22 Az 28/2024 – Krajský soud v Brně

22 Az 28/2024- 48 - text 7 22 Az 28/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci žalobce: J. (X), nar. X, státní příslušnost X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra P.O.Box 21/OAM, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 11. 2024, č. j. OAM-1520/ZA-ZA11-HA10-2023, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky ze dne 14. 11. 2024, č. j. OAM-1520/ZA-ZA11-HA10-2023, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Napadeným rozhodnutím brojí žalobce proti shora označenému rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany, a to tak, že se žádost dle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zamítá. II. Podání účastníků 2. V podané žalobě žalobce rozporoval závěr žalovaného stran nevyčerpání prostředků vnitrostátní ochrany. S odkazy na judikaturu uvedl, že se obrátil na policii i radu starších, ale jejich pomoc při sjednání smíru nebyla účinná, resp. byla pouze dočasná. Obavy žalobce z napadení nadále přetrvávaly a vnitrostátní orgány mu nebyly schopny poskytnout účinnou pomoc. V této souvislosti podle žalobce žalovaný zcela odmítl provést posouzení možnosti udělení doplňkové ochrany dle § 14a odst. 2 písm. b) zákona o azylu. V další části žaloby brojil proti závěru, že by žádost o mezinárodní ochranu představovala účelovou snahu o legalizaci pobytu. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobní námitky opakují důvody sdělené v průběhu správního řízení. K otázce obavy ze strýce odkázal na žalobou napadené rozhodnutí, kde vysvětlil, proč tyto obavy nepředstavují azylově relevantní tvrzení. Samotná žaloba podle něj představuje polemiku se závěry žalovaného v rovině prostého nesouhlasu. Doplňková ochrana nebyla žalobci udělena, neboť nebyla shledána přítomnost opodstatněných obav ze skutečného nebezpečí vážné újmy. Žaloba podle něj není důvodná. III. Posouzení věci krajským soudem 4. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná. Za splnění podmínek § 51 s. ř. s. rozhodl soud bez jednání. Žaloba je důvodná. 5. Součástí správního spisu jsou dvě vyjádření žalobce k důvodům, proč a jak přicestoval do ČR. Prvním je poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu. V rámci něho žalobce uvedl, že je indický státní občan, národnost hariánská, hinduista, bez politického přesvědčení, svobodný, bezdětný. Do České republiky přicestoval přes Dubaj, Baku, Almaty, Rusko a Bělorusko, následně jel do Polska a poté do Prahy. Cestovní doklad mu vzal v Bělorusku převaděč. V pase neměl žádná víza. Jedná se o jeho první žádost o mezinárodní ochranu. Je zdravý. Důvodem žádosti o mezinárodní ochranu je spor o zemědělskou půdu, strýc ho kvůli tomu chce zabít a nemůže se vrátit do vlasti. 6. Do protokolu o pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce uvedl, že impulsem opustit vlast byl spor o půdu, který se stupňoval, a obavy o život. Složitá cesta do ČR byla chybou převaděče, který cestu zprostředkoval a kterého sehnal jeho bratranec, který též cestu financoval. Další lidi, kteří s ním cestovali, nezná. V Indii se živil jako zemědělec, má středoškolské vzdělání. S bratrancem, který mu cestu zaplatil, spolupracovali, byli si hodně blízcí. Jeho bratranec je pořád v Indii. Dlouhý pobyt v Bělorusku byl způsoben tím, že čekal na překročení hranice, během pobytu v Minsku nic nedělal. Obživu zajišťoval převaděč. 7. Ke sporu o zemědělskou půdu, který vedl se strýcem, uvedl, že jeho strýc je svobodný, závislý na drogách, potřeboval peníze a chtěl prodat půdu. Otec žalobce s tím nesouhlasil a strýc mu proto vyhrožoval, problémy se následně stupňovaly. Aktuálně je tento problém řešen u soudu. Žalobce na půdě pracoval, proto je jeho strýc proti němu zaujatý. Nadával mu, chtěl mít hlavní slovo, několikrát žalobce fyzicky napadl a vyhrožoval mu zabitím. K fyzickému napadení došlo přímo na pozemku železnou tyčí, žalobce zachránili sousedé. Strýc ho opětovně napadl ještě na ulici. Žalobce se obrátil na policii, ale spor řešila takzvaná rada starších, spor byl vyřešen pouze dočasně a žalobce vzal svou žádost na policii zpět, později už se na policii znovu neobrátil. Podruhé se obrátil přímo na radu starších, která mu řekla, že něco udělá, ale neudělala nic. Před soud se celý spor dostal z podnětu strýce. Na pozemku pracoval žalobce a brigádníci. V případě, že by se vrátil zpátky do Indie, byl by jeho život ohrožen. Problémy s policií nebo státními orgány žalobce negoval. 