4 Ads 50/2009 — Nejvyšší správní soud

41 A 43/2017- 39 - text  11 41A 43/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobkyně: S. K., bytem ……….., zastoupené JUDr. Michalem Svobodou, advokátem se sídlem Berkova 39, 612 00 Brno, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 6. 2017, č. j. MPSV-2017/130548-921, sp. zn. SZ/MPSV-2017/117757-921, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Včas podanou žalobou žalobkyně napadala rozhodnutí žalovaného označené v záhlaví tohoto rozsudku. Domáhá se poskytnutí soudní ochrany proti neopodstatněnému odnětí dávky v hmotné nouzi – doplatku na bydlení, neboť tímto zásahem byla přímo krácena na svých právech a tím byla uvržena do existenční krize. 2. Žalovaný dne 20. 6. 2017 vydal rozhodnutí, kterým zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Brně, č. j. 152295/2017/BBA ze dne 26. 4. 2017 o odnětí doplatku na bydlení. Při vyplňování žádosti o příspěvek žalobkyně vyplnila předepsaný formulář o výši příjmů, do kterého uvedla jednorázový příjem ve výši 7.000 Kč od svého otce. 3. U takto vyplněného formuláře není ani náznakem jasné, o jaký příjem se jedná, zda jde o dar, zápůjčku a dále není zřejmé, zda se jedná o jednorázový příjem či o příjem v budoucnu pravidelný či opakující se. V důsledku takto vyplněného formuláře byl proveden přepočet a na základě jeho výsledku bylo rozhodnuto o odnětí. 4. V uvedeném dokladu v části F je uveden odkaz na předepsaný Seznam ostatních započitatelných příjmů – 04. Uvedený seznam neobsahuje položku s příslušným kódem pro příjem uvedený žalobkyní v dokladu. Uvedený doklad navíc obsahuje poučení tohoto obsahu: Pokud dokládáte příjem za poskytování péče o osobu blízkou nebo jinou pobírající příspěvek na péči (kód i) nebo příjem výživné nezaopatřeného dítěte (kód j1) nebo další druhy výživného a příspěvek na výživu rozvedeného manžela a neprovdané matce (kód j2) a plátce tohoto příjmu je osoba, která je s vámi společně posuzovanou osobou na příspěvku na živobytí nebo doplatku na bydlení, uveďte do kolonky Plátce pořadové číslo této osoby z tabulky části G. V ostatních případech kolonku proškrtněte. Tyto druhy příjmů od plátce, který je s vámi společně posuzovanou osobou, nebudou započítány do celkové výše vašich rozhodných příjmů. Příjem od každé z osob, které jsou s vámi společně posuzovány, je nutno uvést samostatně, příjem od osob, které nejsou společně posuzovány, lze uvést jako součet daného druhu příjmů. 5. Z výše uvedeného vyplývá, že výše uvedená částka neměla být do dokladů za únor 2017 uvedena, popř., když uvedena byla, nemělo být k ní přihlédnuto. V souvislosti s touto argumentací vyvstává otázka, jak, a zda byla žalobkyně poučena o následcích uvedení částky 7.000 Kč do dokladů. Dá se vyvodit, že v případě neuvedení takové částky do dokladů za březen 2017, či do žádosti o doplatek na bydlení, by k odnětí nedošlo. 6. Neopodstatněnost odebrání doplatku proto spočívá v důvodu odnětí, protože hmotnou nouzi není možné dlouhodobě zlepšit jednorázovou částkou ve výši 7.000 Kč. 7. Proti rozhodnutí správního orgánu podala žalobkyně odvolání, které bylo žalovaným zamítnuto. 8. V rámci odvolacího řízení byly žalobkyní namítnuty neodpovídající výpočet nákladů na bydlení a dále péče žalobkyně o těžce zraněného syna. 9. V souladu s ust. § 65 odst. 1 soudního řádu správního „Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předchozím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popř. vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak“. 10. Vzhledem ke skutečnostem shora uvedeným, je žalobkyně přesvědčena, že napadené rozhodnutí je nesprávné a nezákonné a v jeho důsledku bylo do jejich práv zasaženo neoprávněně, a proto žádala zrušení rozhodnutí ve všech jeho částech, obnovení dávek v hmotné nouzi, příspěvek na živobytí a zpětné vyplácení částek hmotné nouze za měsíce počínaje březnem 2017. 11. Z výše uvedených důvodů se žalobkyně domnívá, že její žaloba je důvodná a navrhovala proto, aby soud rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 6. 2017 zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a dále, aby zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni vzniklé jí náklady řízení. 12. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že do dokladů o výši měsíčních příjmů s datem 23. 3. 2017 žalobkyně v části ostatní započitatelné příjmy uvedla za únor 2017 částku 7.000 Kč. K uvedené částce do protokolu o ústním jednání dne 23. 3. 2017 žalobkyně uvedla, že s úhradou nájemného pomáhá rodina – otec s přítelkyní a straší syn. Žalobkyně skutečnost, že v únoru 2017 obdržela částku 7.000 Kč, nezpochybňuje, uvádí však, že uvedená částka neměla být do příjmů započítána. 13. V souladu se zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPHN“), je v souladu s ust. § 10 odst. 3 ZPHN, rozhodné období, za které se zjišťuje příjem v průběhu poskytování opakující se dávky, je období kalendářního měsíce předcházejícího aktuálnímu kalendářnímu měsíci. Nárok na opakovanou dávku pomoci v hmotné nouzi, na její výši nebo výplatu se v průběhu jejího poskytování přehodnocuje každý měsíc podle ust. § 10 odst. 3 ZPHN. Žalobkyně uvedený příjem neoznačila jako půjčku, částka 7.000 Kč byla započtena a podle ust. § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, s odkazem na ust. § 10 odst. 1 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, jako bezúplatný příjem. 14. Podle § 2 odst. 2 ZPHN se osoba nachází v hmotné nouzi, není-li dále stanoveno jinak, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob dosahuje sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí podle § 4 odst. 1 písm. a) částek živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení (§ 34) a služeb s bydlením bezprostředně spojených. V rozhodném období od 1. 3. 2017 byl příjem společně posuzovaných osob vyšší než částka živobytí společně posuzovaných osob. Podle ustanovení § 33 odst. 2 ZPHN podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí. 15. Žalobkyni byl příspěvek na živobytí ode dne 1. 3. 2017 odejmut, v březnu již neměla nárok na příspěvek na živobytí, nebyla tudíž splněna zákonná podmínka nároku na doplatek na bydlení. 16. Žalobkyně namítá, že jednorázovou částkou ve výši 7.000 Kč není možné hmotnou nouzi dlouhodobě zlepšit, mohla však uplatnit novou žádost o doplatek na bydlení. V rámci nového řízení by správní orgán nové zkoumal, zda se osoba nachází v hmotné nouzi podle § 2 odst. 2 ZPHN. 17. Zde vyvstává otázka, jakým a zda byla účastnice poučena o následcích uvedení částky 7.000 Kč do dokladu. Dá se vyvodit, že v případě neuvedení takové částky do dokladu za březen 2017, či do žádosti o příspěvek na živobytí, by byl nárok přiznán. 18. Pokud by účastník řízení uvedl úmyslně nesprávné nebo neúplné údaje anebo zatajil požadované údaje, lze takový postup kvalifikovat jako přestupek proti pořádku ve státní správě, za který lze podle ust. § 21 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, uložit pokutu až do výše 10.000 Kč. 19. Podle ust. § 4 odst. 2 správního řádu správní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby potřebné. Zásada přiměřenosti poučení znamená, že se dotčené osobě musí dostat od správního orgánu takového poučení, aby na jeho základě mohla vykonávat zejména ta procesní práva, která spadají pod právo na spravedlivý proces (zejm. čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). 20. Žalovaný konstatuje, že správní řád sice výslovně nestanoví, že poučovací povinnost správního orgánu se vztahuje pouze na procesní práva a povinnosti, nicméně z povahy správního řádu jako procesního předpisu vyplývá, že správní orgán je povinen poučit účastníky o právech a povinnostech plynoucích z právních předpisů upravujících řízení před správními orgány (rozhodnutí NSS č. j. 1As 51/2010-214 z 13. 10. 2010). Poučovací povinnost se tedy nevztahuje na poučování o otázkách hmotného práva, tedy zda, a jak mají účastnici řízení hájit v řízení svá práva a jaké důsledky pro ně plynou z toho, že tak neučiní. Poučovací povinnost správních orgánů nelze zaměňovat s právem účastníků na poskytování právních rad. 21. Žalobkyní byly v rámci odvolacího řízení namítnuty neodpovídající výpočet nákladů na bydlení a péče žalobkyně o těžce zraněného syna. 22. Odůvodněné náklady na bydlení byly stanoveny podle ust. § 34 ZPHN v