6 As 108/2019 — Nejvyšší správní soud

30 A 194/2020- 103 - text  11 30 A 194/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Karla Černína, Ph.D. ve věci žalobce: J. V. bytem X proti žalovanému: Energetický regulační úřad sídlem Masarykovo náměstí 5, 586 01 Jihlava o žalobě proti rozhodnutí Rady žalovaného ze dne 30. 9. 2020, č. j. 09514-46/2018-ERU takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Předmětem přezkumu v projednávané věci je zákonnost rozhodnutí, jímž byl žalobce shledán vinným ze spáchání přestupků na úseku energetiky. 2. Energetický regulační úřad jako správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 17. 1. 2020, č. j. 09514-41/2018-ERU, uznal žalobce vinným ze spáchání dvou přestupků spáchaných v souběhu. Konkrétně se dopustil přestupku podle § 90 odst. 1 písm. k) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, kterého se z nedbalosti dopustil porušením zákazu stanoveného v § 46 odst. 9 zákona tím, že nejméně od 20. 9. 2018, kdy obdržel od provozovatele distribuční soustavy, společnosti ČEZ Distribuce a.s., výzvu k odstranění klestí a oklestění stromoví a jiných porostů na pozemku parc. č. X, obec Z., jehož je vlastníkem, nechává na tomto pozemku do současné doby v ochranném pásmu nadzemního vedení růst porosty nad výšku 3 metry [výrok I. písm. a)]. Dále se dopustil z nedbalosti přestupku podle § 90 odst. 1 písm. k) energetického zákona tím, že porušil zákaz stanovený v § 46 odst. 8 zákona, neboť od přesně nezjištěné doby, kdy došlo na pozemku parc. č. X, obec Z., k oplocení zařízení elektrizační soustavy provozovatele distribuční soustavy, znemožňuje a podstatně do současné doby znesnadňuje správci zařízení elektrizační soustavy přístup k předmětným zařízením [výrok I. písm. b) rozhodnutí]. Výrokem II. rozhodnutí byla žalobci za spáchání výše uvedených přestupků uložena úhrnná pokuta ve výši 20 000 Kč podle § 90 odst. 4 energetického zákona. Výrokem III. mu byla uložena povinnost uhradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč. Týmž rozhodnutím bylo žalobci uloženo podle § 18 odst. 3 písm. b) energetického zákona opatření k nápravě spočívající v povinnosti odstranit protiprávní stav specifikovaný v rozhodnutí správního orgánu I. stupně (výrok IV.). 3. O rozkladu žalobce rozhodla Rada Energetického regulačního úřadu dne 30. 9. 2020, č. j. 09514-46/2018-ERU tak, že podle § 17b odst. 10 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. c), odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, změnila výrok I. prvostupňového rozhodnutí tak, že v písm. a) nahradila slovo „z nedbalosti“ slovem úmyslně a rovněž v písm. b) nahradila „z nedbalosti“ slovem „úmyslně“ a dále vypustila slova „a podstatně“ a „znemožňuje“. Ve zbylé části Rada žalovaného rozklad žalobce zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila. II. Obsah žaloby 4. Žalobce ve včas podané žalobě uvedl, že napadené rozhodnutí považuje za nevykonatelné a nicotné. Žalobu směřuje vůči všem výrokům (I. – IV.) napadeného rozhodnutí, a to v jejich plném rozsahu. 5. Domnívá se, že žalovaný postupoval v rozporu s elektrizačním a energetickým zákonem a vydal napadené rozhodnutí v rozporu se stavebním zákonem. Na pozemku parc. č. X, v obci Z., katastrální území M., se nachází tři černé stavby. Pro umístění těchto staveb nebylo vydáno stavební povolení ani územní souhlas. V obci Z. bylo zrušeno vedení nízkého napětí do 1 kV, bez ochranného pásma, přičemž došlo i k odstranění jedné ze staveb. Na jiném místě však došlo k novému umístění stavby. Ochranné pásmo ovšem v souladu s § 24 odst. 4 energetického zákona vzniká až na základě stavebního povolení a územního souhlasu. Předmětný spor je řešen také v rámci civilního soudnictví. 6. Nesouhlasí s úmyslnou formou zavinění, neboť jediným jeho úmyslem je na pozemcích řádně zemědělsky hospodařit. To je mu však znemožňováno černými stavbami a černou skládkou vzniklou z původní stavby na pozemku parc. č. XA. Dále není v napadeném rozhodnutí specifikováno, ke které ze tří černých staveb se vztahuje. Názor žalovaného týkající se nepromlčení stromoví na černé skládce nesdílí (zejména v kontextu promlčení předmětné skládky). 7. Žalobce proto navrhl, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl žalobu zamítnout. Námitky žalobce jsou z většiny totožné s těmi, jež byly uplatněny ve správním řízení. Odkázal proto na obsah vydaného rozhodnutí, ve kterém se k námitkám podrobně vyjádřil. 