2 As 291/2019 — Nejvyšší správní soud

62 A 81/2023- 584 - text  19 62 A 81/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci žalobce: Fulmer GmbH. Magyarországi Fióktelepe sídlem Vörösmarty út 2438 hrsz., 2336 Dunavarsány, Maďarsko zastoupen JUDr. Petrem Mrázkem, advokátem sídlem Pod Klaudiánkou 271/4a, Praha 4 proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce sídlem Květná 15, Brno o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalované spočívajícím ve zveřejnění informací pod záznamem ref. č. 23-000472-SZPI-CZ dne 28. 7. 2023 na webových stránkách www.potravinynapranyri.cz, o potravině „Deluxe ACACIA HONEY With Honeycomb, Akátový med s pláství, květový“, jež spočívají ve sdělení, že ačkoliv byl med označen jako „akátový“, laboratorní analýza prokázala, že med byl jiného botanického původu, a údajích o místě kontroly, datu minimální trvanlivosti, obalu, množství výrobku v balení, zemi původu a datu odběru vzorku, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Státní zemědělská a potravinářská inspekce, inspektorát v Olomouci (dále jen „inspektorát“) odebrala dne 28. 2. 2023 v provozovně společnosti Lidl Česká republika v.o.s. (dále jen „kontrolovaná osoba“) vzorek medu. Na základě laboratorního testování inspektorát vyhodnotil, že med nesplňuje podmínky pro označení botanickým původem akátový. Inspektorát proto vydal opatření ze dne 27. 4. 2023, č. j. D009-80348/23/C a č. j. D009-80348/23/D (dále jen „opatření“), kterými zakázal kontrolované osobě uvádět med na trh a přikázal zajistit stažení medu ze všech jejích provozoven a vyřadit med z trhu. Na základě kontrolního zjištění žalovaná dne 28. 7. 2023 zveřejnila na svých internetových stránkách v kategorii „falšované potraviny“ záznam, kterým informovala o tom, že žalobcův med byl označen jako „akátový“, laboratorní analýza však prokázala, že med byl jiného botanického původu. II. Žaloba 2. Žalobce namítá, že zveřejněním záznamu došlo k zásahu do jeho práv, neboť uvádění nepravdivé informace o falšování medu poškozuje jeho dobrou pověst a ohrožuje jeho podnikatelské aktivity. Záznam je veřejně přístupný všem spotřebitelům, obchodním partnerům a přímým odběratelům žalobce. Záznam obsahuje nepravdivou informaci o tom, že žalobcův med je jiného než deklarovaného původu. Navíc je zveřejněn v sekci falšované potraviny, což vyvolává dojem, že se jedná o úmyslné jednání žalobce. Falšování potraviny je totiž běžně chápáno tak, že hodnotnější složka potraviny se úmyslně nahrazuje složkou méně hodnotnou. Záznamu si všimli i zahraniční odběratelé žalobce, kteří po žalobci žádají vysvětlení celé situace a očekávají zajištění nápravy. Žalobce kontaktoval žalovanou a s odkazy na odborné publikace vysvětlil, proč se obsah záznamu nezakládá na pravdě. Informoval žalovanou také o tom, že nechal udělat kontrolní analýzy a vyzval ji ke stažení záznamu. Žalovaná se však věcí odmítla zabývat, protože žalobce není kontrolovanou osobou a na informace z kontrol se nevztahuje povinnost mlčenlivosti (což žalobce nepopírá). 3. Žalobcův med není potravinou, která by mohla ohrozit zdraví. Záznam proto není možné zveřejnit na základě § 15 odst. 3 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích (dále jen „zákon o potravinách“), na nějž žalovaná odkazuje ve svém vyjádření k námitkám ke zveřejnění informací. 4. Žalobce nerozporuje právo žalované zveřejňovat informace o výsledcích své činnosti a chránit tak spotřebitele. Má tak však činit pouze v případech, kdy je prokázáno, že potravina je falšovaná nebo zdraví ohrožující. Pro tyto závěry však žalované chyběla opora. Laboratorní analýza, o kterou své závěry opřela, byla nedostatečná. Jakmile žalobce obdržel výsledky kontrolních testů, zaslal je žalované i inspektorátu, aby prokázal, že med pochází z akátu, a že tedy botanický původ uvedený na obalu výrobku je v souladu s požadavky platné legislativy. Žalovaná nereagovala. 