29 A 33/2025 – Krajský soud v Brně

29 A 33/2025- 76 - text 8 29 A 33/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Ľubomíra Majerčíka ve věci žalobkyně: Česká pošta s. p., IČO: 47114983 sídlem Politických vězňů 909/4, 225 99 Praha 1 zastoupený advokátem JUDr. Vilémem Podešvou, LL.M. sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu spočívajícím v provedení místního šetření žalovaným ve dnech 4. – 6. 3. 2025 v obchodních prostorách žalobkyně na základě pověření ze dne 26. 2. 2025, č. j. ÚOHS-07459/2025/872, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu spočívajícím v provedení místního šetření podle § 21f zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v rozhodném znění (dále jen „ZOHS“), žalovaným ve dnech 4. – 6. 3. 2025 v obchodních prostorách žalobkyně, ke kterému došlo na základě pověření předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 26. 2. 2025, č. j. ÚOHS-07459/2025/872 (dále jen „Pověření“). Účelem šetření bylo prověření možného spáchání přestupku, spočívajícího ve zneužití dominantního postavení ztěžováním vstupu konkurentů na trh a jejich možnosti efektivně soutěžit. Žalobkyně konkrétně požaduje, aby byla konstatována nezákonnost tohoto místního šetření jako celku a aby bylo nařízeno, že žalovaný nemůže ze zajištěných dokumentů vycházet. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Žalobkyně v žalobě namítá nezákonnost předmětného místního šetření, neboť nebylo přiměřené stanovenému cíli. Neobstojí tak v testu vhodnosti, délky a rozsahu. Žalobkyně označila dva hlavní důvody nepřiměřenosti. Žalovaný zaprvé během šetření procházel i dokumenty, jež mohl získat méně invazivními metodami (výzvou k poskytnutí obchodních záznamů), zadruhé se seznamoval s velmi vysokým množstvím „předmětů na očích“, přičemž adekvátně nereagoval na vývoj místního šetření. Žalobkyně dále upozornila, že žalovaný provedl místní šetření téměř rok a půl od zahájení předběžného šetření u žalobkyně. Je proto otázkou, zda v tomto kontextu mohl žalovaný očekávat, že získá nějaké nové důkazy o údajném protisoutěžním jednání. S ohledem na to, jakými informacemi žalovaný disponoval před zahájením místního šetření, jakož i jak bylo místní šetření vedeno, má žalobkyně za to, že žalovaný nenastavil místní šetření tak, aby bylo způsobilé proporcionální cestou vést k opatření relevantních důkazních prostředků. 3. Žalobkyně konkrétně namítala, že žalovaný nejprve procházel dokumenty na úložišti SharePoint bez použití klíčových slov či předběžného prověření, zda se vůbec týkají předmětu místního šetření. Jednalo se přitom o dokumenty za poměrně široké časové období přinejmenším od roku 2020. O nízké relevanci takto procházených dokumentů svědčí i skutečnost, že žalovaný tímto způsobem zajistil pouze 13 dokumentů z několika stovek. Ohledně prověřování emailových schránek pomocí klíčových slov žalobkyně namítá, že žalovaný přesto otvíral, četl a seznamoval se se stovkami až tisícovkami dokumentů. Zajistil však pouze 33 dokumentů. Přestože se žalovaný v průběhu místního šetření pokoušel počet výskytů klíčových slov korigovat pomocí logického operátoru „NOT“, nepodařilo se mu to. Příčinou vysokého počtu výskytů klíčových slov bylo příliš široké vymezení řetězců klíčových slov použitím logického operátoru „OR“ a obecných výrazů (např. smlouva o přístupu, dodatek, obyčejné psaní, První novinová společnost apod.). Žalobkyně odkazuje na podle ní skutkově obdobnou věc řešenou v rozsudku Krajského soudu v Brně ve věci HP TRONIC Zlín, spol. s r.o. (ze dne 3. 7. 2024, č. j. 31 A 72/2023-174, rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz). III. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě nejprve upozornil na vazbu mezi předběžným šetřením a místním šetřením podle zákona o ochraně hospodářské soutěže. V projednávaném případě měl žalovaný podezření, že žalobkyně spáchala přestupek zneužití dominantního postavení, proto musel shromáždit řadu podkladů, což prováděl nejprve pomocí neinvazivních nástrojů a až poté přistoupil k šetření v obchodních prostorách. Moment překvapení, důležitý při odhalování kartelových dohod, nehraje u přestupků zneužití dominantního postavení tak významnou roli, neboť podklady o takovém jednání není snadné zlikvidovat. 