7 Ads 138/2022 — Nejvyšší správní soud

34 A 59/2022- 69 - text  7 34 A 59/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph. D. ve věci žalobce: R. J. bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 10. 2022, č. j. MPSV-2022/190046-921, sp. zn. SZ/MPSV-2022/181963-921, takto: I. Žaloba s e z a m í t á. II. Žalobce n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a napadené rozhodnutí 1. Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 10. 2022, č. j. MPSV-2022/190046-921, sp. zn. SZ/MPSV-2022/181963-921 („napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce, Krajská pobočka v Brně, ze dne 27. 9. 2022, č. j. 303278/22/ZN („prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím nebyl přiznán jednorázový příspěvek na dítě oprávněné osobě (J. D., nar. X) podle § 2, § 4, § 5 a § 11 odst. 3 zákona č. 196/2022 Sb., o jednorázovém příspěvku na dítě („zákon o jednorázovém příspěvku na dítě“ nebo „zákon“). Důvodem bylo zjištění, že zákonný zástupce oprávněné osoby (žalobce) uplatnil žádost o příspěvek dne 15. 8. 2022, jednorázový příspěvek na dítě však již byl vyplacen matce oprávněné osoby (O. D.). Matka měla syna svěřeného soudem výhradně do své péče do května 2022 a na základě žádosti pobírala přídavek na dítě v období od 1.1.2022 do 31.3.2022, jakož i od 1. 4. 2022 do 30. 6. 2022. Dne 5.5.2022 byla Okresním soudem ve Znojmě schválena dohoda o společné péči rodičů. Dle odůvodnění prvostupňového orgánu není od 1. 7. 2022 přídavek na nezletilé nezaopatřené dítě vyplácen, protože ani jedním z rodičů dítěte nebyla předložena dohoda o výplatě této dávky po změně výchovy a výživy k 1. dni kalendářního čtvrtletí, tj. k 1. 7. 2022. 2. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí zabýval odvolací námitkou žalobce, že oprávněná osoba (jeho syn) od dubna 2020 žije spíše u něj a že příspěvek na dítě byl matkou oprávněné osoby získán podvodně. Žalovaný uvedl, že výplata příspěvku byla provedena automaticky bez žádosti matce, neboť té byl vyplacen přídavek na dítě za měsíc červen 2022. S odkazem na § 7 odst. 3 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře („zákon o státní sociální podpoře“), žalovaný uvedl, že při posuzování nároku na přídavek na dítě se nezletilé dítě posuzuje s rodičem nikoli na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte, ale podle toho, se kterým rodičem dítě společně žije. V případě svěření dítěte do společné nebo střídavé péče obou rodičů se pak s nezaopatřeným nezletilým dítětem posuzuje rodič určený na základě dohody těchto rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí. 3. Žalobce si podle žalovaného ode dne 1. 4. 2022 (ani dříve) nežádal o přídavek na dítě, žadatelkou a příjemkyní byla matka oprávněné osoby. Prvostupňový orgán neměl důvod posuzovat, s kým dítě společně žije. Oprávněná osoba však nežila výhradně s odvolatelem, proto nelze mít za to, že by byl matce přídavek na dítě vyplácen neoprávněně. I za situace, kdy by byl prvostupňovému orgánu doložen rozsudek o společné péči rodičů ze dne 5. 5. 2022, mohla by být oprávněná osoba na základě dohody rodičů posuzována s odvolatelem nejdříve od prvního dne následujícího kalendářního čtvrtletí, tj. od 1. 7. 2022. Jednorázový příspěvek na dítě již byl vyplacen, neboť oprávněná osoba splnila podmínky nároku na jeho výplatu. II. Žaloba 4. Podle žalobce správní orgány legalizovaly podvod ve formě zneužití dávek. Žalobce považuje za podvod, že matka vůbec o přídavek na dítě žádala i za období, kdy byl syn již skoro výlučně u žalobce. Syn bydlí téměř výlučně u žalobce, matka s ním nebyla v případě nemoci ani jednou doma. Není tedy důvod k tomu, aby matka čerpala veškeré příspěvky. 5. Žalobce k žalobě přiložil (vedle listin obsažených ve spise správního orgánu) vyplněný formulář žádosti o přídavek na dítě ze dne 15. 11. 2021, na přiznání dávky ode dne 15. 8. 2021, vyrozumění úřadu práce ze dne 5.1.2022 ve věci přídavku na dítě (že žalobce neodstranil vady podání a dávka nebude přiznána), rozhodnutí úřadu práce ze dne 17. 1. 