3 As 325/2022 — Nejvyšší správní soud

30 A 62/2023- 301 - text  11 30 A 62/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobci: a) nezletilá L. B. zastoupena T. B., otcem b) T. B. proti žalované: Základní škola Letovice, příspěvková organizace sídlem Komenského 902/5, 679 61 Letovice zastoupena advokátem Mgr. Bohuslavem Novákem sídlem Příkop 4, Brno o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalované spočívající v nevydání osvědčení o opravě údajů o neomluvených zameškaných hodinách na vysvědčeních žalobkyně a) za školní roky 2020/2021 a 2021/2022 takto: I. Žaloba žalobce b) se odmítá. II. Ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. III. Žaloba žalobkyně a) se zamítá. IV. Žalobkyně a) nemá právo na náhradu nákladů řízení. V. Ve vztahu k žalobkyni a) se žalované nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Počátek sporu se datuje do let 2021 a 2022, do doby pandemie onemocnění covid-19. Manželé B. z obavy před nedobrou epidemiologickou situací omlouvali svou dceru L. ze školy v době, kdy už opět probíhala výuka a děti chodily do školy. L. tehdy chodila do první a posléze do druhé třídy Základní školy Letovice. Ředitel školy některé omluvy neuznal. L. tak měla na vysvědčení za školní rok 2020/2021 uvedeno za 1. pololetí 8 neomluvených hodin a za školní rok 2021/2022 za 1. pololetí 93 neomluvených hodin a za 2. pololetí 126 neomluvených hodin. Pan B. s tím nesouhlasí. Proto dne 30. 6. 2022 požádal ústně do protokolu o opravu obou vysvědčení tak, že na nich jeho dcera nebude mít uvedeny žádné neomluvené hodiny. Ředitel školy jeho žádosti nevyhověl, resp. ji vůbec nevyřídil. Dopisem doručeným panu B. dne 13. 7. 2022, jímž odpovídal na žádost o informace, mu ředitel neformálně sdělil, že absenci za 1. pololetí školního roku 2021/2022 opraví. A dne 24. 11. 2022 předal panu B. na jeho žádost výpis absence jeho dcery za celou dobu školní docházky až do 1. 9. 2020. Z něj podle pana B. vyplývá, že ve školním roce 2020/2021 má jeho dcera evidovaných 8 neomluvených hodin, avšak ve školním roce 2021/2022 nemá evidovánu žádnou neomluvenou hodinu. Zde tedy obsah evidence zjevně neodpovídá tomu, co je uvedeno na vysvědčení. Přesto k opravě vysvědčení nedošlo. 2. Žalobci mají za to, že žalovaná Základní škola Letovice měla povinnost žádosti pana B. vyhovět. Jelikož vysvědčení je podle nich osvědčením, dopouští se žalovaná nečinnosti, když odmítá vydat nové vysvědčení, které by bylo v souladu se skutečným stavem. Ochrany před touto nečinností se domáhali dne 23. 6. 2023 u Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Ten však žádné opatření k nápravě nepřijal, proto dne 29. 6. 2023 podali žalobu ke Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“). II. Argumentace žalobců 3. Jelikož krajský soud se v tomto rozsudku zabývá pouze aktivní legitimací obou žalobců, shrne pro potřeby odůvodnění tohoto rozsudku pouze ty žalobní argumenty, které se k ní vztahovaly. 4. V žalobě samotné se žalobci soustředili zejména na zásah do práv pana B. jako rodiče nezletilé žákyně. Konkrétně uváděli, že neomluvená absence dítěte ve škole může znamenat, že jeho rodiče zanedbávají své povinnosti, což může mít důsledky v oblasti přestupkové a sociálně-právní ochrany dětí. Správní orgány jim mohou v následných správních řízeních nejen ukládat různé povinnosti, např. dostavit se k jednání, ale vyvolávají na jejich straně i určité náklady. V konečném důsledku může dojít až k zásahu do jejich práva na rodinný život. Žalobci dále poukázali i na to, že pokud by rodiče hypoteticky žádali o pomoc v hmotné nouzi, mohlo by se i zde neplnění rodičovských povinnost negativně projevit a i základní právo na sociální zabezpečení by jim mohlo být odňato. 5. Pokud jde o zásah do práv L. jako nezletilé žákyně, ten má podle žaloby spočívat hlavně v právu na správnost údajů uvedených na vysvědčení. Vysvědčení je totiž veřejnou listinou a takto na něj budou nahlížet i všechny orgány veřejné moci. Dokládá splnění právní povinnosti žáka absolvovat povinnou školní docházku, takže souvisí se základním právem žalobkyně na vzdělání. 