6 As 69/2016 — Nejvyšší správní soud

31 A 32/2022- 40 - text  7 č. j. 31A 32/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA ve věci žalobce: Ing. P. Č., IČ: X bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje sídlem třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou původně podanou u Krajského soudu v Ostravě se žalobce domáhal ochrany před nezákonným zásahem – výzvě k odstranění reklamního zařízení, kterou vydal Krajský úřad Zlínského kraje, č. j. KUZL 78586/2021, sp. zn. KUSP 78586/2021 DOP/MK dne 9. 11. 2021, a navrhoval, aby soud tuto výzvu prohlásil za nezákonnou. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 2. V podané žalobě žalobce předně uvedl, že v případě dotčeného zařízení, které se nachází na pozemku parc. č. X v kat. úz. X, který je ve vlastnictví žalobce, se nejedná o reklamní, ale informační zařízení – stožár pro umístění informačních směrových šipek, které upozorňují na to, kde mají řidiči odbočit do firem v areálu Agrocentra, na kterých je uveden pouze název provozovny bez jakýchkoliv reklamních údajů. Nejedná se podle něj tudíž o reklamu, která by odváděla pozornost řidičů. Zdůraznil, že zařízení bylo povoleno stavebním úřadem na základě souhlasných prohlášení dotčených orgánů jako zařízení informační a bylo řádně zkolaudováno. V době podání žaloby bylo provozováno 19 let a je udržováno v řádném technickém stavu. Celková doba provozování prokázala, že zařízení nikoho neohrožuje a je přínosem pro orientaci odbočujících řidičů. V pochybnostech je podle něj rozhodující stanovisko stavebního úřadu. 3. Namítl i chybné označení pozemku, na kterém se informační zařízení nachází. A závěrem poukázal na to, že postup správního úřadu je formálně vzato v souladu se zákonem, ale popírá jeho smysl a účel. 4. Žalovaný ve svém vyjádření označil tvrzení žalobce o informačním charakteru zařízení jako nedůvodné. Bez právního významu je, že stožár byl povolen a zkolaudován jako informační zařízení, neboť je podstatné, zda splňuje požadavky na reklamní zařízení dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v materiálním smyslu. Pro závěr o tom, že se jedná o reklamní zařízení svědčí podle něj vzhled a obsah zařízení i to, že se nachází v silničním ochranném pásmu. Cedule naplňují definici reklamy dle § 1 odst. 2 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, jedná se o zařízení určené k propagaci firem a označení jejich provozoven (což naplňuje definici reklamního zařízení dle § 31 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích implicitně). Dále se vyjádřil k důvodům novely zákona o pozemních komunikacích a pokud žalobce hodlal reklamní zařízení nadále provozovat, měl požádat o povolení k provozování reklamního zařízení. Protože takové povolení nebylo vydáno, byl žalovaný oprávněn vyzvat žalobce k odstranění reklamního zařízení. Povolení, kolaudace i udržování zařízení v řádném technickém stavu je podle něj irelevantní a dle judikatury zřízení reklamního zařízení na základě povolení stavebního úřadu nebrání vydání výzvy dle § 31 odst. 9 zákona o pozemních komunikacích. 5. Nesprávný je podle něj i závěr žalobce, že v pochybnostech, o jaké zařízení se jedná, je rozhodující stanovisko stavebního úřadu. Tvrzení žalobce, že stavební úřad rozhodl o tom, že se jedná o informační zařízení, je s ohledem na dobu vydání povolení nepravdivé. Právní úprava stavebního zákona a zákona o pozemních komunikacích sleduje ochranu jiného veřejného zájmu. Chyba v označení pozemku byla napravena v rámci správního řízení. 6. Otázka, zda reklamní zařízení narušuje nebo ohrožuje bezpečnost provozu na silnici č. I/35, je podle žalovaného nerozhodná, neboť žalovaný zkoumal před vydáním výzvy pouze (ne)existenci povolení dle § 31 zákona o pozemních komunikacích. Otázka ohrožení bezpečnosti silničního provozu je předmětem zkoumání v řízení o vydání povolení silničního úřadu. Závazné stanovisko Policie ČR bylo vydáno před účinností novel zákona o pozemních komunikacích. III. Posouzení věci soudem 7. Krajský soud v Brně o žalobě rozhodl ve věci po nařízeném jednání poté, co na základě podané žaloby přezkoumal postup žalovaného v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru k závěru, že žaloba není důvodná. 