9 Afs 69/2024 — Nejvyšší správní soud

29 Af 6/2024- 32 - text 7 29 Af 6/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Ľubomíra Majerčíka ve věci žalobce: J. R. zastoupený advokátem JUDr. Ing. Ondřejem Lichnovským sídlem Palackého 151/10, 796 01 Prostějov proti žalovanému: Finanční úřad pro Jihomoravský kraj sídlem náměstí Svobody 4, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 11. 2023, č. j. 4637442/23/3019-50521712489, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 11. 2023, č. j. 4637442/23/3019-50521712489, o námitce žalobce, kterou se domáhal mimořádného odpuštění příslušenství na dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2014 podle zákona č. 182/2023 Sb., o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů (dále jen „zákon o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů). II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Žalobci byla dodatečným platebním výměrem (dále též „DODAP“) ze dne 29. 5. 2020, č. j. 2789175/20/3019-50523-712340, doměřena daň na dani z příjmů fyzických osob (dále také „DPFO“) za zdaňovací období roku 2014. Odvolací finanční ředitelství (dále jen „OFŘ“) rozhodlo až dne 14. 7. 2023. Řízení o žalobě je vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 62 Af 39/2023. 3. Nelze souhlasit s postupem žalovaného, který zamítl žádost žalobce o odpuštění příslušenství (penále a úroku z prodlení) podanou podle zákona o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů. Tvrzení, že rozhodný nedoplatek vznikl až po rozhodném dni, tj. po 30. 9. 2022, odporuje smyslu a účelu tohoto zákona. Doměrek žalobce nelze považovat za spekulativní. 4. Vznik rozhodného nedoplatku je třeba vždy spojovat s původní lhůtou splatnosti, a nikoliv až s náhradní lhůtou splatnosti (což potvrzuje i Mgr. Karel Šimek viz Komentář), která nerozděluje nedoplatky na existující a neexistující, ale pouze na vymahatelné a nevymahatelné. Správnost této teze podtrhuje též to, že platební výměr na úrok z prodlení má ryze deklaratorní charakter a úrok z prodlení správce daně předepíše dle § 251 b odst. 3 písm. b) daňového řádu do evidence daní ve chvíli, kdy pominou důvody pro jeho další vznik, přičemž tyto důvody u žalobce pominuly zaplacením doměřené daně v roce 2020. Žalobce odkazuje na § 252 odst. 2 ve znění účinném do 31. 12. 2020, na § 252 odst. 3 ve znění účinném do 31. 12. 2020 a s účinností od 1. 1. 2021 na § 251b odst. 3 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“). Co do vymahatelnosti úroku tento sleduje osud daně, tudíž stejně jako doměřená daň, úrok z prodlení je sice nedoplatek, avšak do doby uplynutí náhradní lhůty splatnosti nedoplatek nevymahatelný, přičemž tato nevymahatelnost nemá vliv na existenci takového nedoplatku. Ve vztahu k penále je potom situace podobná. Na tomto závěru nemá vliv ani důvodová zpráva k zákonu o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů, kterou argumentoval žalovaný v napadeném rozhodnutí. Je evidentní, že důvodová zpráva je výsledkem diletantismu předkladatele zákona, žalovaným vytučněná citace se zcela rozchází s právní úpravou, jakož i s výkladem ustanovení § 153 odst. 1 daňového řádu. Je v rozporu s pravým smyslem a účelem daňového milostivého léta – odpustit všechna daňová příslušenství, vyjma těch spekulativních. 5. Příslušenství, o jehož odpuštění žalobce žádal, vzniklo a mělo být evidováno správcem daně do rozhodného dne. Důkazní břemeno o neevidenci nese správce daně, jelikož podle zákona měl daňový závazek žalobce dávno evidovat, ten však své důkazní břemeno neunesl. Nárok na odpuštění příslušenství byl dán a žalovaný pochybil, pokud jej v napadeném rozhodnutí nekonstatoval ani jiným způsobem nezjednal nápravu a toto rozhodnutí je tak nezákonné. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 6. Žalovaný dospěl k závěru, že podmínka pro zánik určeného příslušenství daně odpuštěním nebyla u žalobce splněna. Zákonodárná moc v České republice nenáleží žalovanému a tento tedy není s to ovlivnit podobu přijímaných zákonů, ani důvodových zpráv. Ve smyslu ustálené judikatury platí, že daň se považuje za stanovenou až pravomocným rozhodnutím o jejím stanovení. Do té doby nemůže správce daně o této dani v dotčeném rozsahu evidovat jako o nedoplatku. IV. Replika 7. Otázky vzniku nedoplatku a evidování správcem daně jsou otázkou daňového řádu a zákonodárce ji nemůže stanovovat svévolně v jiném zákonu, natož v důvodové zprávě. Je povinností správce daně po doměření daně tuto současně předepsat do evidence daní. Odvolací řízení není součástí řízení doměřovacího, a proto bylo povinností správce daně doměrek předepsat do evidence daní již po vydání platebního výměru. Evidování nevymahatelných nedoplatků v evidenci daní je věci obvyklou. Žalobci nelze klást k tíži, že faktický úkon evidence správce daně možná ani neučinil. Žalobce odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 10. 