7 As 93/2014 — Nejvyšší správní soud

30 A 7/2022- 57 - text 7 30 A 7/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a JUDr. Ing. Venduly Sochorové ve věci žalobce: Mendelova univerzita v Brně sídlem Zemědělská 1, Brno proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo náměstí 3, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 11. 2021, čj. JMK 162433/2021 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce jako vlastník honebních pozemků „Hády“ podal k Městskému úřadu Šlapanice (dále též „městský úřad“) souhrnnou žádost o snížení početních stavů, povolení lovu mimo dobu lovu a povolení výjimek ze zakázaných způsobů lovu u vybraných druhů zvěře – zajíci a srnčí zvěř. Městský úřad mu vyhověl v části týkající se lovu zajíců, zamítl však jeho žádost o lov srnčí zvěře rozhodnutím ze dne 20. 9. 2021, čj. SLP-OŽP/72456-21/SML (dále též „rozhodnutí o lovu“). 2. Odvolání žalobce proti citovanému rozhodnutí zamítl žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví (dále též „odvolací rozhodnutí“ nebo „napadené rozhodnutí“). Proti němu brojí žalobce u Krajského soudu v Brně žalobou podanou dne 14. 1. 2022. II. Argumentace žalobce 3. Žalobce navrhuje napadené rozhodnutí zrušit, neboť je nesprávné a nezákonné. Primárním účelem žalobcovy žádosti bylo rychlejší a efektivnější obnova lesních porostů, která není možná s ohledem na početní stav spárkaté zvěře. Povolení výjimky je v souladu s potřebami vlastníka lesa. Podle § 39 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, se k povolení výjimek zkoumá zájem vlastníka. Žalobce jej v tomto řízení nepochybně prokázal, jelikož lesní porosty v honitbě jsou z důvodu dlouhodobě nepříznivých klimatických podmínek v mimořádně kritickém stavu. Obnova porostů je náročná nejen z biologického hlediska, ale právě kvůli stavu spárkaté zvěře. Žalobce se snažil situaci řešit řadou organizačních opatření: zavedení zástřelného, finanční bonusy za určitý počet ulovených kusů, rozšíření povolenky k lovu nebo i možnost bezpoplatkového lovu trofejové zvěře v případě ulovení určitého počtu zvěře holé. Ani to nevedlo ke kýženému zlepšení (zpráva Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů). Běžné způsoby lovu nejsou efektivní, neboť honitba je celoročně užívána k rekreaci, čímž se mění chování zvěře a ztěžuje se možnost regulace početních stavů, jakož i výkon práva myslivosti. 4. Přitom podle metodického pokynu Ministerstva zemědělství ze dne 20. 9. 2019, čj. 48699/2019-MZE-16233 má správní orgán za účelem obnovy lesních porostů využívat možnosti v § 39 zákona o myslivosti, zejména má povolit vlastníkovi honitby výjimku, jestliže o ni vlastník žádá. 5. Městský úřad dále podmínil udělení výjimky splněním plánu lovu, ačkoliv taková podmínka ze zákona vůbec nevyplývá. Na tom správní orgány bazírovaly, aniž by posoudily jedinou podmínkou pro povolení výjimky – zájem vlastníka honitby. Žalobce v žádosti a odvolání podrobně vysvětlil, proč o výjimku žádá. Správní orgány však jeho důvody přešly a zaměřily se na to, zda splnil plán lovu, nebo ne. 6. Žalobce též namítá procesní pochybení, neboť neměl možnost vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí. Městský úřad žalobce nevyzval k vyjádření se k podkladům, totéž se opakovalo v odvolacím řízení. Podle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, má na vyjádření účastník řízení právo. III. Argumentace žalovaného 7. Žalovaný navrhuje podanou žalobu zamítnout a argumentuje ke každému žalobnímu bodu. Na svém procesním stanovisku setrval po celou dobu řízení před soudem. IV. Posouzení věci krajským soudem 8. Soud rozhodl ve věci samé bez jednání za podmínek § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Žalobce sice navrhoval v žalobě určité důkazy nad rámec obsahu správního spisu, samotný návrh na provedení důkazů před správním soudem podle § 71 odst. 1 písm. e) s. ř. s. nelze sám o sobě považovat za nesouhlas s rozhodnutím bez jednání ve smyslu § 51 odst. 1 s. ř. s. (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 2. 2016, čj. 7 As 93/2014 - 48, č. 3380/2016 Sb. NSS). Výzvu soudu ze dne 13. 5. 2022, aby se vyjádřil k možnosti rozhodnout věc bez jednání, ponechal žalobce úplně bez reakce a žádnou jasnou vůli ohledně jednání neprojevil (tím se nynější věc liší od situace řešené v rozsudku ze dne 7. 4. 2022, čj. 10 Afs 176/2020 - 58). 