4 As 50/2012 — Nejvyšší správní soud

31 A 161/2018- 52 - text 7 31 A 161/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, PhD. a JUDr. Václava Štencla, MA ve věci žalobkyně: A. K., narozena X bytem X, zastoupená advokátem Mgr. Jiřím Adamcem sídlem Za Poštou 112, 698 01 Veselí nad Moravou proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje sídlem tř. Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 9. 2018, č. j. KUZL 59553/2018 EKO, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Obec Pitín (dále také „obec“) rozhodnutím ze dne 25. 7. 2018, č. j. OUP/185/2018 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) částečně odmítla žádost žalobkyně ze dne 28. 5. 2018 o poskytnutí informace o zajištění a plnění opatření vyplývajících ze zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole (dále jen „zákon o finanční kontrole“), a to z důvodu, že požadovanými informacemi nedisponuje. Žalovaný následně rozhodnutím ze dne 11. 9. 2018, č. j. KUZL 59553/2018 EKO (dále jen „napadené rozhodnutí“), podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobkyně podané proti prvostupňovému rozhodnutí a toto rozhodnutí potvrdil. II. Stanoviska účastníků řízení 2. Žalobkyně se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a namítá, že obec Pitín přezkoumatelně nevysvětlila, z jakého důvodu požadované informace neexistují, a to za situace, kdy jimi disponovat má. Není zřejmé, zda dokumenty nebyly vyhotoveny nebo byly předány jinému subjektu nebo byly zničeny či skartovány. Mezi výrokem a odůvodněním prvostupňového rozhodnutí je rozpor. Ve výroku je uvedeno, že povinný subjekt informacemi nedisponuje, v závěru odůvodnění však konstatuje, že některými informacemi disponuje. Nejsou v něm uvedeny v dostatečném rozsahu úvahy správního orgánu. Nelze se ztotožnit s názorem žalovaného, že v textu odůvodnění prvostupňového rozhodnutí jsou uvedeny informace, které lze považovat za poskytnutí informací. Napadené rozhodnutí neobsahuje podpis oprávněné úřední osoby, a je proto nicotné. Obec neposkytla informace o tom, kdy provedla v období od 1. 1. 2015 do 15. 5. 2018 kontrolu svých příspěvkových organizací dle § 9 odst. 1 zákona o finanční kontrole. Neposkytla ani informaci, že kontroly nebyly provedeny. Dále neposkytla informaci, jak starosta zajistil nejméně jednou ročně prověřování přiměřenosti a účinnosti systému finanční kontroly obce dle § 9 odst. 3 zákona o finanční kontrole. Neposkytla ani informaci o tom, že starosta nezajistil toto prověřování. A nakonec neposkytla informaci, jaká dostatečná opatření nahrazující útvar interního auditu přijala obec ve vztahu k dodržování kritérií pro hospodárné, efektivní a účelný výkon veřejné správy. Neposkytla ani informaci o tom, že obec taková opatření nepřijala. 3. Žalovaný ve svém vyjádření odkazuje na napadené rozhodnutí a navrhuje, aby soud žalobu zamítl. Z obsahu spisového materiálu je zřejmé, že pokud obec neprováděla kontroly či nečinila zákonem stanovené úkony, tak ani nemohla disponovat informacemi, které žalobkyně požadovala. Žalobkyni to muselo být dostatečně zřejmé ze způsobu formulace odpovědi obce včetně prvostupňového rozhodnutí. Rozhodnutí zpracovávala jako oprávněná úřední osoba Ing. M. H. a k podpisu byla oprávněna její nadřízená Ing. A. Z. Vzhledem k její nepřítomnosti rozhodnutí v zastoupení podepsala A. M. Takový postup neodporuje správnímu řádu a nezakládá nicotnost. Ani absence podpisu by nezakládala nicotnost. 4. Ve své replice žalobkyně uvádí, že nesouhlasí s názorem, že bylo její povinností dovodit si z částečně poskytnutých informací další fakta. Učinila vše, aby se domohla svého práva na informace. Žalovaný stranil obci. Zastupování za oprávněnou úřední osobu správní řád nezná. III. Posouzení věci krajským soudem 5. Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 6. Soud předně podotýká, že předmětem soudního přezkumu je žalobou napadené rozhodnutí, nikoliv rozhodnutí prvostupňové. Jako řádné žalobní námitky proto soud může vyhodnotit pouze takové námitky, z nichž je zřejmé, z jakých skutkových a právních důvodů je napadené rozhodnutí (nikoliv jiné rozhodnutí) nezákonné. Jestliže žalobkyně brojí proti nedostatkům v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí, nesměřuje tato námitka proti napadenému rozhodnutí, a nemůže být již proto považována za důvodnou. Nedostatky prvostupňového rozhodnutí totiž mohou být napraveny druhostupňovým rozhodnutím. Žalobkyně by musela namítat, že způsob, jakým se žalovaný k této otázce postavil je nezákonný či nedostatečný, což však žalobkyně v několika případech nečiní. Namítá-li žalobkyně například nedostatečnost či vnitřní rozpornost prvostupňového rozhodnutí, pro přezkum napadeného rozhodnutí se jedná o námitky irelevantní. Pro soud je z hlediska přezkumu napadeného rozhodnutí podstatné, že takovými vadami netrpí samo žalobou napadené rozhodnutí (což žalobkyně nerozporuje) a že se zároveň toto rozhodnutí přezkoumatelným způsobem vyjadřuje k namítaným nedostatkům prvostupňového rozhodnutí (což žalobkyně taktéž nerozporuje). 7. Soud se dále zabýval námitkou nicotnosti napadeného rozhodnutí z důvodu, že jej nepodepsala oprávněná úřední osoba. 8. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že na úvodní straně spisu je jako zpracovatel označena Ing. M. H. a zároveň je zde uveden údaj, že vyřízení schválila Ing. A. Z. V záhlaví napadeného rozhodnutí je jako oprávněná úřední osoba označena Ing. M. H. Elektronická verze rozhodnutí je podepsána A. M. Podpis na originále rozhodnutí v listinné podobě je pak doplněn zkratkou v. z. (tj. v zastoupení). 9. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 20. 4. 2016, č. j. 2 As 285/2015-49 (www.nssoud.cz), dovodil, že v otázce podepisování správních rozhodnutí lze vycházet ze závěru č. 17 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 7. 11. 2005, dostupného z www.mvcr.cz, který sice není obecně závazný, avšak vypovídá o záměru zákonodárce a působí na formování správní praxe. Podle tohoto závěru může správní rozhodnutí podepisovat i jiná osoba, nežli ta, která vede správní řízení, s tím, že konkrétní rozdělení pravomocí záleží na organizační struktuře správního orgánu a jeho vnitřních předpisech. 10. Při ústním jednání proto soud provedl dokazování listinou označenou „Zastupování vedoucí(ho) odboru v souladu s článkem 7 Organizačního řádu Krajského úřadu Zlínského kraje“ ze dne 11. 7. 2017, z níž vyplynulo, že A. M. byla určena zástupcem vedoucí ekonomického odboru Ing. A. Z. s účinností od 11. 7. 2017 (bez časového omezení). A. M. byla tedy z této pozice oprávněna k podpisu rozhodnutí o odvolání ve věcech zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), které spadá do působnosti předmětného odboru. 11. Nejvyšší správní soud se absencí podpisu na rozhodnutí správního orgánu již ve svých rozhodnutích zabýval (srov. rozsudek ze dne 29. 1. 2004, č. j. 2 Azs 64/2003 - 54, publikovaný pod č. 199/2004 Sb. NSS, a rozsudek ze dne 27. 10. 2004, č. j. 3 Azs 277/2004 - 70, www.nssoud.cz) a dospěl k závěru, že nicotnost (neexistenci) správního aktu způsobují jen takové vady řízení, které mají za následek, že již vůbec nelze o správním aktu hovořit. Může se jednat o vady spočívající například v rozhodování absolutně nekompetentním orgánem, rozhodování podle právního předpisu, který byl přede dnem rozhodnutí bez náhrady zrušen, či absolutní nedostatek zákonem předepsané formy. Za nicotné by napadené rozhodnutí v důsledku namítané vady mohlo být považováno jedině tehdy, kdyby se ukázalo, že absence podpisu oprávněné osoby odráží fakt, že toto rozhodnutí bylo vydáno zcela bez jejího vědomí. Jelikož taková situace v nyní projednávané věci jednoznačně nenastala, nelze považovat námitku nicotnosti za důvodnou. 12. Ve zbytku žalobkyně namítá, že jí nebyly poskytnuty určité informace a že jejich neposkytnutí z důvodu, že neexistují, nebylo dostatečně odůvodněno. 13. Podle § 4 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím povinné subjekty poskytují informace na základě žádosti nebo zveřejněním. 14. Z citovaného ustanovení je patrné, že povinný subjekt je povinen poskytovat pouze existující informace, tj. informace, které má k dispozici, nebo informace, které je schopen zjistit (měl-li by jimi disponovat). Jestliže žadatel žádá o poskytnutí určité informace o skutečnosti, která vůbec nenastala, jedná