č.j. 131317/07/303980/1603, kterým byla žalobci podle ust. § 44 odst. 2 a 4 zák. č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů („rozpočtová pravidla“), ve znění zákona č. 479/2003 Sb., podle ust. čl. II. bod 1 zák. č. 482/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a podle § 46 zák. č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění platném pro projednávanou věc (dále jen „daňový řád“) uložena povinnost odvést zpět do státního rozpočtu odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 247 200,- Kč; druhé žalobou napadené rozhodnutí zamítlo odvolání žalobce proti předchozímu prvostupňovému správnímu rozhodnutí Finančního úřadu ve Zlíně – platebnímu výměru č. 28/2007 na penále za porušení rozpočtové kázně za období od 18.2.2003 do 14.5.2007, vydaného 14.5.2007, pod č.j. 131324/07/303980/1603, kterým byl žalobci podle ust. § 44 odst. 2 a 4 rozpočtových pravidel a podle § 63 daňového řádu sdělen předpis penále ve výši 247 200,- Kč. V odůvodnění napadených rozhodnutí žalovaného je m.j. uvedeno, že žalobce obdržel na základě Smlouvy č. GK MPSV-01-77/02 o poskytnutí prostředků na řešení projektu výzkumu a vývoje „Revize praktického využití technologie IT/čipových karet“, uzavřené s objednatelem a současně poskytovatelem dotace Ministerstvem práce a sociálních věcí, podepsané dne 8.1.2002, ze státního rozpočtu v roce 2002 neinvestiční dotaci na úhradu nákladů nutných pro řešení projektu specifikovaných jako „osobní náklady na výzkumné a vývojové zaměstnance techniky a další pomocný personál včetně zaměstnanců dělnických profesí podílejících se na řešení projektu zahrnující i povinné zákonné odvody v celkové výši 900 000,- Kč. Dne 28.2.2002 byl podepsán Dodatek č. 1 k výše uvedené smlouvě upravující znění čl. IV. a V. smlouvy, včetně zrušení odstavce 5 čl. VI. Předmětem Smlouvy č. GK MPSV-01-77/02, o poskytnutí prostředků na řešení a vypracování projektu „Revize praktického využití technologie IT/čipových karet“ (dále jen „Smlouva“), je stanovení rozsahu termínů a splnění dalších podmínek stanovených touto smlouvou žalobci. Cíle a předpokládané výsledky projektu, termíny řešení a další údaje o projektu jsou v přílohách č. 2, 3 a 4, které jsou nedílnou součástí Smlouvy. Správce daně prvého stupně zahájil 17.1.2007 u žalobce daňové řízení, jehož předmětem byla kontrola skutečností rozhodných pro stanovení povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně u dotace poskytnuté v roce 2002. Kontrolou bylo zjištěno porušení rozpočtové kázně, spočívající v nedodržení podmínky čl. V. odst. 5 Smlouvy, v němž je uvedeno, že poskytnuté prostředky podléhají zúčtování se státním rozpočtem. Nedočerpání prostředků v běžném roce se nepovažuje za neplnění smlouvy, nezakládá však právo zhotovitele na jejich dočerpání v následujícím roce. Nevyčerpané prostředky vrátí zhotovitel (ve stejném termínu se zúčtováním) zpět objednateli na účet podle jeho dispozic. Žalobce vyčerpal v roce 2002 z celkové výše finančních prostředků, které mu byly poskytnuty, částku 652 800,- Kč. Částka neinvestiční dotace ve výši 247 200,- Kč, která nebyla do konce kalendářního roku 2002 vyčerpána, měla být vrácena na účet MPSV ČR. Tím, že žalobce nesplnil shora uvedenou podmínku, dopustil se porušení rozpočtové kázně při nakládání s prostředky státního rozpočtu a byl mu v souladu s ust. § 44 odst. 2 a 4 rozpočtových pravidel uložen odvod zpět do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně ve výši 247 200,- Kč. U předchozí kontroly, zahájené 15.3.2005, se dopustil správce daně procesního pochybení tím, že zahájil kontrolu poskytnuté dotace s žalobcem, aniž by přizval, nebo alespoň následně vyrozuměl o zahájení kontroly, jeho daňového zástupce. Vzhledem k tomu, že uvedené pochybení nebylo možno v dalším průběhu kontroly odstranit, bylo