9. Žalobce předložil soudu čtyři důkazy, které mají vypovídat o opatřeních učiněných k zefektivnění lovu: (i) dopis žadatelům ze dne 23. 2. 2021, (ii) dopis držitelům povolenek k lovu ze dne 10. 2. 2021, (iii) pokyn ředitele SLP Křtiny 2/2020, a (iv) zástřelné za kalendářní rok 2021. Tyto důkazy soud neprováděl s ohledem na to, že je žalobce měl předložit už ve správním řízení. Podle § 75 odst. 1 s. ř. s. je krajský soud vázán skutkovým a právním stavem, z nějž vycházel správní orgán v napadeném rozhodnutí. Jak k tomu podotýká odborný komentář (KÜHN, Zdeněk, Tomáš KOCOUREK aj. Soudní řád správní: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2023-4-17]. ASPI_ID KO150_2002CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.): „Soud nepokračuje ve správním řízení v ‚třetí instanci‘, nýbrž jen kontroluje, zda je rozhodnutí správního orgánu v souladu s právem a zda správní orgán v souladu s právními předpisy správně zjistil skutkové okolnosti relevantní pro rozhodnutí.“ Řízení podle § 39 zákona o myslivosti inicioval žalobce svou žádostí, proto v něm platí zásada koncentrace. V řízeních o žádosti je zásada koncentrace zcela na místě (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 11. 2009, čj. 2 As 17/2009 - 60) a žalobce neuvedl žádné důvody, proč tyto důkazy nepředložil už ve správním řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 1. 2017, čj. 10 Azs 206/2016 - 48). 10. Ze stejného důvodu neprováděl soud dokazování vyhodnocením kontrolních a srovnávacích ploch v honitbách v roce 2021. Ačkoliv jde o důkaz, který vznikl 11. 1. 2022, tedy až po vydání obou rozhodnutí, podléhá též zásadě koncentrace. Žalobce svou žádost odůvodňoval stavem dřevin v honitbě a jistě k tomu mohl předložit (případně vypracovat) přiléhavý důkaz. Evidentně musel mít v dispozici informace, z nichž si závěr o stavu honitby udělal. To, že tato konkrétní listina vznikla až po napadeném rozhodnutí, není podle krajského soudu relevantní. V žádném případě nejde o jediný důkaz, kterým bylo možné prokázat stav dřevin v honitbě. Nad rámec uvedeného považuje soud za důležité, že správní orgány tyto obecné úvahy žalobce o špatném stavu honitby nezpochybňovaly. 11. Zásadě koncentrace podléhají i žalobcovy důkazní návrhy z repliky: (i) rozhodnutí o uznání honitby z roku 1993, (ii) rozhodnutí o změně honitby z roku 2003 a (iii) skladba honebních pozemků Hády. Navíc chtěl žalobce těmito důkazy prokazovat skutečnosti, které nikdo nerozporoval (vznik honitby, její hranice a skladba). 12. Žalobce ještě předložil metodický pokyn Ministerstva zemědělství čj. 48699/2019-MZE-16233, který je však součástí správního spisu a jímž ostatně ve správním řízení žalobce argumentoval. 13. Žaloba není důvodná. Skutková zjištění 14. Soud nejprve stručně nastíní skutkový stav, jak vyplynul z napadeného rozhodnutí a ze správního spisu, a to jen v rozsahu potřebném pro následné právní posouzení věci. 15. V žádosti ze dne 26. 8. 2021 žalobce požadoval po městském úřadu několik povolení, mezi které patřilo i nyní řešené snížení početních stavů srnčí zvěře o 10 % a o povolení lovit srnčí zvěř v noci (s pomocí zdrojů umělého osvětlení) a o povolení lovit srnčí zvěř na společných lovech. Svou žádost odůvodnil několika argumenty. 16. Za prvé zmínil špatný stav lesních porostů, které jsou zasaženy velkoplošným rozpadem a probíhá jejich intenzivní obnova. Kvůli dlouhodobě nepříznivým klimatickým podmínkám (opakované sucho a teplo, srážkový deficit apod.) dochází k plošnému rozpadu porostů a vzniku holin, přičemž zvýšený počet spárkaté býložravé zvěře tuto obnovu limituje. Snížení početnosti zvěře umožní rychlejší přirozenou obnovu. 17. Za druhé je prostor honitby Hády turisticky velmi vytížený a je celoročně intenzivně využíván k rekreaci. Sousedí s Brnem a podstatná část honebních pozemků je dostupná městskou hromadnou dopravou. Proto jsou mnohé prostory přes denní dobu nevhodné k bezpečnému lovu, změnilo se chování zvěře a noční lov je pro žalobce zásadní alternativou. 18. Správní spis obsahuje listinu označenou jako „výkaz mysl 1-01“, obsahující soupis srnčí zvěře za rok 2020 v oboře Hády. Z něj vyplývá, že u srnce obecného by se měl počet této zvěře pohybovat mezi 85 ks (normovaný stav) a 22 ks (minimální stav). V roce 2020 měl žalobce v plánu ulovit celkem 35 kusů srnčí zvěře tak, aby byl výsledný stav zvěře 65 ks. Přitom jich ulovil 25 (10 srnců, 7 srn a 8 srnčat). Součástí spisu je kr