2 Afs 45/2017 — Nejvyšší správní soud

30 Af 62/2021- 71 - text 8 30 Af 62/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: M. K. proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 7. 2021, č. j. 29069/21/5200-10423-709175, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Finanční úřad pro Jihomoravský kraj (dále jen „správce daně“) vyměřil žalobci platebním výměrem ze dne 9. 10. 2019, č. j. 4350701/19/2011-50524-711183, ve znění opravného rozhodnutí ze dne 23. 12. 2019, č. j. 5012422/19/3011-50524-711999 (dále jen „platební výměr“), na základě předchozího postupu k odstranění pochybností daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2017 ve výši 653 729 Kč, tj. o 600 194 Kč vyšší než dle daňového tvrzení žalobce. Žalobce podal proti platebnímu výměru odvolání. 2. Žalovaný rozhodl o odvolání v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) tak, že je zamítl a platební výměr potvrdil. 3. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 7. 10. 2021 domáhá zrušení napadeného rozhodnutí i platebního výměru. Daňové řízení 4. Žalobce podal dne 2. 7. 2018 přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2017. Uplatnil dílčí základ daně ze závislé činnosti dle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 454/2016 Sb. (dále jen „ZDP“) ve výši 497 240 Kč, dílčí základ daně ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP ve výši 480 601 Kč, dílčí základ daně z kapitálového majetku dle § 8 ZDP ve výši 0 Kč, dílčí základ daně z nájmu dle § 9 ZDP ve výši 249 790 Kč a dílčí základ daně z ostatních příjmů dle § 10 ZDP ve výši 0 Kč. Základ daně dosáhl celkem 1 227 631 Kč a po odečtení daňové ztráty z předcházejících zdaňovacích období činil 617 737 Kč. 5. Správce daně vydal dne 2. 5. 2019 výzvu k odstranění pochybností dle § 89 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Správci daně vznikly pochybnosti mj. o výši dílčích základů daně ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP a z ostatních příjmů dle § 10 ZDP. 6. Dne 9. 9. 2018 byl žalobce seznámen s výsledkem postupu k odstranění pochybností. Podle správce daně žalobce nezaúčtoval do svých příjmů částku 4 023 990 Kč získanou prodejem pozemků dle kupní smlouvy ze dne 3. 8. 2017. Podle správce daně z předložených účetních záznamů vyplynulo, že část pozemků byla zahrnuta do žalobcova obchodního majetku, a příjmy z jeho prodeje proto měly být zahrnuty do dílčího základu daně dle § 7 ZDP. Dále šlo také o některé pozemky nezahrnuté do žalobcova obchodního majetku, jejichž prodej nebyl osvobozen od daně, a příjem z tohoto prodeje měl proto být zahrnut do dílčího základu daně dle § 10 ZDP. Konečně třetí část pozemků nebyla součástí obchodního majetku, ale příjem z jejich prodeje byl osvobozen od daně. 7. Dne 9. 10. 2019 vydal správce daně platební výměr, kterým vyměřil žalobci daň z příjmů fyzických osob. Správce daně i přes námitky žalobce dospěl k závěru, že žalobce měl větší část prodaných pozemků zahrnutou v obchodním majetku. Odkázal v této souvislosti na vybrané údaje z rozvahy, které jsou přílohou daňového přiznání, ve vazbě na žalobcem předanou analytickou rozvahu a přehled majetku. Žalobce o pozemcích účtoval a byly součástí jeho aktiv. Skutečnost, že dřívější účetní a bývalá žalobcova manželka nesprávně zahrnuly bez jeho souhlasu do evidence dlouhodobého majetku i pozemky, které měl žalobce v soukromém vlastnictví, nezbavují žalobce odpovědnosti za vedení účetnictví a za zdanění příjmů z prodeje obchodního majetku. 8. K námitkám uplatněným ve vyjádření k výsledku postupu k odstranění pochybností správce daně dále popsal, jakým způsobem dospěl k závěru, že pozemky byly součástí žalobcova obchodního majetku. Vycházel z účetních záznamů předložených žalobcem. K tvrzení, že žalobcem předložený přehled dlouhodobého majetku obsahuje i soukromý majetek a jde o „neoficiální sestavu“, správce daně uvedl, že žalobce i přesto o pozemcích účtoval a vykazoval je v povinných přílohách k daňovému přiznání. Údaje z analytické rozvahy navazují na vybrané údaje rozvahy uvedené v příloze daňového přiznání. Nejde v žádném případě o neoficiální sestavu. V této sestavě navíc nejsou obsaženy všechny pozemky, které žalobce nakoupil a byl jejich vlastníkem. Pořizovací ceny pozemků byly součástí majetku, které žalobce uváděl v povinných přílohách daňového přiznání. Žalobce podnikal nejenom v oboru pekařské výroby, ale i jako zemědělský podnikatel. Součástí obchodního majetku mohou být i pozemky ve společném jmění manželů. K návrhu na výslech účetní, která měla objasnit nesprávnosti v účetnictví, jejich iniciátora a důvody, proč nedošlo k opravě účetních záznamů v roce 2017 nebo dříve, správce daně uvedl, že by její výpověď nemohla nic změnit na obsahu příloh k daňovému přiznání a předložených účetních záznamů. Účetní jednotka se nemůže zbavit odpovědnosti za vedení účetnictví ani v případě, že jeho vedením pověřila jinou osobu. 