4 Ads 50/2009 — Nejvyšší správní soud

41 A 121/2014- 37 - text  pokračování 10 41A 121/2014 41A 121/2014-37 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobkyně J. V., narozené ……., bytem ……….., proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 9. 2014, č. j. MPSV-UM/5763/14/4S-JMK, sp. zn. SZ/811/2014/4S-JMK, t a k t o : I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 22. 9. 2014, č. j. MPSV-UM/5763/14/4S-JMK, sp. zn. SZ/811/2014/4S-JMK, s e z r u š u j e a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Včas podanou žalobou žalobkyně napadala rozhodnutí vydané Ministerstvem práce a sociálních věcí ze dne 22. 9. 2014, č. j. MPSV-UM/5763/14/4S-JMK, sp. zn. SZ/811/2014/4S-JMK, kdy žalovaný rozhodl tak, že odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Brně ze dne 26. 8. 2013, č. j. MPSV-UP/812608/13/AIS-ZDP, kterým nepřiznal žalobkyni příspěvek na mobilitu, zamítl a výše uvedené rozhodnutí potvrdil. V žalobě žalobkyně uváděla, že žalovaný odůvodňuje své rozhodnutí tím, že dle posudku příslušného posudkového lékaře žalobkyně nesplňuje podmínky pro přiznání příspěvku na mobilitu. Posudkový lékař učinil tento závěr, aniž by podrobněji zkoumal zdravotní stav žalobkyně. Na jednání nebyla přizvána, nemohl si tudíž učinit odpovídající představu o jejím zdravotním postižení a jejích reálných možnostech při zvládání základních životních potřeb. Posudkový lékař také objektivně nezhodnotil celkovou výkonnost žalobkyně, její pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity a uzpůsobení jejího sociálního prostředí. Jak vyplývá z lékařské dokumentace, žalobkyně trpí: přetrvávajícím bolestivým syndromem v oblasti bederní páteře s výraznou zánikovou symptomatologií od kořenů L5 a S vlevo (těžká paréza L5 a S vlevo) při stavu po třech operacích lumbální páteře – 1997 pro hernii disku L5-S1 vlevo, 2003 pro hernii disku L4-5 vlevo, 2004 pro stenózu spinálního kanálu L4-5 a hemangiom. Spolupůsobí artróza kyčelních kloubů II. stupně oboustranně, artróza kolenních kloubů oboustranně, vlevo II. stupně, vpravo III. stupně – hybnost vpravo S 0-0-120 v 5/2012 a diabetická polyneuropatie dolních končetin. Léčba páteře selhala, chůze o dvou francouzských holích, korzet na páteři. Bolesti pod nejistou kontrolou Lyrica 75 a opiátů trvají. Je nepříznivý průběh i prognóza vzhledem také k interní polymorbiditě. Ze sociálního šetření provedeného dne 23. 1. 2014 vyplývá: hybnost rukou – v pořádku, kompenzační pomůcky – dvě francouzské hole, ortéza, korzet. Orientace a komunikace je v pořádku, sluch a zrak – brýle na blízko i na dálku, slyší úměrně věku. Stravování – vaří dcera, částečně si žalobkyně připraví přílohy, svačiny, nají se sama, občas v levé ruce neudrží hrnek. Pokud jde o oblékání a obouvání, od pasu dolů má velký problém, s dopomocí, stejně tak obouvání + ponožky, punčocháče. Pokud jde o tělesnou hygienu a výkon fyziologické potřeby – ranní ano, jinak s dopomocí, základní ranní hygienu si provede sama, sprchování s dopomocí. Na toaletu dojde, inkontinence není. Pokud potřebuje léky, přichystá si je sama, je schopna dodržovat léčebný režim, je schopna plánovat – hospodařit s penězi. Pokud si musí vyřizovat osobní záležitosti, je toho schopna pouze s dopomocí, s doprovodem. Nákupy sama nesvede, ani úklid v domácnosti. Domácí spotřebiče ovládá. Posudkový lékař dle žalobkyně nevzal v úvahu ani tu skutečnost, že se zdravotní stav žalobkyně oproti stavu v roce 2012 nadále zhoršil a průběžně zhoršuje, což lékařské zprávy jasně dokazují. Z uvedených skutečností vyplývá, že rozhodnutí žalovaného bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu dle vyhl. č. 505/2006 Sb., v platném znění. Na základě výše konstatovaných a prokázaných objektivních skutečností navrhovala, aby soud rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 9. 2014 zrušil a vrátil žalovanému k dalšímu řízení a zavázal ho, aby žalobkyni přiznal příspěvek na mobilitu. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že rozhodnutím Úřadu práce, č. j. MPSV-UP/1134793/12/AIS-ZDP, ze dne 22. 8. 2012 nebyl žalobkyni přiznán příspěvek na mobilitu. Prvoinstanční správní orgán při vydání rozhodnutí vycházel z posudku MěSSZ Brno ze dne 14. 