8. Soud v rámci nařízeného jednání provedl následující důkazy. 9. Ve vztahu ke společnosti YOMAX, dříve Josef Matušík – Centrum zpracování plechu, oznámení o vkladu obchodního závodu a mapku ze severu mapy.cz ukazující lokaci provozovny. V případě Finesa střešní materiály s.r.o. kontaktní údaje ze stránek společnosti vč. jejího loga, zobrazení směrové šipky na stojanu žalobce, vč. údajů o společnosti a umístění její provozovny (vše z mapy.cz). U společnosti Armatex s.r.o. provedl soud důkaz webovou stránkou společnosti – kontaktními údaji, vč. loga společnosti, a dále ze stránek mapy.cz soud provedl důkaz mapkou umístění společnosti a zároveň fotografií provozovny v Kuníně. Dále soud provedl důkazy k penzionu TK DEZA Valašské Meziříčí, s.r.o., a to opět umístěním provozovny a její fotografií ze serveru mapy.cz, logem a informacemi o ubytování z webových stránek tenisdeza.cz. Zároveň ze serveru mapy.cz provedl soud důkaz fotografií a mapkou umístění provozovny žalobce a konečně i z téhož serveru fotografií zařízení žalobce ze srpna 2017. Kromě uvedených provedl soud důkaz ještě dvěma fotografiemi ze serveru mapy.cz z ulice Rožnovská ve Valašském Meziříčí. 10. Jako nesporné označili oba účastníci listiny, které souvisely se stavebním řízením. 11. Z provedeného dokazování soud zjistil následující. Logo společnosti Josef Matušík – Centrum zpracování plechu, jak vyplývá z oznámení o vkladu obchodního závodu, je shodné s logem téže společnosti na ceduli s dvojitou šipkou „Práškovna lakovna“ „Centrum zpracování plechů“. 12. Stejně tak logo společnosti Finesa střešní materiály s.r.o. zjištěné ze stránek společnosti odpovídá zobrazení směrové šipky na stojanu žalobce, jak v době kontroly, tak historicky. 13. U společnosti Armatex s.r.o. soud z loga společnosti na jejích stránkách shledal odlišnost od cedule na zařízení žalobce, nicméně z fotografie provozovny v Kuníně je zřejmé, že v případě informační cedule umístěné před touto provozovnou a cedule na zařízení žalobce existuje shoda v barevném provedení i fontu písma. Ostatně kombinace žluté a zelené je nadále součástí i aktuálního loga společnosti Armatex. 14. V případě penzionu TK DEZA Valašské Meziříčí, s.r.o. je z fotografie budovy patrná barevná shoda provedení nápisu na budově a ceduli na zařízení žalobce, kde je kombinována fialová, zelená a bílá a zároveň fontu, kterým je vyveden nápis „Tenisové centrum DEZA“ a nápis „PENZON TENIS DEZA“ 15. V případě provozovny žalobce je patrné, že ta je označena písmeny IPC, zatímco na ceduli na zařízení je k provozovně žalobce uvedeno pouze „PRODEJ HUTNÍHO MATERIÁLU“. 16. Z fotografie zařízení žalobce ze srpna 2017 soud zjistil že na vrcholu zařízení byly instalované rozměrné panely s reklamou na Rádio Apollo. Z fotografií ze serveru mapy.cz z ulice Rožnovská ve Valašském Meziříčí soud zjistil, že na sloupech veřejného osvětlení jsou instalované cedule s názvy společností a směrovými šipkami k jejich provozovnám. 17. Na základě takto zjištěného skutkového stavu se soud zabýval předně otázkou, zda umístěné cedule lze považovat za reklamu. 18. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, se reklamou „rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky, pokud není dále stanoveno jinak.“ 19. Soud nijak nezpochybňuje, že cedule umístěné na zařízení žalobce (s výjimkou historických panelů Rádia Apollo) jsou tvarované jako mnohoúhelníky ve tvaru různě velkých šipek, které směřují k silnici vedoucí k areálu Agrocentra. Zároveň ale velikost, barevnost i obsah těchto cedulí ukazuje na jednoznačně reklamní sdělení a na adresáta působí jako reklamní materiál. Cedule obsahují barevná schémata jednotlivých firem, jejich loga a nabídku jejich služeb. Ze „směrových“ cedulí většiny společností je především patrná nabídka služeb, tj. podpora podnikatelské činnosti, a nikoliv jejich označení společností nebo označení provozoven, které je oproti textu nabízejícímu služby značně upozaděno. 20. Soud má tedy za to, že reklamní význam cedulí je převažující. 21. Samotné zařízení samo o sobě bez instalovaných cedulí postrádá racionální smysl, jak konečně vyplývá z fotografie aktuálního s