8. 2006, sp. zn. I. ÚS 138/06. V. Posouzení věci soudem 8. Krajský soud v Brně (dále také „soud“) v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí žalovaného včetně řízení předcházejícího jeho vydání, a shledal, že žaloba není důvodná. 9. Mezi stranami je sporné naplnění podmínek pro odpuštění nedoplatku (příslušenství daně) podle zákona o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů. 10. Soud při meritorním posouzení důvodnosti žaloby vyšel zejména z následující právní úpravy. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů se při zániku určeného příslušenství daně odpuštěním a zániku některých nedoplatků na dani a na příslušenství daně postupuje podle daňového řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. 12. Podle § 3 zákona o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů se rozhodným nedoplatkem rozumí nedoplatek na dani nebo na příslušenství daně fyzické osoby, který a) vznikl do rozhodného dne a b) je, popřípadě byl evidován u správce daně do rozhodného dne. 13. Podle § 5 odst. 1 zákona o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů je rozhodným obdobím období od 1. 7. 2023 do 30. 11. 2023. Podle ust. § 5 odst. 2 tohoto zákona rozhodným dnem je 30. 9. 2022. 14. Podle § 6 odst. 1 zákona o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů je pro zánik určeného příslušenství daně v důsledku odpuštění potřeba naplnění dvou podmínek, a to a) dlužník požádal během rozhodného období o jeho odpuštění a b) došlo k úplnému uhrazení rozhodného nedoplatku, se kterým toto příslušenství souvisí, do 30. listopadu 2023. Ze znění tohoto ustanovení je možné seznat, že uvedené podmínky musí být splněny kumulativně. 15. Podle § 153 odst. 1 daňového řádu je nedoplatek částka daně, která není uhrazena, a uplynul již den splatnosti této daně; nedoplatek je rovněž neuhrazené příslušenství daně, u kterého již uplynul den splatnosti, popřípadě též neuhrazená částka zajištěné daně. 16. Ze spisového materiálu soud zjistil, že žalobce podal daňové přiznání k DPFO za zdaňovací období 2014, na niž byla správcem daně zahájena daňová kontrola, jejímž výsledkem bylo vydání dodatečného platebního výměru dne 29. 5. 2020 č. j. 2789175/20/3019-50523-712340, kterým byla žalobci doměřena daň ve výši 2 253 209 Kč a stanoveno penále ve výši 450 641 Kč. Žalobce se proti DODAP odvolal a OFŘ rozhodnutím ze dne 14. 7. 2023 č. j. 23178/23/5200-10422-711621 (dále jen „rozhodnutí OFŘ“) posléze doměřenou daň snížilo na částku 2 217 299 Kč a penále na částku 443 460 Kč; toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 19. 7. 2023. Proti rozhodnutí OFŘ podal žalobce žalobu ke zdejšímu soudu. Krajský soud poté rozsudkem ze dne 25. 3. 2024 č. j. 62 Af 39/2023-66 žalobu zamítl. Proti tomuto rozsudku podal žalobce kasaní stížnost, kterou Nejvyšší správní soud dne 5. 12. 2024, č. j. 8 Afs 118/2024-86 zamítl. 17. Dále lze ze spisového materiálu zjistit, že žalobce podal dne 20. 7. 2023 žádost o odpuštění příslušenství souvisejícího s doměřenou daňovou povinností podle zákona o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů. Dne 14. 9. 2023 správce daně vydal vyrozumění o nesplnění podmínek pro odpuštění nedoplatku č. j. 3959022/23/3019-50521-712489, proti kterému žalobce podal námitku, o které žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím. 18. V nyní projednávané věci není mezi stranami sporu o splnění první ze dvou požadovaných podmínek vyplývajících z § 6 ods.t 1 zákona o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů, tj. dlužník požádal během rozhodného období (od 1. 7. 2023 do 30. 11. 2023) o jeho odpuštění, a to dne 20. 7. 2023. Spornou se však stala druhá podmínka, tj. došlo k úplnému uhrazení rozhodného nedoplatku, se kterým toto příslušenství so