§ 251b DR – Společná ustanovení o úrocích hrazených daňovým subjektem
Zákon daňový řád · 280/2009 Sb. · § 251b · Daňové právo
Stručně: Paragraf § 251b daňového řádu definuje, jaké úroky musí daňový subjekt platit správci daně, a stanovuje základní pravidla pro jejich vznik a evidenci.
§ 251b Společná ustanovení o úrocích hrazených daňovým subjektem
(1) Úrokem hrazeným daňovým subjektem je
a) úrok z prodlení,
b) úrok z posečkané částky.
(2) Vznikne-li úrok hrazený daňovým subjektem, je daňový subjekt povinen jej uhradit správci daně.
(3) Do evidence daní správce daně předepíše úrok hrazený daňovým subjektem, u kterého
a) dosud trvají podmínky pro jeho vznik, vyžaduje-li to stav osobního daňového účtu daňového subjektu, nebo
b) pominuly podmínky pro jeho další vznik.
(4) Úrok hrazený daňovým subjektem u záloh vzniká do dne splatnosti zálohované daně.
Paragraf § 251b daňového řádu definuje, jaké úroky musí daňový subjekt platit správci daně, a stanovuje základní pravidla pro jejich vznik a evidenci.
Co to znamená v praxi
Daňový subjekt je povinen uhradit správci daně úrok z prodlení a úrok z posečkané částky.
Správce daně tyto úroky zaznamená do evidence daní, a to buď průběžně, dokud trvají podmínky pro jejich vznik, nebo když podmínky pro jejich další vznik pominou.
Úroky z prodlení u záloh vznikají pouze do dne splatnosti daně, ke které se záloha vztahuje.
Na co si dát pozor
Paragraf specifikuje, že úroky hrazené daňovým subjektem jsou pouze úrok z prodlení a úrok z posečkané částky.
Povinnost úhrady těchto úroků vzniká daňovému subjektu, jakmile úrok vznikne.