3 Ads 57/2013 — Nejvyšší správní soud

56 Ad 10/2023- 49 - text 13 56 Ad 10/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Mrázovou, Ph.D. v právní věci žalobce: V. H. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 9. 2023, č.j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění I. Vymezení věci 1. Žalobce brojil svojí žalobou proti shora specifikovanému rozhodnutí žalované (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty jeho námitky proti prvostupňovému rozhodnutí ČSSZ ze dne 15. 6. 2023, č.j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“ nebo „prvostupňové správní rozhodnutí“), a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno. 2. Prvostupňovým správním rozhodnutím byla žalobci zamítnuta žádost o zvýšení starobního důchodu pro nesplnění podmínek v § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Žalobce v řízení namítal, že při výpočtu jeho starobního důchodu nebylo postupováno podle zákona, konkrétně dle mimořádného nařízení vlády č. 465/1968 Sb. a dále rozporoval výši stanovené procentní výměry 8 698 Kč k datu přiznání starobního důchodu 1. 7. 2006, protože tato částka je nesprávně stejná jako k datu vzniku nároku na starobní důchod (29. 11. 1997). Žalovaná v napadeném rozhodnutí provedla vzhledem k uplatněným námitkám na podkladě výkladu aplikovaných právních předpisů konkrétní výpočty žalobcem rozporované procentní výměry a dospěla k závěru, že tato byla vypočtena správně ve výši 10 653 Kč měsíčně od 1. 7. 2006, včetně všech zvýšení, které náleží od 1. 1. 1996 do 30. 6. 2006. Spolu se základní výměrou ve výši 1 470 Kč činila výše starobního důchodu žalobce ode dne jeho přiznání 1. 7. 2006 částku 12 123 Kč měsíčně. Jedná se o mimořádný tzv. hornický starobní důchod, který žalovaná dále valorizuje a žalobci vyplácí. Podle žalované nebylo možné námitkám žalobce vyhovět, protože pro zvýšení starobního důchodu nesplnil podmínky v § 56 odst. 1 písm. b) ZDP. Starobní důchod byl stanoven ve správné výši a od správného data, proto žalovaná shledala, že prvostupňové správní rozhodnutí je správné a v souladu s právními předpisy. II. Shrnutí žalobní argumentace 3. Žalobce v žalobě vyjádřil nesouhlas s napadeným rozhodnutím z důvodu, že nebylo postupováno dle usnesení vlády č. 465/1968 Sb., a dále že nebyl proveden srovnávací výpočet v den nároku na starobní důchod 29. 11. 1997, pročež procentní výměra starobního důchodu v částce 8 698 Kč byla chybně stanovena i ke dni přiznání starobního důchodu 1. 7. 2006. Při výpočtu k datu 29. 11. 1997 byla procentní výměra navýšena z částky 8 698 Kč na 14 658 Kč ke dni 1. 7. 2006. Poslední uvedená částka je vyšší, než částka 10 653 Kč, která byla nakonec jako procentní výměra žalobci chybně přiznána ke dni 1. 7. 2006. 4. V doplnění žaloby ze dne 17. 10. 2023 žalobce znovu uvedl, že při výpočtu starobního důchodu nebylo postupováno dle usnesení vlády č. 465/1968 Sb., nýbrž chybně podle nařízení vlády č. 557/1990 Sb. Dále bylo chybně postupováno podle § 76a ZDP. Při správném postupu dle usnesení vlády č. 465/1968 Sb. by nařízení vlády č. 557/1990 Sb. a § 76a ZDP nebyly brány v úvahu. Jedná se o nesprávně určený důchodový věk. Pokud se žalovaná v napadeném rozhodnutí odvolává na rozhodnutí soudu (poznámka soudu: z obsahu napadeného rozhodnutí lze dovodit, že se jedná o rozsudek zdejšího soudu ze dne 14. 9. 2022, č.j. 41 Ad 17/2021-33, který zamítl žalobu žalobce směřující proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 12. 2021, č.j. X, v němž byl obsažen podrobný výpočet hornického starobního důchodu žalobce), pak je toto podle žalobce na pováženou, protože soud pracoval s údaji, které mu poskytla žalovaná, tedy že při určení výše procentní výměry postupovala dle nařízení vlády č. 557/1990 Sb. a § 76a ZDP. Žalobce se dále zamýšlel nad tím, proč po podání jeho žádosti o zvýšení starobního důchodu podle § 56 odst. 1 písm. b) ZDP, v níž mimo jiné upozorňoval na určení důchodového věku dle mimořádného opatření č. 465/1968 Sb., žalovaná nyní udává určení důchodového věku dle usnesení vlády č. 465/1968 Sb. Pokud by žalovaná dle tohoto nařízení vlády postupovala, nemohla by použít § 76a ZDP. 5. V rozhodnutí žalované o přiznání starobního důchodu ze dne 12. 5. 2010 byla vypočtena procentní výměra ke dni nároku na starobní důchod 29. 11. 1997 ve výši 8 698 Kč po úpravě. Žalovaná ke dni přiznání starobního důchodu 1. 7. 