1 As 136/2018 — Nejvyšší správní soud

31 Af 28/2023- 95 - text  10 31 Af 28/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Václava Štencla, MA, v právní věci žalobce: Ladislav Pleva, IČO: 02416999 sídlem Drahanovice 41, 783 44 Drahanovice zastoupen advokátem Mgr. Štěpánem Janáčem sídlem Na Poříčí 1041/12, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, 140 96 Praha 4 za účasti: neznámá osoba (vlastník zabraných věcí) zastoupená opatrovníkem městem Kroměříží sídlem Velké náměstí 115, 767 01 Kroměříž o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 5. 2023, č. j. 20942-3/2023-900000-311, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V této věci soud zamítl žalobu, kterou se žalobce bránil proti rozhodnutí, jímž byl uznán vinným ze spáchání přestupků podle § 123 odst. 1 písm. b) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, za něž mu byla uložena pokuta ve výši 150 000 Kč. Soud dospěl k závěru, že žalobce přestupky skutečně spáchal, a že pokuta je přiměřená okolnostem případu; neshledal proto důvod pro její moderaci. 2. Žalovaný rozhodnutím ze dne 16. 5. 2023, č. j. 20942-3/2023-900000-311, zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Celního úřadu pro Zlínský kraj („celní úřad“) ze dne 30. 3. 2023, č. j. 1375-9/2023-640000-12. Tímto rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání tří přestupků podle § 123 odst. 1 písm. b) zákona o hazardních hrách. Přestupky spočívaly v tom, že žalobce provozoval prostřednictvím tří kusů nepovolených technických zařízení (Golden Horse, Quizard, Jewel) hazardní hru v rozporu s § 7 odst. 2 písm. b) zákona o hazardních hrách. Žalobci byla za přestupky uložena pokuta ve výši 150 000 Kč a povinnost uhradit náklady správního řízení v paušální výši 1 000 Kč. Dále mu bylo uloženo ochranné opatření zabrání věci, tj. technického zařízení Jewel a klíče určeného k vyplácení hotovosti. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 3. Žalobce namítal, že byla ohledně údajného neoprávněného provozování dvou ze tří technických zařízení současně vedena dvě řízení. Prvním bylo toto přestupkové řízení, v němž byl žalobce uznán vinným, a druhým bylo trestní řízení, v němž byly obviněny osoby odlišné od žalobce. Otázka trestní odpovědnosti skupiny osob odlišných od žalobce tak byla v tomto řízení předběžnou otázkou. Pokud by byly trestně stíhané osoby uznány vinnými ze spáchání trestného činu provozování hazardní hry, byla by tím vyloučena odpovědnost žalobce za spáchání přestupku na úseku hazardních her. Nebyla totiž zdokumentována žádná součinnost či spolupráce mezi žalobcem a osobami stíhanými v trestním řízení. Podle správního orgánu uznání žalobce vinným nevyloučilo odpovědnost ostatních na činnosti se podílejících osob. Pak se ale správní orgány měly jejich odpovědností zabývat. Předmětné správní řízení je navíc v rozporu s pokynem Generálního ředitelství cel, podle nějž nemají být vedeny úkony proti majitelům či provozovatelům provozoven. 4. Z gramatického smyslu § 5 zákona o hazardních hrách je zřejmé, že provádění jakýchkoliv dílčích činností musí být vykonáváno v rámci uskutečňování hazardní hry, tj. být kryto úmyslem či srozuměním s tím, že se jedná o hazardní hru. Žalobce nevlastnil ani neprovozoval technická zařízení. Měl pouze pronajaty podnikatelské prostory k podnikatelské činnosti. Nebylo prokázáno, že vykonával některou z činností uvedených v § 5, např. vyplácel výhry z přístrojů. Ze strany provozovatelů technických zařízení byl pak ubezpečen, že se nejedná o hazardní hru, k čemuž mu předložili rozsáhlou dokumentaci. Neměl proto důvod o tom pochybovat. 5. K jednotlivým technickým zařízením pak žalobce uvedl následující. U přístroje Quizard je klíč přidělování hodnot k otázkám pevný, možnost náhledu na hodnotu otázky dopředu tudíž přímo vylučuje tvrzený prvek náhody. Pokud se s budoucím průběhem hry může účastník seznámit, byť to vyžaduje úsilí, nemůže se již jednat o neznámou okolnost ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách. Přístroje Jewel a Golden Horse pak nebyly funkční a nebyl na nich proveden a zdokumentován kontrolní nákup. Nebylo tak možné posoudit, zda zařízení vykazovala znaky hazardní hry. 6. Zpráva o posouzení Elektrotechnického zkušebního ústavu ze dne 11. 11. 