9 Afs 85/2016 — Nejvyšší správní soud

29 A 120/2020- 89 - text  22 29 A 120/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Faisala Husseiniho a JUDr. Mariana Kokeše ve věci žalobce: ARGO LOGISTICS, s.r.o., IČO 25501071 sídlem náměstí Winstona Churchilla 1800/2, 130 00 Praha zastoupený advokátem JUDr. Jindřichem Vítkem, Ph.D. sídlem Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno za účasti: Rail Cargo Austria AG sídlem Am Hauptbahnhof 2, 1100 Vídeň, Rakousko zastoupený advokátkou Mgr. Ivanou Halamovou Dobíškovou, LL.M. sídlem V Celnici 1031/4, 110 00 Praha o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v odepření práva na pořízení kopií, opisů a výpisů z části spisové dokumentace ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0632/2016/KD představované žádostmi dle § 22ba zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Dne 28. 7. 2020 obdržel soud žalobu, v níž žalobce brojí proti jím tvrzenému nezákonnému zásahu žalovaného. Ten spatřuje v tom, že mu (resp. jeho právnímu zástupci) bylo odepřeno právo na pořízení kopií, opisů a výpisů z části spisové dokumentace ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0632/2016/KD (dále také jen „Správní řízení“) představované žádostmi dle § 22ba zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže). 2. Žalobce uvedl, že k odepření možnosti nahlížet do předmětného spisu došlo na základě § 21c odst. 5 zákona o ochraně hospodářské soutěže. Toto ustanovení považuje za zatížené ústavněprávními deficity, přičemž zásahem žalovaného měl být zkrácen zejména na svém právu na obhajobu. 3. V návrhu výroku rozsudku žalobce uvedl, že se domáhá toho, aby soud vyslovil, že žalovaný je povinen umožnit žalobci pořídit si výpisy a kopie z částí spisové dokumentace ve Správním řízením představovaných žádostmi dle § 22ba zákona o ochraně hospodářské soutěže podanými účastníky Rail Cargo Logistics – Austria GmbH (dále jen „RCL“) a AWT Čechofracht a.s. – dále jen „AWT“ (ÚOHS-P1100/2013/KD, ÚOHS-P1126/2013/KD a ÚOHS-P0431/2018/KD). Alternativně žalobce navrhl, aby soud určil, že úkon žalovaného spočívající v odepření práva pořídit si výpisy, kopie a opisy z částí spisové dokumentace ve Správním řízením představovaných žádostmi dle § 22ba zákona o ochraně hospodářské soutěže podanými účastníky RCL a AWT (ÚOHS-P1100/2013/KD, ÚOHS-P1126/2013/KD a ÚOHS-P0431/2018/KD) byl nezákonným zásahem ve smyslu § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 4. Žalobce v žalobě uvedl, že je účastníkem Správního řízení. Předmětem tohoto Správního řízení je možné porušení § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže a čl. 101 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“). Přitom žalobci, resp. jeho právnímu zástupci, mělo být dne 15. 6. 2020 od 9:30 hod. na základě žádosti ze dne 10. 6. 2020 umožněno žalovaným seznámení s kompletní spisovou dokumentací ve Správním řízení ve smyslu § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) ve spojení s § 21b a § 21c zákona o ochraně hospodářské soutěže, a to v prostorách žalovaného. 5. V rámci nahlížení měla být přitom k nahlédnutí předložena kompletní spisová dokumentace ke Správnímu řízení, a to včetně skutečností představujících obchodní tajemství jiných soutěžitelů a částí spisu vyloučených z nahlížení dle § 21c odst. 5 zákona o ochraně hospodářské soutěže, zahrnující též leniency žádosti účastníků RCL a AWT, které byly doposud uchovávány mimo spis. Části spisu zahrnující tyto leniency žádosti však žalovaný předložil toliko k nahlédnutí, přičemž odepřel žalobci právo pořídit si výpisy, kopie či opisy takových částí spisu spojené s právem nahlížet do spisu. Právě v tom, jak plyne z výše uvedeného, spatřuje žalobce nezákonný zásah. 