5. Přestože žalovaný obdržel od žalobkyně na základě výzev určité množství dokumentů, nelze automaticky očekávat, že touto cestou získá všechny relevantní dokumenty, a to i proto, že sám nemusí vědět, které z dokumentů si má ještě vyžádat. Pokud tedy v průběhu místního šetření žalovaný prověřoval všechny dokumenty na úložišti SharePoint, avšak zajistil pouze dva z nich, nepostupoval nepřiměřeně. Žalobkyně používá podle žalovaného mylně pojem „předměty na očích“. Během místního šetření nebyly prohlíženy či zajištěny žádné dokumenty, které bylo možné takto označit. Žalovaný nesouhlasí ani s tím, že by použil příliš obecná klíčová slova. O nepřiměřenosti místního šetření nemůže svědčit ani nižší množství zajištěných dokumentů ani období, ve kterých dokumenty vznikly. Z hlediska délky taktéž podle žalovaného nešlo o nějak nestandartní či nepřiměřené místní šetření. IV. Posouzení věci soudem 6. Krajský soud, za splnění podmínek dle § 51 s. ř. s. bez nařízení jednání, se v intencích žalobních bodů zabýval tím, zda lze na základě zjištěného skutkového stavu dospět k závěru o nezákonnosti zásahu žalovaného ve smyslu § 82 s. ř. s., přičemž shledal, že žaloba není důvodná (§ 87 odst. 3 s. ř. s.). 7. Podstatu nyní projednávané věci tvoří tvrzení žalobkyně, že provedením místního šetření dle § 21f ZOHS žalovaným ve dnech 4. – 6. 3. 2025 v obchodních prostorách žalobkyně došlo k nezákonnému zásahu do jejích práv. IV. a) Obecná východiska 8. O tom, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podle § 82 a násl. s. ř. s. je adekvátním prostředkem bezprostřední ochrany proti provedení místního šetření žalovaným dle zákona o ochraně hospodářské soutěže, svědčí rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) ze dne 2. 10. 2014 ve věci DELTA PEKÁRNY a. s. proti České republice, č. stížnosti 97/11, jenž tento typ žaloby považuje za nejvhodnější mechanismus ochrany proti zneužití pravomoci žalovaného jakožto kontrolního orgánu při místním šetření. Pokud jde o možnosti a rozsah soudního přezkumu provedených šetření, je tedy namístě vycházet právě z uvedeného rozsudku a na něj navazující judikatury vnitrostátních soudů [viz například nález Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2016, sp. zn. IV. ÚS 4397/12; (N 27/80 SbNU 345), dostupný na https://nalus.usoud.cz]. 9. V návaznosti na rozsudek ESLP ve věci DELTA PEKÁRNY a. s. proti České republice byl s účinností od 19. 10. 2016 doplněn § 21f ZOHS o odst. 7 ve znění: „Proti šetření v obchodních prostorách soutěžitelů lze podat žalobu.“ Jak uvádí důvodová zpráva k zákonu č. 293/2016 Sb., kterým byla citovaná změna v zákoně o ochraně hospodářské soutěže provedena, „[t]ato žaloba přitom umožňuje, aby soud přezkoumal nejenom to, zda byly dodrženy podmínky pro zahájení místního šetření, ale i samotný průběh tohoto šetření, a to relativně krátce po realizaci zásahu, jelikož pro podání zmíněné žaloby soudní řád správní zakotvuje subjektivní lhůtu dvou měsíců“. 10. Na základě § 21f odst. 7 zákona o ochraně hospodářské soutěže ve spojení s § 82 a násl. s. ř. s. již správní soudy přezkoumávají místní šetření en bloc, tedy nejen samotné pověření k šetření, ale též (a zejména) jeho vlastní průběh, přičemž mohou vyslovit jeho nezákonnost, zakázat žalovanému pokračovat v porušování práv soutěžitelů a, je-li to možné, přikázat mu obnovit stav před zásahem (§ 87 odst. 2 s. ř. s.). 11. Mezi žalobkyní a žalovaným není sporu o tom, že místní šetření mělo oporu v § 21f ZOHS a jeho realizace mohla sledovat legitimní cíl, kterým je efektivní výkon ochrany hospodářské soutěže či zájem na hospodářském blahobytu země (rozsudek DELTA PEKÁRNY, § 81). Ze skutečnosti, že místní šetření mělo zákonný základ a obecně je jeho provádění v souladu s legitimními cíli, však ještě nelze učinit závěr, že nepředstavovalo nezákonný zásah ve smyslu § 82 s. ř. s. Aby šetření na místě obstálo jako zákonné, musí být především přiměřené legitimnímu cíli, a proto musí vyhovět testu vhodnosti, délky a rozsahu (srov. citovaný rozsudek ve věci HP TRONIC Zlín, spol. s r.o., bod 11). 12. Žalobkyně spatřuje nezákonnost místního šetření v tom, že nebylo nezbytné pro zajištění některých dokumentů, a také v samotném průběhu šetření. V prvním okruhu námitek tedy žalo