6 As 113/2017 — Nejvyšší správní soud

29 A 60/2024- 169 - text  9 29 A 60/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Ľubomíra Majerčíka ve věci žalobce: DUVENBECK LOGISTIK s.r.o., IČO: 25202201 sídlem Volduchy 398, 338 22 Volduchy zastoupený advokátkou Mgr. Jitkou Linhartovou sídlem Olivova 2096/4, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu spočívajícím v provedení místního šetření žalovaným dne 24. 4. 2024 v obchodních prostorách žalobce na základě pověření ze dne 15. 4. 2024, č. j. ÚOHS-15369/2024/852, a v zadržování kopií dokumentů, které žalovaný zajistil při provedení místního šetření dne 24. 4. 2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu spočívajícím v provedení místního šetření podle § 21f zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v rozhodném znění (dále jen „zákon o ochraně hospodářské soutěže“), žalovaným dne 24. 4. 2024, a to v obchodních prostorách žalobce na adrese Volduchy 398, 338 22 Volduchy (na uvedené adrese sídlí i společnosti Thomas Duvenbeck Immobilien s. r. o., IČO: 26470357, a DUVENBECK Freight s.r.o., IČO: 14145553), ke kterému došlo na základě pověření předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 15. 4. 2024, č. j. ÚOHS-15369/2024/852 (dále jen „Pověření“). Žalobce se dále domáhá toho, aby soud stanovil žalovanému povinnost ukončit porušování jeho práv zadržováním a využíváním dokumentů získaných během místního šetření. Současně se žalobce domáhá, aby soud žalovanému stanovil povinnost kopie dokumentů, které žalovaný takto získal, vrátit, a dále uložení zákazu žalovanému přihlížet v rámci jeho činnosti k těmto dokumentům. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Žalobce v žalobě namítá nezákonnost předmětného místního šetření, neboť bylo nepřiměřené a neodůvodněné s ohledem na faktický nedostatek relevantních podkladů pro jeho odůvodnění. 3. Žalobce konkrétně uvádí, že žalovaný neměl důvodné podezření, že by se žalobce mohl dopustit spáchání přestupku, tj. žalovaný provedl místní šetření jen na základě jediné neurčité a nijak neověřené informace v anonymním telefonátu. Žalovaný tak podnikl předmětné místní šetření jako tzv. „rybářskou výpravu“ za účelem získání jakýchkoliv důkazů k potvrzení svých nepodložených podezření a domněnek, čímž nezákonně zasáhl do veřejných subjektivních práv žalobce. Stejně tak žalovaný pochybil, když nezohlednil závažnost šetřeného protisoutěžního jednání a dopad údajné zakázané dohody mezi dvěma společnostmi v jednom obchodním areálu na hospodářskou soutěž na trhu pracovních míst v Plzeňském kraji. 4. Žalovaný rovněž zasáhl do ústavně garantovaných práv žalobce na obhajobu tím, že jednateli žalobce na jeho výslovnou žádost odmítl ustanovit tlumočníka a provedl úkon poučení zákonného zástupce (jednatele) žalobce, aniž by ten poučení rozuměl. Dále má žalobce za to, že žalovaný překročil své pravomoci tím, že v rámci místního šetření prováděl jiný správní úkon, aniž by k tomu byl oprávněn. V neposlední řadě žalobce namítá chybné protokolace tím, že žalovaný neuvedl, se kterými osobami/společnostmi v rámci místního šetření komunikoval, čímž žalobci podstatně ztížil další obhajobu a což představuje újmu ve formě hrozby zahájení správního řízení. III. Vyjádření žalovaného a replika žalobce 5. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě nejprve shrnuje důvody, proč došlo k provedení předmětného místního šetření, posléze i jeho samotný průběh, který je zachycen v protokolu o průběhu místního šetření. Žalovaný následně v reakci na námitku žalobce o nepřiměřenosti předmětného místního šetření provedl výčet judikatury správních soudů k přezkumu zákonnosti místního šetření, včetně v ní formulovaných základních kritérií. Žalovaný má za to, že místní šetření bylo provedeno na základě zákonného oprávnění a za účelem dosažení legitimního cíle, s čímž byl žalobce prokazatelně seznámen. Zejména pak žalovaný (s odkazem na obsah správního spisu) odmítá tvrzení žalobce, že by místní šetření provedl pouze na základě anonymního telefonátu, aniž by si informace obsažené v podnětu dále prověřoval. Současně však poukázal na specifičnost účelu, kterým bylo prošetření existence dohody, jejímž cílem či výsledkem by mohlo být narušení hospodářské soutěže na trhu práce. Žalovaný rovněž odmítl námitky žalobce ohledně porušení jeho procesních práv, resp. procesního pochybení při protokolaci místního šetření, a proto navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. 