4 As 137/2017 — Nejvyšší správní soud

30 A 151/2016- 196 - text 21 30A 151/2016 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudkyň Mgr. Ing. Veroniky Baroňové a JUDr. Ing. Venduly Sochorové ve věci žalobce: SE-SOLAR a.s. sídlem Purkyňova 648/125, Brno zastoupený advokátkou Mgr. Kateřinou Sedláčkovou sídlem Ostrovní 126/30, Praha 1 proti žalovanému: Státní energetická inspekce, ústřední inspektorát sídlem Gorazdova 24, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 7. 2016, č. 902026516, sp. zn. 83/062100315 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 7. 2016, č. 902026516, sp. zn. 83/062100315, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 22 482 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce, Mgr. Kateřiny Sedláčkové, advokátky. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno prvostupňové rozhodnutí Státní energetické inspekce, územního inspektorátu pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina (dále jen (dále jen „SEI“ nebo též „správní orgán prvního stupně“), ze dne 24. 3. 2016, č. 642008116, sp. zn. 77/ 062100315. Tímto rozhodnutím byla žalobci uložena pokuta ve výši 6 074 913 Kč za správní delikt podle § 16 odst. 1 písm. c) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o cenách“). Územní inspektorát SEI dospěl na základě kontrolních zjištění obsažených v protokolu ze dne 23. 11. 2015, č. 62100315, k závěru, že a) žalobce jako kontrolovaná osoba v kontrolovaném období 1. leden 2011 až 31. prosinec 2011 při čerpání podpory na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů formou výkupních cen nedodržel věcné podmínky stanovené cenovými orgány dle § 5 odst. 5 zákona o cenách, upravené v bodě č. (1.9.) Cenového rozhodnutí ERÚ č. 2/2010 ze dne 8. 11. 2010, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, když jako prodávající a držitel licence č. 110908613 na výrobu elektřiny ve své provozovně „FVE Únanov 1,5 MW“ za období 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 neoprávněně uplatnil a vyúčtoval, resp. fakturoval jednotkovou výkupní cenu elektřiny ve výši 14 300 Kč/MWh na veškerou vyrobenou elektřinu příslušející výrobnám uvedeným do provozu od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008, ačkoli část této výrobny v rozsahu 0,150060 MWp (tj. 1,650060 – 1,5 MWp) nebyla uvedena do provozu ve smyslu bodu č. (1.10.) Cenového rozhodnutí ERU č. 7/2007 ze dne 20. 11. 2007, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů, neboť na tuto část výrobny elektřiny nebyla udělena licence na výrobu elektřiny, a pro tuto část výrobny elektřiny tak nevzniklo oprávnění k výkonu licencované činnosti vyrábět elektřinu při uplatnění podpory formou výkupních cen, čímž žalobce získal nepřiměřený majetkový prospěch ve výši 2 999 825,40 Kč včetně DPH 20 % (což odpovídá výrobě elektřiny v množství 174,815 MWh z části výkonu 0,150060 MWp při uplatnění jednotkové ceny za toto zboží 14 300 Kč/MWh s připočtením DPH 20 %) a b) žalobce jako kontrolovaná osoba v kontrolovaném období 1. leden 2012 až 31. prosinec 2012 při čerpání podpory na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů formou výkupních cen nedodržel věcné podmínky stanovené cenovými orgány dle § 5 odst. 5 zákona o cenách, upravené v bodě č. (1.9.) Cenového rozhodnutí ERÚ č. 7/2011 ze dne 23. 11. 2011, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, když jako prodávající a držitel licence č. 110908613 na výrobu elektřiny ve své provozovně „FVE Únanov 1,5 MW“ za období 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012 neoprávněně uplatnil a vyúčtoval, resp. fakturoval jednotkovou výkupní cenu elektřiny ve výši 14 590 Kč/MWh na veškerou vyrobenou elektřinu příslušející výrobnám uvedeným do provozu od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008, ačkoli část této výrobny v rozsahu 0,150060 MWp (tj. 1,650060 – 1,5 MWp) nebyla uvedena do provozu ve smyslu bodu č. (1.10.) Cenového rozhodnutí ERÚ č. 7/2007 ze dne 20. 11. 