5 As 155/2015 — Nejvyšší správní soud

30 Ad 11/2018- 41 - text 7 30 Ad 11/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Karla Černína, Ph.D. ve věci žalobce: Svazek vodovodů a kanalizací Tišnovsko sídlem Náměstí míru 111, Tišnov zastoupený advokátem JUDr. Adamem Valíčkem, MBA sídlem náměstí Svobody 87/18, Brno proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, pracoviště Brno sídlem Veveří 7, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 9. 2018, č. j. 47000/10075/47091/18/010/KK-104/2018/PVM 1, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Předmětem sporu v projednávané věci je, zda žalobce měl povinnost hradit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za své zaměstnance, kteří byli neuvolněnými členy zastupitelstva obcí tvořících svazek. 2. Na základě kontroly plnění povinností v nemocenském pojištění, v důchodovém pojištění a při odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“) provedené dne 28. 5. 2018 Okresní správa sociálního zabezpečení Brno-venkov (dále jen „OSSZ“) zjistila, že žalobce jako plátce pojistného nezahrnul do okruhu pojištěných osob členy předsednictva dobrovolného svazku obcí, přestože z jejich příjmů byla odvedena daň podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. OSSZ měla za to, že členové kolektivního orgánu žalobce splnili podmínky účasti na pojištění podle § 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, proto dne 2. 8. 2018 vydala pod č. 15/791/18/773, č. j. 47003/043268/18/010/PP, platební výměr, jímž uložila žalobci jako zaměstnavateli povinnost uhradit dlužné pojistné ve výši 342 720 Kč a penále ve výši 93 276 Kč. Úhrn dlužného pojistného a penále tak činil celkem 435 996 Kč. 3. Odvolání žalobce žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla a platební výměr OSSZ potvrdila. II. Obsah žaloby 4. Žalobce je přesvědčen, že správní orgány chybně posoudily vznik povinnosti hradit odvody za členy jeho orgánu podle § 5 písm. a) bod 18 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Podle jeho názoru se na něj povinnost odvodů nevztahuje. V dané věci má být aplikován § 5 písm. a) bod 8 zákona o nemocenském pojištění, podle něhož jsou účastni pojištění členové zastupitelstev územních samosprávných celků zvolení do funkcí, jež zastupitelstvo určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni. Pokud člen zastupitelstva uvolněn nebyl, povinnost odvádět za tohoto zastupitele odvody se na žalobce nevztahuje. 5. Sporné je tedy posouzení, zdali se na žalobce uplatní bod 18 nebo bod 8 citovaného ustanovení, tedy zda se členové orgánů žalobce posuzují jako členové orgánu právnické osoby nebo zda je nutno aplikovat úprava pro členy zastupitelstva územně samosprávného celku. Žalobce je svazkem obcí, tedy právnickou osobou sui generis. Nelze na něj pohlížet jako na klasickou obchodní korporaci, což plyne i z § 47 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Zvláštní povaha žalobce je zřejmá rovněž z toho, že jeho členem mohou být toliko obce, a že je zřizován za účelem plnění veřejněprospěšných činností po své členy. 6. Účelem svazku obcí je podle § 49 odst. 1 obecního zřízení ochrana a prosazování svých společných zájmů. Jedná se tedy o činnost obdobnou klasické činnosti obce, kterou se obec z různých důvodů rozhodla vykonávat ve spolupráci s jinými obcemi, aby bylo dosaženo co nejlepšího výsledku. S ohledem na podobnost činnosti žalobce s činností samotné obce je nutno na členy žalobcových orgánů nahlížet jako na členy zastupitelstva obce a hodnotit, zda jde o uvolněné či neuvolněné členy zastupitelstva. Jelikož členové orgánů žalobce jsou neuvolnění členové zastupitelstva členských obcí, je nutno na ně nahlížet podle § 5 písm. a) bod 8 zákona o nemocenském pojištění. 7. Okruh pojištěných osob vymezený v § 5 zákona o nemocenském pojištění je taxativní a nelze jej rozšiřovat. Výklad žalované, která povinnost platit odvody na pojistné vztáhla i na členy orgánů svazku obcí, jde nad rámec zákona. Tím se žalovaná dopustila analogie v neprospěch žalobce. Závěr, že představitelé kolektivního orgánu svazku nezastupují obec, nýbrž dobrovolný svazek obcí, zcela pomíjí účel založení žalobce. Činnost svazku obcí je zaměřena na prosazování zájmů členských obcí. Z předmětného důvodu na žalobce nelze nahlížet jako na obchodní korporaci. 