6 As 269/2021 — Nejvyšší správní soud

30 A 84/2021- 293 - text 14 30 A 84/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a JUDr. Ing. Venduly Sochorové ve věci žalobců: a) Obec Bítovčice sídlem Bítovčice 124 zastoupeného advokátkou JUDr. Boženou Zmátlovou sídlem Dvořákova 1927/5, Jihlava b) Svaz vodovodů a kanalizací JIHLAVSKO sídlem Žižkova 93, Jihlava zastoupeného advokátem JUDr. Oldřichem Chudobou sídlem Při trati 1084/12, Praha proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina sídlem Žižkova 1882/57, Jihlava o žalobách ze dne 11. 7. 2021 a 23. 7. 2021 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 5. 2021, čj. KUJI 45306/2021 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 5. 2021, čj. KUJI 45306/2021 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) jako náhradu nákladů řízení částku 11 228 Kč k rukám jeho zástupkyně JUDr. Boženy Zmátlové, advokátky, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci b) jako náhradu nákladů řízení částku 11 228 Kč k rukám jeho zástupce JUDr. Oldřicha Chudoby, advokáta, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V řešené věci jde o nárok na finanční vypořádání, který uplatňuje obec Bítovčice vůči Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko (dále též „SVAK“). SVAK je dobrovolným svazkem měst a obcí. Obec Bítovčice z něj ke dni 31. 12. 2014 vystoupila. Mezi ní a SVAKem nedošlo k majetkovému a finančnímu vypořádání, obec Bítovčice se proto obrátila na Krajský úřad Kraje Vysočina s návrhem na zahájení sporného řízení o zaplacení částky 14 509 926 Kč s příslušenstvím z titulu finančního vyrovnání. Majetkové vypořádání je předmětem jiných řízení před krajským soudem (sp. zn. 31 A 103/2019, 30 A 24/2021). 2. Žalovaný ve svém rozhodnutí označeném v záhlaví (dále též „napadené rozhodnutí“) obci Bítovčice částečně vyhověl, neboť jí výrokem I. přiznal právo na zaplacení částky 1 476 422 Kč, ve zbytku (výrok II.) její nárok ve výši 13 033 504 Kč zamítl. Ve výroku III. napadeného rozhodnutí pak žalovaný zavázal obec Bítovčice k tomu, aby SVAKu zaplatila na náhradě nákladů řízení částku ve výši 14 157 Kč. 3. Proti výroku II. napadeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl část nároku, brojí obec Bítovčice u Krajského soudu v Brně (žalobu podala dne 11. 7. 2021 a soud jí přidělil sp. zn. 30 A 84/2021). Proti výroku I. napadeného rozhodnutí zase podal žalobu SVAK (žaloba došla soudu dne 23. 7. 2021 a dostala sp. zn. 30 A 89/2021). Obě žaloby směřují proti různým výrokům téhož rozhodnutí. Proto krajský soud usnesením ze dne 22. 9. 2021, čj. 30 A 84/2021 - 240 spojil obě výše uvedené věci ke společnému projednání (obě jsou vedeny pod sp. zn. 30 A 84/2021). II. Shrnutí žalob Obec Bítovčice 4. Obec navrhuje zrušit výrok II. napadeného rozhodnutí, neboť ho žalovaný odůvodnil nepřezkoumatelně a nezákonně. 5. Žalovaný nesprávně zjistil výši vypořádacího podílu žalobce ve SVAK. Napadené rozhodnutí bylo pro žalobce nepředvídatelné a narušilo jeho právní jistotu (viz nález Ústavního soudu ze dne 3. 6. 2009, sp. zn. I. ÚS 420/09 a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2008, čj. 4 As 20/2007 - 64). Ačkoliv žalovaný v rozhodnutí citoval rozsudky Krajského soudu v Brně ve věci vypořádacího nároku jiného člena, který vystoupil ze SVAK, nevycházel z nich (rozsudky Krajského soudu v Brně týkající se nároků statutárního města Jihlava ze dne 29. 8. 2019, čj. 29 A 54/2014 - 314, ze dne 24. 10. 2018, čj. 29 A 83/2013 - 466, ze dne 24. 10. 2019, čj. 29 A 92/2014 - 301 a ze dne 24. 10. 2019, čj. 29 A 41/2014 - 256). Krajský soud v deklarovaných rozsudcích uvedl, že podíl lze vypočítat dle počtu obyvatel obce vůči všem obyvatelům členských obcí. Pokud se má tento výpočet použít pro určení výše závazků obce vůči svazku, je spravedlivé, aby byl též použit pro výpočet vypořádacího podílu. Jestliže smlouva a stanovy nevymezují v potřebném rozsahu zásady pro spravedlivé vypořádání vystoupivší obce, pak je nezbytné vnímat i širší souvislosti a historické návaznosti. Žalovaný neprojevil zájem zjistit tyto historické souvislosti (např. privatizaci). 