5. Laboratoř Intertek analyzovala pouze některé z požadovaných charakteristik, její jednotlivá zjištění nejsou následována žádným vyhodnocením. Žalovaná ani laboratoř nezdůvodnily, proč nebyla provedena analýza kompletní. K jednotlivým metodám se uvádí buď odkaz na německou normu DIN 10760 či 10964, či interní postup laboratoře bez jakékoli bližší specifikace. Medu jsou ve vztahu k označení akátový vytýkány dva nedostatky: 1. slabé organoleptické vlastnosti a 2. nízký obsah pylu akátu. Bližší odůvodnění odmítla laboratoř poskytnout. Uvedla pouze odkaz na odborný článek, který se věnuje charakteristickým znakům akátového medu. Podle hodnot uvedených v literatuře, na kterou odkázala laboratoř Intertek, je požadované procentuální zastoupení pylu akátu ve vzorku buď 20 % nebo 10 %, a to v závislosti na poměru fruktózy a glukózy. Laboratoř však poměr těchto dvou cukrů neanalyzovala. Maďarská studie přitom připouští u akátového medu i 7 % pylových zrn akátu, maďarská právní úprava pak 5 – 15 %. 6. Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony (dále jen „vyhláška o medu“), neobsahuje žádnou závaznou hodnotu, která by určovala množství pylu nezbytné pro označení medu botanickým původem, a nevyplývá z ní, jaké konkrétní organoleptické, fyzikálněchemické a mikroskopické charakteristiky jsou u jednotlivých druhů medů požadovány. Stejně jako směrnice Rady 2001/110/ES ze dne 20. 12. 2001, o medu (dále jen „směrnice o medu“), stanovuje pouze obecný požadavek, aby med pocházel zcela nebo převážně z rostliny, jejíž původ je na výrobku deklarován. U řady medů (včetně akátového) pak odborná literatura překročení hranice 50 % pro označení botanickým původem nevyžaduje, neboť tato hranice je s ohledem na specifika některých rostlin, z nichž příslušný nektar pochází, objektivně nedosažitelná. Podle žalobcova názoru podloženého odbornou literaturou přítomnost 9 % akátového pylu ve vzorku spolu se zjištěnými organoleptickými vlastnostmi nemůže vést k jednoznačnému závěru o tom, že med není akátový. Není uvedeno, které organoleptické vlastnosti jsou slabé, ačkoliv žádný ze zjištěných výsledků uvedených ve zprávě o analýze není v rozporu s vlastnostmi typickými pro akátový med. 7. Žalobce uvádí, že v případě akátového medu nelze vycházet pouze z jednoduchého srovnání procentuálního zastoupení pylů. Akát tvoří proti běžnému průměru velmi malé množství pylových zrn. I při minimální kontaminaci vzorku nektarem z rostliny tvořící nadměrné množství pylu dochází ke zkreslení procentuálního zastoupení. Proto je nezbytné zkoumat množství pylových zrn vůči hmotnosti medu, porovnat hodnoty cukrů, elektrickou vodivost a organoleptické vlastnosti. Akátový med se od ostatních medů výrazně odlišuje (např. velmi nízkou elektrickou vodivostí, kapalnou konzistencí po velmi dlouhou dobu, velmi světlou barvou, specifickým poměrem cukrů). Laboratoř Intertek u medu žalobce hodnotila obsah kvasinek – s odhadnutým výsledkem, který pouze popsala hodnotou „nízký“, obsah škrobu, který popsala jako „velmi nízký“. Následně popsala organoleptické vlastnosti vzorku – barva (extra bílá – slovní hodnocení barvy přitom není odbornou metodou, ale metodou komerční, která se používá pouze v rámci dodavatelsko-odběratelského řetězce, odborná veřejnost stanoví škálu barev metodou dle Pfunda v mm, která zjevně provedena nebyla, nicméně i barva extra bílá odpovídá barvě akátového medu), konzistence – kapalná, vůně – typická pro med, chuť – sladká, květová, ovocná, medovicové prvky – krystalická látka (střední množství), spory (malé množství), jiný sediment – včelí chlupy, rostlinná vlákna, elektrická vodivost – 0,13 mS/cm. 8. Je proto třeba provést komplexní analýzu, což laboratoř Intertek neučinila. Botanický původ medu se neprokazuje pouze pylovou analýzou, ale rovněž analýzou minerálních látek, těkavých sloučenin, sacharidů, aminokyselin, fenolických sloučenin a analýzou DNA. Žalobcův med podmínky pro označení „akátový“ splňuje. To potvrdily zkušební protokoly maďarské laboratoře Nébih, německé laboratoře Quality Services International GmbH (dále jen „QSI“), zpráva o analýze francouzské laboratoře AB LABO, dodatek k odbornému stanovisku vypracovaný doc. Ing. A. P., Ph.D., a vyjádření Maďarského národního včelařského svazu. 9. Žalobce namítá, že nebylo prokázáno, že laboratoř Intertek provedla svou analýzu za použití metod, které jsou v souladu s českými právními předpisy. Inspekce prováděla kontrolu medu produkovaného v Maďarsku a dodávaného na český trh. Není proto zřejmé, proč byla analýza prováděna dle německých norem a interním postupem německé laboratoře. Jaké metody byly fakticky použity, není zře