§ 10 Správce daně
(1) Správcem daně je správní orgán nebo jiný státní orgán (dále jen „orgán veřejné moci“) v rozsahu, v jakém mu je zákonem nebo na základě zákona svěřena působnost v oblasti správy daní.
(2) Správním orgánem se pro účely tohoto zákona rozumí orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, jiný orgán a právnická nebo fyzická osoba, pokud vykonává působnost v oblasti veřejné správy.
(3) Správce daně má způsobilost vystupovat v postavení věřitele, dlužníka, poškozeného nebo v postavení jim obdobném ve věcech souvisejících se správou daní a v tomto rozsahu má i procesní způsobilost.
Paragraf 10 daňového řádu definuje, kdo je správcem daně, a upřesňuje jeho postavení a způsobilost v souvislosti se správou daní.
Co to znamená v praxi
Správcem daně je typicky finanční úřad nebo celní úřad, tedy orgán veřejné moci, kterému zákon svěřil pravomoc vybírat daně.
Správce daně může být v daňovém řízení v pozici věřitele (např. když vymáhá nezaplacenou daň) nebo dlužníka (např. když vrací přeplatek na dani).
Správcem daně může být i jiný orgán nebo dokonce soukromá osoba, pokud jí zákon svěřil působnost v oblasti veřejné správy, tedy i v oblasti správy daní.
Na co si dát pozor
Správce daně má procesní způsobilost, což znamená, že může samostatně jednat v daňových řízeních.
Definice správního orgánu je pro účely daňového řádu široká a zahrnuje i jiné orgány nebo právnické či fyzické osoby, pokud vykonávají veřejnou správu.