2013, č. 305042-01/01 („zpráva EZÚ“), která posuzovala kompletní hrací software přístroje, konstatovala, že v přístroji Quizard není přítomen prvek náhody. Poskytuje totiž vždy při stejných vstupních podmínkách stejný výsledek. O průběhu soutěže tak rozhoduje účastník, a zařízení tudíž nenaplňuje definici zákona o hazardních hrách. 7. Tvrzení správních orgánů, že předmětná zařízení pracují na principu náhody, je nepodložené. Celní úřad není odborně způsobilý k posuzování přítomnosti náhody, o této otázce může rozhodovat pouze certifikovaná autorita Ministerstva financí, jako je Elektrotechnický zkušební ústav. Laické zkoumání spočívající v protáčení válců provedené správním orgánem tak nelze považovat za důkaz o přítomnosti náhody. 8. Žalobce dále odkazoval na prováděcí předpis Ministerstva financí, vyhlášku č. 208/2017 Sb., kterou se stanoví rozsah technických parametrů pro zařízení, jejichž prostřednictvím jsou provozovány hazardní hry, požadavků na ochranu a uchovávání herních a finančních dat a jejich technické parametry. Podle této vyhlášky musí mít každé technické zařízení generátor náhodných čísel s výsledkem algoritmu náhody, bez kterého nelze hazardní hru provozovat. Generátor musí být takové povahy, aby nebylo možné náhodný proces tvorby výsledku hry ovlivnit. Pokud tedy vycházíme ze zákona a zmíněného prováděcího předpisu, jakékoliv zařízení, které nesplňuje požadavky náhodného procesu a neobsahuje tento generátor náhodných čísel, není hazardní hrou. 9. Specializovaný finanční úřad navíc pravomocně konstatoval, že žalobce nelze považovat za provozovatele hazardní hry, a nevyměřil mu proto daň z hazardních her. Tento závěr musely zohlednit také správní orgány v této věci. Příslušný důkaz o této skutečnosti byl uplatněn včas, neboť jej žalobce obdržel až po uplynutí lhůty pro vyjádření k podkladům rozhodnutí. 10. Žalovaný dopěl k závěru, že společnost Compania s. r. o., která byla podle smlouvy o nájmu nájemcem části provozovny pro účely umístění a provozu herního zařízení Golden Horse, v případu ani náznakem nefiguruje. Toto tvrzení se přitom jeví jako předčasné a posouzení účasti společnosti Compania s. r. o. může mít přímý vliv na odpovědnost žalobce. Žalobce také poukázal na skutečnost, že tato společnost figurovala i v dalších zastavených správních řízeních. 11. Žalobce dále nesouhlasil s výší uložené pokuty. Žalobce již hostinskou činnost neprovozuje, je zaměstnán jako řidič. Jeho hrubá mzda činí 19 700 Kč. Nevlastní žádné nemovité věci a s manželkou má zúžené společné jmění manželů. Má dvě vyživovací povinnosti. Veškeré příjmy z prodeje nemovitosti ve výši 2,6 mil. Kč použil na úhradu úvěrů a půjček a na opravu nemovitosti v Drahanovicích. Žalobce je v tíživé hospodářské situaci a nemá dostatek finančních prostředků na úhradu pokuty, která je tak pro něj prakticky likvidační. Požádal sice o splátkový kalendář, ale s ohledem na své příjmy není schopen hradit ani stanovenou výši splátky. Výše pokuty se jeví jako nepřiměřená i vzhledem k výši odměn od provozovatelů zařízení stanovené na základě příkazní smlouvy. III. Vyjádření žalovaného, osoby zúčastněné na řízení, další vyjádření žalobce a žalovaného 12. Žalovaný v napadeném rozhodnutí podrobně vysvětlil, proč vedl řízení výhradně s žalobcem, a nikoliv s jinými osobami. Trestní řízení vedené s jinými osobami pak nemělo ani nemohlo mít dopad na posouzení jednání žalobce a na jeho objektivní odpovědnost za činnost, k níž v jím ovládané provozovně docházelo. Otázka trestnosti jiných osob tak nemohla být předběžnou otázkou. Správní řízení nebylo ani v rozporu s pokynem žalovaného. Nebylo-li vedeno trestní řízení proti žalobci, nic nebránilo vedení správního řízení o přestupku. 13. Podstatné bylo, kdo fakticky technická zařízení provozoval. Jakékoliv soukromoprávní smlouvy byly zcela bezpředmětné, jejich existencí se nelze zbavit veřejnoprávní odpovědnosti za provoz nelegálního hazardu. U objektivní odpovědnosti se nezkoumá ani míra zavinění, a bylo proto bezpředmětné se zabývat žalobcovým úmyslem porušovat zákon o hazardních hrách. 14. Při posouzení herního zařízení je třeba vycházet z pohledu hráče, nikoliv z vnitřního nastavení a fungování přístroje. Elektrotechnický zkušební ústav zkoumal vnitřní fungování herního zařízení, nikoliv projev navenek, který je klíčový pro posouzení zařízení ve smyslu zákona o hazardu. Z pohledu hráče je vnitřní fungování irelevantní a zhola nic o něm neví. Bylo by proto zcela absurdní posuzovat, zda vnitřní mechanismus obsahuj