2006 pak chybně uvedla totožnou částku 8 698 Kč. Žalovaná se odvolávala na provedení srovnávacího výpočtu z roku 1988, který je podmíněn žádostí pojištěnce. Tento výpočet nebyl nutný. Žalovaná neprovedla srovnávací výpočet ke dni nároku na starobní důchod 29. 11. 1997 a přiznání starobního důchodu k 1. 7. 2006. Proč to neučinila, nijak nezdůvodnila. Napadené rozhodnutí ze dne 1. 9. 2023 se pak na straně 6 opírá o § 34 odst. 2 ZDP, který je účinný až k 31. 12. 2010. Rozhodnutí o starobním důchodu žalobce bylo učiněno dne 12. 5. 2010. Žalovaná chybně uvedla, že výdělečná činnost žalobce po vzniku nároku na starobní důchod dne 29. 11. 1997 až do 17. 4. 2000 nelze hodnotit jako dobu pojištění, když současně pobíral plný invalidní důchod. Proto je částka procentní výměry ve výši 8 698 Kč ke dni nároku na starobní důchod 29. 11. 1997 a stejná částka procentní výměry i k datu přiznání starobního důchodu 1. 7. 2006 opět matoucím údajem. To dokládá napadené rozhodnutí žalované na straně 6, kde je uvedena doba pojištění od 1. 9. 1962 do 17. 4. 2000. Doba od 29. 11. 1997 do 17. 4. 2000 je pak doba přičtená. 6. Částka procentní výměry 8 698 Kč (ke dni 29. 11. 1997) byla při výpočtu ke dni 1. 7. 2006 navýšena na částku 14 658 Kč, což je hodnota vyšší, než částka 10 653 Kč měsíčně, která byla žalobci k 1. 7. 2006 přiznána. 7. S ohledem na výše uvedené žalobce soudu navrhl, aby napadené rozhodnutí žalované zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Dále požádal o přiznání starobního důchodu ke dni nároku 29. 11. 1997 s procentní výměrou, jenž nesmí být nižší než 8 698 Kč. III. Vyjádření žalované k žalobě 8. Ve svém vyjádření k žalobě žalovaná uvedla, že žalobce v podané žalobě uplatňuje nepřehledným způsobem dosti zmatečné námitky. Přesto je z jejího obsahu zřejmé, že opakuje námitky, kterými se již žalovaná dostatečně zabývala a splnění podmínek pro vznik nároku žalobce na starobní důchod posoudila komplexně, a to i nad jejich rozsah. Žalovaná je přesvědčena, že stanovila důchodový věk žalobce a jeho starobní důchod správně, od správného data, přičemž její rozhodnutí v této věci nejsou nesprávná ani v rozporu s právními předpisy. Podrobné vysvětlení výpočtu starobního důchodu obsahovalo prvostupňové správní rozhodnutí i rozhodnutí o námitkách. Napadené rozhodnutí žalované podrobně vypořádalo i námitky žalobce týkající se nepostupování při výpočtu starobního důchodu dle usnesení vlády č. 465/1968, a také námitky vztahující se k výši procentní výměry ke dni vzniku nároku na důchod (29. 11. 1997) a ke dni přiznání důchodu (1. 7. 2006). Na toto vysvětlení žalovaná plně odkázala. Výpočet mimořádného tzv. hornického starobního důchodu je značně složitý, a proto vysvětlení jen jednoho jeho parametru nemůže vést k jeho pochopení. Procentní výměra starobního důchodu žalobce včetně všech zvýšení, které mu náleží od 1. 1. 1996 do 30. 6. 2006 (požadoval přiznat starobní důchod ke dni 1. 7. 2006), činí 10 653 Kč měsíčně, tedy spolu se základní výměrou ve výši 1 470 Kč činila výše starobního důchodu ode dne jeho přiznání (1. 7. 2006) částku 12 123 Kč měsíčně. Výše procentní výměry žalobcova starobního důchodu měla být stanovena podle zákona č. 100/1988 Sb., kdy by činila pouze 4 849 Kč měsíčně. Proto žalobci náležela valorizovaná procentní výměra ve smyslu § 76a ZDP (jde o pojištěnce, který 10 let před 1. 1. 1993 vykonával zaměstnání v uranových dolech), a sice ve výši 8 678 Kč, po úpravě ve výši 8 698 Kč měsíčně a po následné úpravě v souladu s § 76a ZDP v maximálně možné zákonné výši 10 653 Kč měsíčně. Pokud by nebyla procentní výměra starobního důchodu žalobce stanovena podle § 76a ZDP na částku 10 653 Kč měsíčně, náležela by mu k 1. 7. 2006 procentní výměra pouze ve výši 8 698 Kč měsíčně. Správnost výše uvedeného postupu byla potvrzena i rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 14. 9. 2022, č.j. 41 Ad 17/2021-33. 9. S ohledem na výše uvedené žalovaná soudu navrhla, aby žalobu zamítl jako nedůvodnou. IV. Replika žalobce 10. Žalobce písemně reagoval na vyjádření žalované k podané žalobě. Uvedl, že požádal o zvýšení starobního důchodu podle § 56 odst. 1 písm. b) ZDP, avšak nikoliv podle § 71 odst. 1 ZDP. Žalovaná se dopustila nesprávného úředního postupu, neboť v rozhodnutí neuvedla nařízení vlády č. 465/68 Sb., podle něhož se stanoví důchodový věk. Podle žalobce je zřejmé, že § 76a ZDP nelze v jeho případě použít. Ke dni 12. 5. 2010 byla vypočítána proc