6. V replice k vyjádření žalovaného žalobce opětovně poukazuje na svou žalobní argumentaci. Nadto poukazuje na skutečnost, že mu ze strany žalovaného bylo doručeno „Oznámení o zahájení správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0493/2024/KD“, ve věci možného spáchání přestupku stanoveného v § 22a odst. 1 písm. b) zákona o ochraně hospodářské soutěže spočívajícího v uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 cit. zákona, jehož účastníky jsou žalobce a společnost EuWe Eugen Wexler ČR, s.r.o., se sídlem Kotelská 1109, Nové Město, 337 01 Rokycany, IČO 49702092. Žalobce v této souvislosti namítá, že ani v tomto oznámení není jasně identifikováno a konkretizováno důvodné podezření o spáchání protisoutěžního deliktu ze strany žalobce; tím méně mohlo existovat v době před konáním místního šetření. IV. Předchozí soudní řízení a další vyjádření účastníků 7. Krajský soud v Brně o věci meritorně již jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne 16. 10. 2024, č. j. 29 A 60/2024-95, kterým žalobu zamítl jako nedůvodnou podle § 87 odst. 3 s. ř. s. Nicméně tento rozsudek Nejvyšší správní soud ke kasační stížnosti žalobce zrušil rozsudkem ze dne 15. 4. 2025, č. j. 4 As 288/2024-88 (dále též „kasační rozsudek“), a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud shledal citovaný rozsudek krajského soudu č. j. 29 A 60/2024-95 částečně nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů, neboť se krajský soud řádně nevypořádal s jednou ze žalobních námitek žalobce. Konkrétně s námitkou ohledně obsahových nedostatků Pověření ve vztahu k rozsahu šetření na místě, a to zejména ohledně možnosti procesní obrany žalobce a oprávnění žalovaného k zajištění dokumentů. Částečná nepřezkoumatelnost citovaného rozsudku krajského soudu však podle Nejvyššího správního soudu nebránila přezkumu dalších kasačních námitek. Ty za důvodné neshledal a potvrdil správnost závěrů krajského soudu. Nejvyšší správní soud tedy konstatoval, že krajský soud posoudil věc v rozsahu námitek týkajících se nedostatečných indicií pro pojetí důvodného podezření o uzavření tzv. no-poaching dohody po právní i skutkové stránce zcela správně a v souladu se spisovou dokumentací. 8. Žalobce v reakci na kasační rozsudek č. j. 4 As 288/2024-88 zaslal krajskému soudu vyjádření, Žalobce zde s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 14. 5. 2025, sp. zn. IV. ÚS 386/24 (dostupný na http://nalus.usoud.cz), kterým se podstatně vyjádřil k oprávněním žalovaného provádět místní šetření na základě podnětů podaných konkurenty, případně anonymními podavateli, a rozsahu povinností žalovaného před a v průběhu místního šetření, namítá, že některé závěry kasačního rozsudku již neobstojí, a proto se k nim žalobce vyjadřuje. Žalobce tak setrvává na svém stanovisku, že napadené místní šetření bylo nezákonné z důvodu nedostatečně vymezeného rozsahu, tj. zejména v rámci Pověření a nepřiměřenosti, a to kvůli nesplnění podmínek testu vhodnosti podle aktuální rozhodovací praxe Ústavního soudu. 9. Žalovaný v reakci na toto vyjádření s argumentací žalobce nesouhlasí a naopak má za to, že závěry kasačního rozsudku Nejvyššího správního soudu i postup žalovaného dostály požadavkům vysloveným v citovaném nálezu sp. zn. IV. ÚS 386/24, přestože byl vydán později. Zcela v souladu s požadavky nálezu Ústavního soudu žalovaný přistupoval k anonymnímu podnětu ze dne 15. 2. 2024, který byl primární indicií pro provedení předmětného místního šetření, „opatrně“ a tento podnět dále prověřoval. Veškeré relevantní skutečnosti, na kterých žalovaný založil své podezření, jsou pak součástí správního spisu. Žalovaný tak v žádném případě nerezignoval na provedení vlastní analýzy/vyhodnocení tvrzení obsažených v podnětu a měl řádně zaznamenané dostatečné vstupní indicie k tomu, aby předmětné místní šetření provedl. V. Ústní jednání konané dne 21. 10. 2024 10. Jak žalobce, tak i žalovaný v průběhu ústního jednání setrvali na svých stanoviscích a argumentaci obsažených v žalobě, ve vyjádření k žalobě, resp. v navazujících podáních. VI. Posouzení věci soudem 11. Krajský soud vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu v rozsudku č. j. 4 As 288/