2022 o nepřiznání dávky státní sociální podpory - přídavek na dítě žalobci (z důvodu, že žalobce nedoložil požadované podklady - příjmy, návrh na svěření dítěte do péče, potvrzení zaměstnavatele o daňovém zvýhodnění dítěte atd.). III. Vyjádření žalovaného a replika žalobce 6. Žalovaný k žalobě uvedl, že nárok na jednorázový příspěvek má dle § 2 odst. 1 zákona o jednorázovém příspěvku na dítě to dítě, které mělo nárok na výplatu přídavku na dítě za měsíc červen 2022. Nezletilý měl v červnu 2022 nárok na příspěvek na dítě a ten mu byl vyplacen, měl proto též nárok na jednorázový příspěvek. Příspěvek ve výši 5 000 Kč se dítěti vyplácí automaticky (bez podání žádosti). 7. Příjemcem příspěvku je podle § 5 odst. 2 a § 7 odst. 3 písm. a) zákona o jednorázovém příspěvku na dítě osoba, které byl vyplacen přídavek na dítě, náležející dítěti za měsíc červen 2022. V případě nezletilého pobírala v rozhodném období přídavek na dítě jeho matka, matka proto byla oprávněna též k výplatě jednorázového příspěvku. Nároku proto nebylo možné vyhovět opakovaně, na základě žádosti žalobce. 8. Žalovaný závěrem uvedl, že žalobce nebyl účastníkem řízení zakončeného napadeným rozhodnutím. Účastníkem řízení byl v tomto případě nezletilý. Žalobce proto nemá samostatnou aktivní legitimaci k podání žaloby. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl, neshledá-li důvody pro její odmítnutí. 9. Na vyjádření žalovaného reagoval žalobce replikou, v níž uvedl, že o jednorázový příspěvek bylo možné žádat i bez toho, aby mělo dítě nárok na výplatu přídavku na dítě za měsíc červen 2022. Pochybení bylo na straně matky, která úřadu práce neoznámila změnu rozhodných skutečností. Správní orgán ale měl zjišťovat okolnosti a skutečnosti rozhodné pro přiznání a výplatu dávky. V tomto ohledu není napadené rozhodnutí v souladu se zákonem. Došlo-li k nezákonnému přiznání a výplatě u přídavku na dítě, potom ani jednorázový příspěvek nemohl být vyplacen v souladu se zákonem. Žalobce tvrdí, že neměl ani tušení o tom, že matka dítěte podávala žádost o přídavky na dítě, přestože syn žil převážně u něj. 10. Žalobce dále nesouhlasí s tím, že by nebyl účastníkem řízení zakončeného napadeným rozhodnutím. Uvedl, že žádost o přídavek na dítě podal, ale s ohledem na vyšší příjem, pro který by na přídavek na dítě nedosáhl, již žádost na výzvu úřadu nedoplňoval. IV. Jednání před soudem 11. Krajský soud nařídil k požadavku žalobce jednání dne 1.12.2023. Na jednání se žádný z účastníků nedostavil, oba účastníci se z jednání omluvili a souhlasili s jednáním ve své nepřítomnosti. Soud stručně shrnul obsah správního a soudního spisu a doplnil dokazování listinami předloženými žalobcem, jež nebyly ve správním spisu zahrnuty, tj. žádostí žalobce o přídavek na dítě ze dne 15. 11. 2021, vyrozuměním úřadu práce ze dne 5.1.2022 ve věci přídavku na dítě, výzvami úřadu práce ze dne 23.12.2021, 26.11.2021 (přiloženými k omluvě z jednání) a rozhodnutím úřadu práce ze dne 17. 1. 2022 o nepřiznání dávky státní sociální podpory-přídavku na dítě žalobci. V. Posouzení věci krajským soudem 12. Soud se nejprve k námitce žalovaného zabýval tím, zda má žalobce k podání žaloby aktivní legitimaci. Pochybnosti o této podmínce soudního přezkumu žalovaný vyvozoval z toho, že dle § 10 odst. 3 zákona o jednorázovém příspěvku na dítě je účastníkem řízení pouze dítě, o jehož žádosti se rozhoduje. Taková zákonná konstrukce vymezující okruh účastníků správního řízení však není pro účely posouzení aktivní procesní legitimace žalobce, resp. jeho oprávnění podat žalobu proti napadenému rozhodnutí, určující. 13. Podle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.), kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí (…). Žalobce požádal o jednorázový příspěvek za své dítě podle § 10 odst. 2 zákona o jednorázovém příspěvku na dítě, tj. byl v pozici posuzované osoby ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Z této pozice je žalobce bezpochyby oprávněn podat žalobu proti rozhodnutí, jímž byla žádost o jednorázový příspěvek na dítě zamítnuta. Jedná se totiž o právní sféru potenciálního příjemce příspěvku, jíž se napadené rozhodnutí týká (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 3. 2005, č. j. 6 A 25/2002-42, publ. pod č. 906/2006 Sb. NSS). Námitka absence aktivní procesní legitimace žalobce tedy důvodná není. 14. Při splnění podmínek řízení krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích uplatněných žalobních bodů, ověřil přitom, zda rozhodnutí netrpí vadam