daňové řízení, které trpělo touto procesní vadou, od počátku zrušeno. V odvolání proti prvostupňovému platebnímu výměru používal žalobce označení „podjaté pracovnice“ – toto označení není v souladu s rozhodnutími vydanými ředitelem Finančního úřadu ve Zlíně, která řešila podjatost pracovnic provádějících kontrolu a která konstatovala, že se u jmenovaných pracovnic o podjatost nejedná. Uvedený závěr obsahuje rozhodnutí, která žalobce obdržel. I z tohoto důvodu je uvedená formulace neodůvodněná. Žalobcem uvedený argument, že kontrola byla zahájena platně a námitky měly být vyřízeny jiným způsobem, nekoresponduje s kroky žalobce, prováděnými v průběhu této kontroly, především se stanoviskem, že byla daňová kontrola zahájena v rozporu se zákonem a že došlo k porušení práv žalobce. K vyřízení námitek podaných žalobcem jiným způsobem by mohlo dojít pouze za přispění žalobce – především jeho vstřícností a snahou nastalý problém řešit. Žalobce v odvolání proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí namítal nemožnost zrušení daňového řízení s poukazem na ust. § 27 daňového řádu, v němž je uvedeno, ve kterých případech dojde k zastavení daňového řízení. Vyjmenované případy však neobsahují ustanovení zahrnující skutečnost, na jejímž základě došlo ze strany finančního úřadu ke zrušení kontroly. Daňová kontrola je dílčím procesním postupem odehrávajícím se obvykle v rámci daňového řízení. Daňová kontrola nebyla protokolem ze dne 15.3.2005 vůbec platně zahájena, do jisté míry lze souhlasit s tím, že vydání rozhodnutí č.j. 46145/06/303980/1466 bylo nadbytečné, bylo však vydáno z důvodu zachování právní jistoty žalobce a z výše uvedených důvodů. Správce daně v tomto rozhodnutí uznal, že došlo k neodstranitelnému procesnímu pochybení a že za této situace nelze v řízení pokračovat. Nelze přisvědčit žalobci, že kontrola byla zrušena neplatně a že tedy kontrola zahájená 17.1.2007 nebyla zahájena platně. Uznané náklady na řešení projektu podle Přílohy č. 3, která byla nedílnou součástí Smlouvy měly být celkové uznané náklady ve výši 900 000,- Kč vyúčtovány jako OSO (= osobní náklady na výzkumné a vývojové zaměstnance techniky a další pomocný personál, vč. zaměstnanců dělnických profesí podílejících se na řešení projektu zahrnující i povinné zákonné odvody). Uvedenou podmínku splňovala pouze část nákladů ve výši 26 268,- Kč. Přesto správce daně akceptoval i jiné náklady, a to v souvislosti s dopisem MPSV ČR ze dne 11.1.2007, č.j.: 2007/1477-611. Příjemce dotace účtoval v podvojném účetnictví, poskytnutá dotace nebyla zaúčtována na účet 346-Dotace ze státního rozpočtu, ale na účet 31110-Pohledávky za odběrateli a správně ve výši 900 000,- Kč do výnosů na účet 64890-Ostatní provozní výnosy – studie MPSV. Požadavek žalobce o uznání dalších nákladů byl akceptován ve výši 5 195,30 Kč. Samotný význam termínů čerpání, nedočerpání, nevyčerpání a vyčerpání, použití resp. „čerpání dotace“ nebo „použití peněžních prostředků dotace“, není řešen zákonnou normou, není jasný jejich obsah – a to i s přihlédnutím k podmínkám Smlouvy, které použití prostředků státního rozpočtu časově i účelově vymezují — a tedy nelze ani konstatovat, že stanovisko FÚ je výkladem nad rámec zákona. Pojem použití prostředků není totožný s pojmem účtování o nich — nelze např. pouhým zaúčtováním faktury prokazovat použití těchto prostředků - a nezáleží na tom, zda subjekt účtuje v soustavě jednoduchého nebo podvojného účetnictví. Použití dotačních prostředků lze dokladovat pouze datem jejich reálné spotřeby — tedy příkladně datem odepsání z účtu subjektu, tak jak to v tomto případě správce dotace posoudil. Jakým způsobem mělo být s prostředky naloženo bylo stanoveno v článku V. Smlouvy, ve kterém je uvedeno: v odst. 1) „Na řešení projektu se poskytují zhotoviteli úče