9. Žalobce podal proti platebnímu výměru odvolání. Namítl pouze to, že číslo jednací uvedené na první straně se liší od čísla jednacího uvedeného na stranách 2 až 20 platebního výměru, který je proto nepřezkoumatelný. 10. Správce daně vydal dne 23. 12. 2019 opravné rozhodnutí, jímž změnil číslo jednací uvedené na stranách 2 až 20 platebního výměru tak, že se shoduje s číslem jednacím uvedeným na první straně. Šlo o zřejmou nesprávnost vzniklou chybou v psaní. 11. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl žalobcovo odvolání a platební výměr potvrdil. Konstatoval, že k uvedení nesprávných čísel jednacích na stranách 2 až 20 došlo zřejmou nesprávností. Správce daně pochybil, avšak tato vada nečiní platební výměr nesrozumitelným či nezákonným. Žaloba 12. Žalobce v prvé řadě namítá, že se žalovaný nevypořádal s návrhem na zrušení platebního výměru pro zmatečnost. 13. Klíčová část žalobních námitek se vztahuje k posouzení otázky, zda součástí žalobcova obchodního majetku byly i dotčené pozemky, jejichž prodejem žalobce získal příjem, a zda měl být tento příjem zdaněn. Žalobce namítá, že žalovaný (míněn spíše správce daně – pozn. soudu) nesprávně hodnotil podklady rozhodnutí, zejména smlouvu o zúžení společného jmění manželů a dohodu o vypořádání společného jmění manželů uzavřené mezi žalobcem a jeho bývalou manželkou. Žalovaný nesprávně hodnotil rovněž vybrané údaje rozvahy uvedené v příloze daňového přiznání, neboť z nich přímo nevyplývá, že pozemky byly součástí dlouhodobého hmotného majetku žalobce. Předložená analytická rozvaha byla pouze neoficiální, neboť obsahuje i evidenci soukromého majetku, čemuž odpovídá i jejich označování (16IM000 vs. IM31). Navíc jde o údaje z roku 2016, nikoliv ze zdaňovacího období, v němž došlo k vyměření daně. Žalobce přitom sdělil, že účetní závěrka obsahuje i nesprávnou evidenci soukromého majetku, k jejíž opravě došlo až v roce 2018. O tom, že šlo o soukromý, nikoliv obchodní majetek dále svědčí předmět žalobcova podnikání (pekařská výroba) i obsah dohody o vypořádání společného jmění manželů. Žalovaný pro nadbytečnost nevyhověl návrhu na provedení výslechu svědkyně a dopředu prohlásil, že její výpověď nemůže zvrátit listinné důkazy. Vyjádření žalovaného a replika žalobce 14. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhuje její zamítnutí a odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí a platebního výměru. Zároveň zdůraznil, že žalobce uplatnil žalobní body, které ale nepoužil v odvolání. Žalovaný se zabýval primárně namítanou nepřezkoumatelností platebního výměru a k otázkám namítaným v žalobě se nevyjadřoval. K jednotlivým žalobním námitkám uplatnil žalovaný totožnou argumentaci jako správce daně v platebním výměru. 15. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného v podstatě jen jinými slovy zopakoval argumentaci uvedenou již v žalobě. 16. Žalovaný dále doplnil své vyjádření o dupliku, v níž podrobně reagoval na jednotlivé části žalobcovy repliky. Ústní jednání 17. Během ústního jednání konaného dne 27. 9. 2023 setrvali účastníci na svých stanoviscích. Žalobce zdůraznil, že dotčené pozemky byly v jeho soukromém vlastnictví. Do účetnictví byly zahrnuty bez vědomí žalobce na popud jeho bývalé manželky a účetní, přičemž žalobce se domnívá, že důvodem bylo zakrýt záporné saldo na pokladně. Žalobce sám se o vedení účetnictví nestaral. Správce daně vycházel pouze z předložených účetních záznamů, jejichž obsah žalobce nerozporuje. Měl však přihlédnout k faktickému stavu, tedy zda žalobce nakládal s pozemky jako s obchodním majetkem. Podle žalobce vlastnictví pozemků nikterak nesouviselo s jeho podnikatelskou činností, kterou je pouze pekařská výroba. Příjmy z prodeje štěpky zmiňované v platebním výměru plyn