6. Co se týče hodnocení, zda shora popsaný úkon spočívající v odepření práva pořídit si opisy, kopie či výpisy ze spisového materiálu je zásahem, uvádí žalobce, že dle judikatury Nejvyššího správního soudu nezákonné zásahy představují úkony neformální, pro které mohou, ale také nemusí být stanovena pravidla; jedná se např. o faktické pokyny, bezprostřední zásahy, zajišťovací úkony atd., tedy obecně o úkony, které nejsou činěny formou rozhodnutí, ale přesto jsou závazné pro osoby, vůči nimž směřují. Z judikatury Nejvyššího správního soudu plyne také to, že věcný rozsah tří základních typů žalob v řízení podle s. ř. s. je nutno v pochybnostech vykládat tak, aby pokud možno každý úkon veřejné správy směřující vůči jednotlivci a zasahující do sféry jeho práv nebo povinností (tj. stanovící mu nové povinnosti, které dosud neměl, anebo odmítající jej zbavit určitých povinností, které již má; přiznávající, anebo odmítající mu přiznat určitá jednotlivcem nárokovaná práva; jinak zasahující do jeho právem chráněné sféry konáním, anebo opomenutím, tedy mj. i nekonáním v případě, že právo stanovuje povinnost veřejné správy za stanovených podmínek konat, ať již předepsanou formou, anebo fakticky) byl podroben účinné soudní kontrole. 7. Žalobce tak má za to, že předmětný úkon žalovaného je zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s., jelikož jde o úkon, který nemá formu rozhodnutí, ale přesto je pro žalobce závazný. Zároveň se jedná o úkon, kterým žalovaný odmítá přiznat žalobci jím nárokovaná práva (právo na pořízení kopií, opisů, výpisů ze spisu), čímž zasahuje do sféry práv žalobce. Daný zásah také zjevně byl zaměřen přímo proti žalobci. Zároveň jde o zásah nezákonný. Při určení, zda konkrétní zásah je nebo není nezákonný, je třeba primárně vycházet z čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), dle kterých platí, že státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. 8. Žalobce má také za to, že odepření práva pořídit kopie, opisy nebo výpisy z částí spisu obsahujících žádosti o leniency program jiných účastníků Správního řízení částečně znemožňuje realizaci procesní obrany žalobce v rámci Správního řízení, když pouhé nahlédnutí do části spisu bez možnosti zaznamenání obsahu této části spisu bez pořízení kopie, opisu či výpisu fakticky znemožňuje naplnění jednoho ze základních práv žalobce, a tedy vyjádřit se ke všem prováděným důkazům. Konkrétně bylo žalobci znemožněno využít relevantní informace z leniency žádostí a podkladů k nim, případně se k těmto vyjádřit v rámci argumentace v rozkladu podaném proti rozhodnutí žalovaného ve Správním řízení. Přitom v daném případě právo na procesní obranu, zejména pak právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům, převažuje nad ochranou žadatele o leniency program a podporou jeho využívání. Zákonné ustanovení upravující omezení práva pořizovat si kopie, výpisy a opisy ze spisu nelze aplikovat způsobem, kterým je znemožněna realizace jednoho ze základních práv obsažených v Listině (právo na procesí obranu – právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům), resp. v případě, že je aplikace tímto způsobem jedinou možnou variantou, je nutné takové ustanovení podrobit přezkumu z pohledu souladu s ústavním pořádkem. 9. Podle názoru žalobce je formulace § 21c odst. 5 zákona o ochraně hospodářské soutěže, a to minimálně v části, která znemožňuje realizaci práva účastníků řízení činit si kopie či výpisy z částí spisů představovaných leniency žádostmi a podklady k nim, v rozporu s ústavním pořádkem a navrhl proto, aby Krajský soud v Brně předložil danou věc Ústavnímu soudu ve smyslu čl. 95 odst. 2 Ústavy (alespoň v rozsahu věty za středníkem znějící „§ 38 odst. 4 správního řádu se nepoužije“). 10. Lze tak dle žalobce shrnout a jednoznačně konstatovat, že úkonem žalovaného spočívajícím v odepření práva na pořízení kopie, výpisu či opisu z části spisu vedeného ve Správním řízení došlo ke zkrácení práv žalobce. Konkrétně došlo ke zkrácení práv žalobce na procesní obranu, když mu odepřením pořízení si kopie, opisu či výpisu z částí spisu ke Správnímu řízení obsahujícím leniency žádosti a podklady k nim fakticky bylo znemožněno právo vyjádřit se ke skutečnostem uvedeným v těchto dokumentech. Zároveň nelze mít pochybnosti o tom, že mezi předmětným úkonem (zásahem) žalovaného a zkrácením výše popsaných práv žalobce existuje příčinná souvislost. V daném případě je příčinná souvislost mezi úkonem žalovaného spočívajícím v neumožnění pořízení kopie, opisu či výpisu z části spisu a omezením práva vyjádřit se ke skutečnostem v takové části spisu obsaženým (omezením práva na procesní obranu) zcela zjevná, a není nutné ji nijak dále prokazovat. 11. V dalších částech žaloby se žalobce vyjá