8. Žalobce proto navrhl, aby soud napadené rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované 9. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že žaloba obsahuje obdobnou právní argumentaci, jako podané odvolání. Setrvala proto na svém právním názoru, že do okruhu pojištěných osob měli být zahrnuti i členové předsednictva svazku, neboť splnili podmínky účasti na pojištění dle § 5 písm. a) bod 18 zákona o nemocenském pojištění. 10. Pro posouzení právní osobnosti žalobce je stěžejní § 49 odst. 3 a 4 obecního zřízení, podle něhož je žalobce právnickou osobou, která vede účetnictví podle zákona o účetnictví. Svazek nabývá právní osobnosti zápisem do rejstříku svazku obcí vedeného u krajského úřadu, do něhož se zapisuje den vzniku (zániku), název, sídlo, a jiné údaje. Přestože žalovaná specifika dobrovolného svazku obcí (zejm. jeho účel a předmět činnosti) respektuje, nic to nemění na skutečnosti, že žalobce je veden v Rejstříku svazků obcí na území Jihomoravského kraje a je právnickou osobou. Členové představenstva žalobce pro svoji funkci v zastupitelstvu obce nebyli uvolnění, proto se na ně vztahuje § 5 písm. a) bod 18 zákona o nemocenském pojištění. Pokud by uvolnění byli, vztahoval by se na ně § 5 písm. a) bod 8 zákona a povinnost odvodu pojistného by měli také. 11. Žalovaná nesouhlasila ani s námitkou nepřípustného použití analogie. Představitelé svazku obcí, kteří jsou současně zastupiteli členské obce, v daném případě nezastupují obec, nýbrž dobrovolný svazek obcí. Také z této funkce jsou odměňováni. Členové kolektivního orgánu svazku proto spadají do okruhu pojištěných osob. Vzhledem k tomu, že svazek je právnickou osobou, jsou členové jeho představenstva účastni pojištění podle § 5 písm. a) bod 18 zákona o nemocenském pojištění. 12. Navrhla, aby soud žalobu zamítl. IV. Replika žalobce 13. Žalobce v podané replice setrval na argumentaci uplatněné v žalobě. Určující podle něj je, že zákon neuvádí, že by u členů předsednictva dobrovolného svazku obcí existovala povinnost hradit odvody za členy tohoto orgánu. Žalovaná tuto povinnost vyvodila analogicky z § 5 písm. a) bod 18 zákona o nemocenském pojištění, což je nepřípustné. Je-li výklad daného ustanovení sporný, nelze žalobci uložit sankci v podobě penále. K tomu odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu zabývající se principem právní jistoty a předvídatelnosti regulace. Ani Ústavní soud použití analogie nepřipouští, obzvláště jde-li o daňové řízení nebo o stanovení odvodů do státního rozpočtu. V. Posouzení věci soudem 14. Soud přezkoumal rozhodnutí žalované v mezích uplatněných žalobních bodů. Ověřil přitom, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti, a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí žalované. 15. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“). 16. Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 17. Ze skutkového stavu vyplynuly následující skutečnosti. 18. U žalobce byla dne 28. 5. 2018 provedena kontrola plnění povinností podle § 6 odst. 4 písm. o) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a podle § 84 odst. 2 písm. i) zákona o nemocenském pojištění za období od 1. 8. 2015 do 31. 5. 2018. Při ní bylo zjištěno, že v rozporu s § 5 písm. a) bod 18 zákona o nemocenském pojištění nebyly do výše vyměřovacích základů pro odvod pojistného zahrnuty odměny členů kolektivního orgánu svazku, kteří byli za tuto činnost odměňováni a jejichž příjmy se považují za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů. V daném případě se jednalo o nezahrnutí částky 32 000 Kč měsíčně do vyměřovacího základu pro odvod pojistného (tj. konkrétně šlo o nezahrnutí měsíčních odměn řadových členů předsednictva svazku 5 × 3 000 Kč, odměny místopředsedy svazku ve výši 7 000 Kč a předsedy svazku ve výši 10 000 Kč). Proto OSSZ dne 2. 8. 2018 vydala platební výměr č. 15/791/18/773, jímž stanovila žalobci povinnost uhradit dlužné pojistné ve výši 342 720 Kč a penále ve výši 93 276 Kč. 19. Žalovaný v napadeném rozhodnutí závěry OSSZ potvrdil. 20. V dané věci není sporu o tom, že příjmy členů představenstva svazku jsou předmětem daně z příjmů [§ 6 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů, podle něhož patří mezi příjmy ze závislé činnosti odměny člena orgánu prá