2007, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů, neboť na tuto část výrobny elektřiny nebyla udělena licence na výrobu elektřiny, a pro tuto část výrobny elektřiny tak nevzniklo oprávnění k výkonu licencované činnosti vyrábět elektřinu při uplatnění podpory formou výkupních cen, čímž žalobce získal nepřiměřený majetkový prospěch ve výši 3 075 087,62 Kč včetně DPH 20 % (což odpovídá výrobě elektřiny v množství 175,639 MWh z části výkonu 0,150060 MWp při uplatnění jednotkové ceny za toto zboží 14 590 Kč/MWh s připočtením DPH 20 %). II. Obsah žaloby 2. Žalobce v podané žalobě namítal, že uvedený závěr vyplývá z poměrně demagogické argumentace SEI, že celkový instalovaný výkon uvedený na licenci žalobce neodpovídá skutečnosti, neboť údaj na licenci, kterým je identifikována provozovna (zdroj) žalobce, je součtem štítkových výkonů instalovaných panelů a nikoli hodnotou rezervovaného výkonu dané provozovny. Tento závěr však dle žalobce nevychází z řádně zjištěného stavu věci, o kterém nelze mít důvodné pochybnosti, nemá oporu v právních předpisech, ani nešetří práva žalobce nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy žalobce jako kontrolované osoby. 3. Žalobce připomněl, že provozuje výrobnu elektřiny využívající sluneční záření (dále jen „FVE“) umístěnou v kat. území Únanov, a to na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (dále jen „ERÚ“) o udělení licence č. 110908613 – pro výrobu elektřiny ze dne 22. 9. 2009, č. j. 04212-12/2009-ERU (v právní moci dne 30. 9. 2009), přičemž celkový instalovaný výkon provozovny – zdroje uvedený na licenci je 1,500 MW. Licence byla vydána na základě žádosti o změnu licence z důvodu změny vlastníka FVE, kdy držitelem původní licence č. 110806140 byla společnost Solar Energy s.r.o., právní předchůdce žalobce. K převodu vlastnického práva k FVE došlo na základě smlouvy o převodu vlastnictví kompletní fotovoltaické elektrárny v kat. území Únanov ze dne 13. 9. 2009. Fotovoltaická elektrárna byla zhotovena na základě smlouvy o dílo uzavřené dne 15. 10. 2008, jejímž předmětem bylo zhotovení FVE Únanov o výkonu 1,5 MW, resp. „s instalovaným výkonem 1 605,96 kWp, což odpovídá čistému instalovanému výkonu 1 493,54 kW“. 4. Dle žalobce nelze zaměňovat či ztotožňovat výkon na straně střídavé (AC – pozn. soudu z angl. alternating current = střídavý proud) a na straně stejnosměrné, tzv. výkon peakový (DC – pozn. soudu z angl. direct current = stejnosměrný proud), neboť je nepochybné, že pro optimální výkon střídačů (AC) je nezbytné instalovat výkon DC přibližně o 10 % vyšší (konkrétní hodnota se odvíjí od typu použitých střídačů). Nelze tedy očekávat, že výkon solární elektrárny na straně stejnosměrné (tj. panelů) se může rovnat výkonu na straně střídavé (tj. po přeměně v inventorech a dodávané do distribuční sítě). Došlo-li ke změně, resp. k žádoucímu jednoznačnému zakotvení pojmu instalovaný výkon solární elektrárny dávno poté, co byla FVE žalobce (a jejího právního předchůdce) uvedena do provozu (včetně vydané licence), nelze tuto skutečnost klást žalobci k tíži. Právní předpisy totiž nevyřešily otázku výkladu dříve udělených licencí, resp. neřešily a doposud neřeší, jakým způsobem by měli držitelé licencí udělených před rokem 2010 postupovat tak, aby dosáhli uvedení údajů na licenci do souladu se změnou výkladu pojmu instalovaný výkon. Dle názoru žalobce se vyjádření ERÚ učiněné k žádosti SEI (č. j. 58/ 062100315) ze dne 8. 2. 2016, č. j. 01452-2/2016-ERU, že licence právního předchůdce žalobce (č. 110806140) a licence žalobce (č. 110908613) byly uděleny na instalovaný výkon stanovený součtem štítkových výkonů jednotlivých panelů, tj. výkon stejnosměrný, prokazatelně nezakládá na pravdě. To z toho důvodu, že Ing. J. Ch., ředitel odboru licencí ERÚ, nepracoval v letech 2008 a 2009 na příslušném odboru licencí, pokud vůbec byl zaměstnancem ERÚ. Jeho tvrzení vyvrací také obsah Memoranda EY zpracovaného bývalými zaměstnanci ERÚ, které se sice vztahuje k problematice výkonu na licenci subjektu BS Park I. s.r.o., avšak v něm obsažené závěry popisující obecnou praxi a postupy ERÚ je možno bezpochyby vztáhnout také na případ žalobce. 5. Žalobce uvedl, že není pravdou ani tvrzení žalovaného, že by za výkon zdroje v případě solární elektrárny byl vždy a všude považován součet štítkových výkonů solárních panelů. Naopak za výkon solární elektrárny je třeba z technického hlediska logicky považovat výkon na straně střídavé, tedy výkon skutečně dodávaný do distribuční sítě. Z hlediska bezpečnosti a provozu elektrizační sítě je hodnota výkonu na straně střídavé určující a je lhostejno, jaký je výkon např. solárních panelů, pokud není překr