8. 2012, kterým byla posouzena závislost žalobkyně na pomoci jiné fyzické osoby v řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně v zákonné lhůtě odvolání. Žalovaný rozhodnutím č. j. MPSV-UM/9679/12/9S-JMK ze dne 22. 10. 2012 rozhodl napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit Úřadu práce k novému projednání s tím, že prvoinstanční správní orgán požádá MěSSZ o posouzení zdravotního stavu žalobkyně pro účely posouzení nároku na příspěvek na mobilitu, a poté znovu ve věci rozhodne. Žalobkyně poukázala dále na skutečnost, že sociální šetření ze dne 20. 6. 2012, které bylo jedním z podkladů, z nichž vycházela MěSSZ při posuzování zdravotního stavu, nebylo provedeno v přirozeném sociálním prostředí, ale v kanceláři Úřadu práce. Úřad práce dne 23. 1. 2013 provedl v domácnosti žalobkyně sociální šetření, záznam z tohoto šetření žalobkyně vlastnoručně podepsala. MěSSZ vypracovala dne 22. 5. 2013 posudek pro účely příspěvku na mobilitu, podle něhož nejde o osobu, která není schopna zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením“), ve vztahu k ust. § 9 odst. 1 písm. a) a písm. b) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění (dále jen „zákon o sociálních službách“). Nejedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 3 písm. c) zákona o sociálních službách, který vede k neschopnosti zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace. Na základě uvedeného posudku MěSSZ vydal Úřad práce rozhodnutí ze dne 26. 8. 2013, č. j. MPSV-UP/812608/13/AIS-ZDP, kterým příspěvek na mobilitu nepřiznal. Proti rozhodnutí Úřadu práce, jehož podkladem bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně, podala tato v zákonné lhůtě odvolání. Nesouhlasila s rozhodnutím a uvedla, že posudkový lékař MěSSZ nemohl při vypracování posudku dne 22. 5. 2013 vycházet ze sociálního šetření provedeného dne 20. 6. 2013, sociální šetření bylo provedeno dne 23. 1. 2013, nebylo rozhodováno na základě všech lékařských zpráv. Žádné nové lékařské zprávy k odvolání nedoložila. MPSV přezkoumalo soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uváděných v odvolání. Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 313/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Podle přechodných ustanovení č. IV. odst. 3 tohoto zákona řízení o příspěvku na mobilitu zahájená a pravomocně neskončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. MPSV dne 26. 5. 2014 požádalo PK MPSV ČR o vypracování nového posudku o zdravotním stavu žalobkyně pro účely odvolacího řízení. Dne 13. 6. 2014 obdrželo MPSV od žalobkyně nové lékařské nálezy, které byly dne 24. 6. 2014 předány PK MPSV k dalšímu zhodnocení. PK MPSV prostudovala podkladovou a zdravotní dokumentaci a zhodnotila ji jako dostatečnou k projednání věci v nepřítomnosti žalobkyně a k přijetí posudkového zhodnocení a závěru. Dne 8. 7. 2014 PK MPSV ve správném složení posudkové komise znovu přezkoumala zdravotní stav žalobkyně a zjistila, že nejde o osobu, která není ve smyslu ust. § 6 odst. 1 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění účinném do 31. 12. 2013, schopna zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, uvedené v ust. § 9 odst. 1 písm. a) a b) zákona o sociálních službách, ve znění zákona č. 366/2011 Sb. Zdravotní stav není dlouhodobě nepříznivý ve smyslu ust. § 3 písm. c) zákona o sociálních službách, ve znění zákona č. 366/2011 Sb., ve vztahu k základním životním potřebám v oblasti mobility a orientace. Výše uvedený stav trval i k datu 1. 4. 2012. Posudková komise uvedla, že z odborných nálezů byla prostudována četná dokumentace neurologická, ortopedická, léčby bolesti z roku 2010, 2011, 2012 i 2013. Dále doloženy nálezy z roku 2014 prokazující, že u posuzované proběhla v 4/2014 výměna kolenního kloubu vpravo, následně rehabilitace v LL Darkov – propuštěna chůze s oporou dvou FB bez zatěžování operované končetiny. V tomto případě se jedná o běžný pooperační stav, vyžadující následnou léčbu a zejména rehabilitaci, výsledný stav může být zhodnocen až s delším časovým odstupem. Jedná o posuzovanou s četnými potížemi, v popředí zejména chronické bolesti