8. Součástí správního spisu je i protokol o doplňujícím pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany, který je velmi podrobný. Žalobce znovu zopakoval, že v Indii má pozemkové spory se strýcem, kvůli kterým je jeho život v ohrožení. Žádné jiné problémy mu v Indii podle jeho slov nehrozí. V pohovoru se žalobce je velmi podrobně vyjadřoval ke sporu se strýcem, uvedl, že spor začal maličkostmi, jako byla krádež vody, tyto později přerostly v konflikt. Podstata sporu je o rozdělení zemědělské půdy mezi otce žalobce a jeho bratra. Spory o zemědělskou půdu řešila vesnická rada několikrát, nic se ale nevyřešilo. K prvnímu fyzickému napadení žalobce došlo asi v srpnu 2022, strýc žalobce napadl lopatou, ale žalobci se podařilo utéct. Žalobce se obrátil na policii, která si strýce předvolala, pak byl chvíli klid, následně mu začal strýc opět vyhrožovat a napadl ho železnou tyčí. Tehdy se obrátil na místní radu, které strýc slíbil, že už to neudělá, ale nedodržel to. Dále uvedl, že je v současné době veden soudní spor o půdu, na soud se obrátil jeho otec, řízení stále pokračuje. Strýc ho napadl proto, že začal otci pomáhat v zemědělství. Napadl ho asi čtyřikrát nebo pětkrát. K napadením došlo mezi červnem a zářím 2022. Předtím, než ho napadl lopatou, ho strýc fackoval, to žalobce nepovažuje za fyzické napadení. Následně popsal útoky lopatou a tyčí. První napadení lopatou v předchozím pohovoru nepopsal, ale už si nepamatuje, co tehdy řekl nebo neřekl. 9. To, že ho chce strýc zabít, dovozuje z toho, že na něj předtím dvakrát útočil, aby získal půdu. Část pozemků je totiž na jeho jméno. Tuto skutečnost předtím neuvedl, neboť se ho na to nikdo neptal. Pokud jde o místní radu, na tu se obracel víckrát, asi čtyřikrát nebo pětkrát, dvakrát to bylo, když šlo o vážný incident, a obrátil se i na policii. Na policii se obrátil pouze jedenkrát při útoku železnou tyčí. Vícekrát se na ní neobrátil, protože měl strach, myslel si, že je lepší obrátit se na místní radu. Dále se vyjádřil i k rozporu ve svých tvrzeních, a to, že uvedl, že se na policii obrátil, když byl napaden lopatou. Uvedl, že na policii podal stížnost, policie ale přišla, teprve když byl napaden železnou tyčí. Po útoku lopatou dal na policii stížnost pouze ústně. Protokol od policie má doma v Indii. Součástí protokolu je prý závěr, že se před místní radou dohodli, že nebudou ve sporu pokračovat. Přislíbil protokol dodat. 10. Indii žalobce opustil na radu kamarádů, kteří mu poradili, že je lepší odcestovat, než aby se ukryl v Indii, protože v zahraničí mu nebude nic hrozit. Neměl informace o tom, že by si mohl najít bydlení v jiném místě v Indii. Dále žalobce hovořil o tom, proč se neobrátil znovu na policii, uvedl, že nemá smysl k policii chodit znova, proto raději odjel z Indie. K rodinné situaci uvedl, že otec je nyní zdráv a má se dobře. Spor o pozemek by měl být ukončen rozsudkem na konci roku, zatím to prý vypadá, že to bude v jejich prospěch. Pokud bude rozsudek ve prospěch rodiny žalobce, vrátí se zpátky do Indie, nechce se vrátit dřív, než bude rozsudek, protože se bojí strýce. K soudnímu sporu má celý spis, ale v Indii, může ho doložit správnímu orgánu, potřebuje na to cca měsíc. Fotokopie může doložit cca za týden. Dále uvedl, že podobné spory má jeho strýc i s jinými členy rodiny. Znovu uvedl, jaké byly okolnosti jeho cesty do České republiky. 11. V průběhu správního řízení žalobce žádné dokumenty nedoložil. K věci se vyjádřil až v rámci seznámení s podklady rozhodnutí, kde ale uvedl, že se k podkladům vyjádřit nechce a nechce navrhnout jejich doplnění. 12. Krajský soud předesílá, že žadatele o mezinárodní ochranu stíhá břemeno tvrzení. Je především na něm, aby v rámci pohovoru věrohodně tvrdil a v rámci svých možností prokázal skutečnosti, které mohou mít relevanci z hlediska některé z forem mezinárodní ochrany. Žalovaný mu k tomu zejména musí vytvořit prostor vhodně kladenými otázkami během pohovoru. Pokud žadatel o mezinárodní ochranu uvádí relevantní skutečnosti, je pak na žalovaném, aby si shromáždil dostatečné množství aktuálních a přesných informací o zemi původu žadatele a jeho tvrzení s těmito informacemi konfrontoval při posuzování, zda dotyčnému v zemi původu hrozí pronásledování nebo vážná újma. 13. Úkolem žalovaného bylo především opatřit takové informace o z