6. Soud má za to, že svá tvrzení o tom, jak nečinnost zasáhla do jejich práv, mohou žalobci uplatňovat kdykoliv během řízení, neboť nejde o žalobní body, ale o splnění podmínek řízení. Proto umožnil panu B. při soudním jednání žalobu v tomto směru ústně rozhojnit (viz níže). III. Argumentace žalované 7. Žalovaná navrhovala podanou žalobu odmítnout, neboť podle ní nebyla splněna základní podmínka pro podání žaloby. Žalobci sice podali ke Krajskému úřadu Jihomoravského kraje podnět, aby přijal opatření proti nečinnosti žalované, ale ta se jednak týkala pouze žádosti o opravu jednoho ze dvou vysvědčení, jež jsou předmětem žaloby, a jednak ke dni podání žaloby ještě krajský úřad podnět nevyřídil ani mu neuplynula lhůta pro jeho vyřízení. Vedle toho žalovaná obsáhle vysvětlila, proč je podle ní žaloba nedůvodná. IV. Řízení před krajským soudem a dokazování 8. Ve věci proběhlo dne 29. 1. 2024 na žádost žalobců ústní jednání podle § 49 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Soud v úvodu pana B. upozornil, že předmětem jednání bude zejména otázka, zda se žalovaná nečinnost, resp. údaj o neomluvených hodinách na vysvědčení, nějak dotýká práv žalobců a zda jsou tedy vůbec k podání žaloby aktivně věcně legitimováni. Soud jej také seznámil se svým předběžným názorem, že jeho žalobu bude muset v souladu s předchozí judikaturou Nejvyššího správního soudu ve věcech týchž žalobců odmítnout. Pokud tedy nepřednese nové skutečnosti nebo argumenty, kterými se Nejvyšší správní soud dosud nezabýval. Krajský soud dodal, že se bude věnovat zejména otázce, zda a jak mohla být napadenou nečinností na svých právech dotčena jeho dcera jako nezletilá žákyně, o jejíž vysvědčení se ve věci jedná. 9. Pan B. uvedl svá tvrzení o zásahu do práv žalobců tím, že jde především o právo jeho dcery na informační sebeurčení, obsažené v Listině základních práv a svobod. Má právo, aby byl o ní na veřejné listině uveden pravdivý, a nikoliv nesprávný údaj. Dále má jeho dcera, a stejně tak i on jako její rodič, právo na informace o průběhu jejího vzdělávání [zde žalobce odkázal na § 21 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)] a právo vyjadřovat se k zásadním otázkám týkajícím se tohoto vzdělávání. Realizaci těchto práv má zajišťovat ředitel školy (zde žalobce odkázal na § 164 školského zákona). Ten i podle výsledků šetření České školní inspekce postupoval při vyhodnocování omluv nesprávně. Konečně, i správní soudy obecně uznávají veřejné subjektivní právo na správnost údajů vedených jak ve veřejnoprávní evidenci (zde žalobce odkázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu čj. 1 As 151/2014-23 a 3 As 325/2022-75), tak i v evidenci, která veřejnoprávní povahu nemá (zde žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 1 Ads 91/2023-64). 10. Pokud jde o to, jak konkrétně se nesprávný údaj o neomluvených hodinách uvedený na vysvědčení odrazil v životě žalobců, pan B. rozšířil svá tvrzení tak, že při přijímacím řízení na navazující střední školu se často vedle vědomostí zohledňuje i průběh předchozího studia v oblasti kázeňské. L. je v současné době ve 4. ročníku základní školy a bude se chtít hlásit buďto na osmileté gymnázium v Boskovicích, Blansku nebo Jevíčku, nebo na nějakou školu uměleckého zaměření či konzervatoř, nejspíš v Brně. Na dotaz soudu ji ale nedokázal pan B. nijak konkretizovat, neboť umělecké zájmy jeho dcery se průběžně mění (od výtvarných a hudebních přecházejí do literárních a dramatických). Zdůraznil nicméně, že odpovědnost za vzdělávání dítěte má jeho rodič. Pokud by L. nedostala na státní školu a musela chodit na střední soukromou školu, stálo by to jistě velké peníze. 11. Podle pana B. si dále jeho dcera nese s sebou „stigma záškoláctví“. Na dotaz soudu doplnil, že ve třídě jeho dcery došlo k rozpadu vztahů, L. je z kolektivu vyčleněna. Příčina podle pana B. spočívá v tom, že po návratu do výuky jí její třídní učitelka přiznávala různé úlevy a privilegia, která ostatní spolužáci vnímali jako nespravedlivé výhody a podle toho na L. reagovali. Rodiče proto museli s dcerou navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu a ve třídě proběhla též intervence školní metodičky prevence sociálně-patologických jevů. Přesto vztahy se spolužáky stále nejsou dobré. 12. Další dopad, který pan B. zmínil, spočívá v tom, že jeho dcera je vedena v evidenci orgánu sociálně-právní ochrany dětí jako tzv. ohrožené dítě. Na dotaz soudu upřesnil, že se do evidence dostala již dříve na základě oznámení blíže neurčené fyzické osoby. Nicméně po půl roce bezproblémového průběhu by bývala byla z evidence vyřazena, kdyby právě v tu chvíli nepřišel podnět od základní školy, že L. má velký počet neomluvených hodin. V evidenci tak zůstala a