6. Dále žalobce nesouhlasí s tím, že SVAK nabyl majetek originárním způsobem na základě smlouvy s Fondem národního majetku. Privatizovaný majetek totiž nabyly obce a teprve ty mohly dát souhlas k tomu, aby je SVAK zastupoval a s majetkem obcí následně hospodařil. Zákon č. 92/1991 Sb., o privatizaci, ani neupravuje přímé převedení majetku na svazek obcí. 7. Žalovaný při výpočtu vycházel z vlastních nepodložených úvah a uznal pouze část žalobcova nároku (finanční prostředky na tzv. virtuálním účtu a podíl na hodnotě obchodního podílu SVAK v obchodní korporaci Svazu VKMO, s. r. o.). Žalovaný při výpočtu žalobcova podílu v korporaci Svaz VKMO počítal s podílem ve výši 0,26 %, čímž zkrátil jeho nárok pětinásobně. Žalobci nepochybně náleží podíl na financích SVAK (na účtech i v hotovosti) a vypořádání podílu na společném majetku. Obdobně viz bod 57 již citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně čj. 29 A 54/2014 - 314. Žalovaný se navíc nevypořádal s tím, jak bude vypořádán společný majetek. Teoreticky sice lze souhlasit s tím, že podíl na společném majetku se nevrací. Ovšem v takovém případě žalobci náleží peněžní vypořádání. 8. Žalobce se domníval, že správným klíčem k výpočtu vypořádacího podílu je poměrnost podle počtu obyvatel (což vyplývá i z čl. 12.8 stanov). Rozdílný klíč pro vypořádání aktiv a pasiv je nelogický a ničím nepodložený. Podle stejného pravidla navíc žalobce hradil své členské příspěvky SVAK. Konečně byl stejný způsob výpočtu použit i při vypořádání nároku statutárního města Jihlava, když ze SVAK vystupovalo. 9. Žalobce též uvádí, že žalovaný narušil jeho legitimní očekávání. Žalobce se logicky domníval, že při jeho vypořádání bude SVAK (a žalovaný) postupovat stejně, jako v případě města Jihlavy. Žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2003, sp. zn. 29 Odo 146/2003 týkající se vypořádání člena družstva. Tam vyslovený závěr lze podle žalobce uplatnit i na nynější věc – úprava vypořádání ve stanovách nemůže být postavena tak, aby fakticky umožňovala družstvu zvolit si způsob vypořádání. 10. Žalovaný pochybil též v procesní rovině, jelikož konkrétně neuvedl, které z navržených důkazů provedl a co z nich zjistil, které naopak neprovedl a proč. Dále se nevypořádal s žalobcovými námitkami a tvrzeními. SVAK 11. Výrok I. napadeného rozhodnutí je nepřezkoumatelný, jelikož se žalovaný nevypořádal s námitkami žalobce. 12. Žalobce nesouhlasí s tím, že žalovaný přiznal obci Bítovčice vůbec nějaké právo na finanční vypořádání. Úprava ve stanovách je úplná a výlučná. Žalovaný však rozhodl svévolně na základě analogie iuris a zásad spravedlnosti. Tento postup nemá oporu ani ve stanovách, ani v zákoně. SVAK má podle stanov povinnost vystoupivší obci bezúplatně převést do vlastnictví vložený majetek a majetek, který byl do SVAK převeden dle privatizačního projektu (vč. technického zhodnocení). Podíl na společném infrastrukturním majetku stanovy obci Bítovčice vůbec nepřiznávají. Způsob vypořádání považuje žalobce za zcela logický. Obce vkládaly do svazku vodovody a kanalizace na svém území, žalobce je spravoval a investoval do jejich obnovy, přičemž po vystoupení se tento majetek bezúplatně převede zpět vystoupivší obci. Žalobce ještě odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 11. 2020, čj. 62 A 152/2018 - 102, ve věci vypořádacího podílu obce Roštění po vystoupení ze Svazku obcí pro hospodaření s odpady – Bystřice pod Hostýnem, který považuje za více přiléhavý než rozsudky ve věci vystoupení města Jihlavy ze SVAK. 13. Žalovaný rozhodoval spor na základě obecných (soukromoprávních) zásad spravedlnosti, neboť dospěl k závěru, že v otázce vypořádacího podílu jsou stanovy neúplné. Tak tomu ale není. Stanovy jasně upravují způsob vypořádání majetkového podílu obce. Způsob vypořádání je podle § 50 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích podstatnou náležitostí stanov dobrovolného svazku obcí. Pokud by proto stanovy trpěly tvrzenou vadou, byly by nezákonné a na jejich podkladě by nemohlo být řízení vedeno. 14. Žalovaný nerespektoval závazný právní názor Ministerstva vnitra v rozhodnutí ze dne 23. 8. 2019, čj. MV-29592-20/ODK-2018, kterým ministerstvo v přezkumném řízení zrušilo mezitímní i konečné rozhodnutí žalovaného. Tam ministerstvo jasně konstatovalo, že nárok obce Bítovčice není důvodný a způsob majetkového i finančního vypořádání jasně upravují stanovy. Žalovaný se od argumentace ministerstva odchýlil s tím, že použil rozsudky Krajského soudu v Brně ve věci Jihlava. Nutno dodat, že krajský soud tam zrušil napadená rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost a vůbec se nezabýval otázkou, zda jsou nároky statutárního města Jihlavy oprávněné. K této otázce se krajský soud vyjádřil pouze v nezávazné části obiter dictum. Navíc ve sporu s Jihlavou činil krajský soud závě