9. Ve správním řízení bylo prokázáno, že žalobce v ochranném pásmu ponechal růst porosty nad povolenou výšku a znemožnil provozovateli distribuční soustavy přístup k jeho zařízením. Tím naplnil formální stránku přestupků, ze kterých byl uznán vinným. Žalobce věděl o růstu stromoví nad povolenou výšku 3 metry v ochranném pásmu a záměrně znemožnil přístup k zařízení distribuční soustavy. Byl si tak plně vědom stavu, který na jeho pozemcích panuje. K námitce promlčení doplnil, že se jedná o přestupek trvající, u kterého promlčení nemůže po dobu trvání nastat. IV. Další vyjádření žalobce ve věci 10. Soud žalobce poučil o tom, že návrhy petitu učiněné v žalobě pod bodem II., IV., V. nejsou přípustné v soudním řízení správním a vyzval jej ke sdělení, zda na nich trvá či požaduje upravit žalobu ve smyslu návrhu na zrušení napadeného rozhodnutí, respektive prohlášení jeho nicotnosti, učiněnými pod body I. a III. petitu žaloby. Žalobce vyjádřením ze dne 7. 12. 2020 sdělil soudu, že požaduje úpravu petitu ve smyslu bodu I. a III. petitu žaloby. 11. V replice ze dne 25. 1. 2021 žalobce doplnil, že nebylo prokázáno, že by žalobce předmětné oplocení postavil. Důvodem růstu stromů byla existence černé skládky, která vznikla ze stavební suti ze zbourané stavby trafostanice. V. Ústní jednání a vyjádření žalobce 12. Při ústním jednání dne 31. 10. 2022 účastníci setrvali na svých argumentech obsažených v předchozích procesních podáních. 13. Žalobce zdůraznil, že již 7 let zápasí s černými stavbami umístěnými společností ČEZ na jeho pozemcích. Ve vesnici žije od svého narození. Trafostanice byla původně umístěna na obecním pozemku. Do spisu založil prohlášení stavebního úřadu, z něhož plyne, že stavbu nepovoloval. Původní povolení bylo vydáno pro vedení s napětím 15 kV, dřevěnými sloupy a jinou trafostanicí. Nyní je trafostanice umístěna na pozemku žalobce. V roce 2016 pak došlo k modernizaci nízkého napětí. Navrhl, aby soud kromě důkazů založených do spisu provedl svědeckou výpověď Ing. L. T., která by mohla osvětlit, kde se stavby dříve nacházely a jaké je jejich současné umístění. 14. Zástupkyně žalovaného nesouhlasila s tvrzením o černých stavbách. V přestupkovém řízení se neřeší povolenost staveb na pozemku, ale ochrana distribuční soustavy. Upozornila, že žalobce vede soukromoprávní spory s ČEZ, které se týkají věcného břemene na jeho pozemcích. Ochranné pásmo distribuční soustavy podle ní vzniklo za účinnosti elektrisačního zákona a zůstalo zachováno i po modernizaci distribuční soustavy. Navrhla, aby soud žalobu zamítl a přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení. 15. Soud při jednání provedl dokazování sdělením Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 2. 2. 2022, č. j. 001872/2022/KUSK, o nezahájení řízení o odstranění stavby ex offo (č. l. 66 soudního spisu), dopisem ČEZ Distribuce ze dne 15. 3. 2022, zn. 1124433967 (založeným na č. l. 86 soudního spisu), a projektem přespolního vedení napětí 3x22 kV z roku 1947 (č. l. 15-16 soudního spisu). Ostatní důkazní návrhy žalobce (obsažené v soudním spise v listinné podobě a na přiloženém DVD, navrhovaná svědecká výpověď) soud zamítl pro nadbytečnost. Je přesvědčen, že důkazy obsažené ve správním spise ve spojení s listinami, kterými bylo provedeno dokazování při jednání, jsou dostatečné pro posouzení námitek obsažených v žalobě. 16. Dne 2. 11. 2022 bylo soudu doručeno podání žalobce, v němž doplnil své vyjádření učiněné při ústním jednání. Opětovně odkázal na zjištění stavebního úřadu v Uhlířských Janovicích, podle nějž se na pozemku p. č. X v k. ú. M. žádné stavby nepovolovaly, tedy zde neexistují. Nedopustil se vytýkaného přestupku, natož že by ztěžoval jednání ČEZ. Naopak to byla společnost ČEZ, který porušila zákon o ochraně zemědělského půdního fondu a na ornou půdu umístila bez povolení sutiny z odstraněné stavby trafostanice. Současně přemístila trafostanici do místa vjezdu na žalobcův pozemek. Navíc ČEZ v daném místě umístil další dvě černé stavby (sloup a vedení 22 kV) zabírající cca 100 m2 pozemku p. č. 86. Stavby nemají stavební povolení, potřebné souhlasy dotčených orgánů ani souhlas vlastníka. Stavební úřad současně tvrdí, že na pozemku se žádné stavby nevyskytují, ovšem současně vydal v roce 2008 územní souhlas. Ten však žalobci ani na základě žádosti o informaci nebyl předložen. K samotnému přestupku doplnil, že jeho