4 As 47/2003 — Nejvyšší správní soud

30 A 43/2024- 203 - text  21 30 A 43/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobkyně: Ing. J. Š. zastoupena zmocněncem JUDr. P. Š. proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo nám. 3, 601 82 Brno za účasti: Statutární město Brno sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 3. 2024, č. j. JMK 46337/2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Účastníci řízení ani osoba na řízení zúčastněná nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně spoluvlastní pozemek p. č. XA v k. ú. X („pozemek“, dále je vždy míněno toto katastrální území), na kterém se z části nachází místní komunikace III. třídy, ulice Č. v X, včetně jejích zákonných součástí („místní komunikace“), která je ve vlastnictví Statutárního města Brna („vyvlastnitel“). 2. Vyvlastnitel podal dne 10. 12. 2020 žádost o zahájení vyvlastňovacího řízení, kterou se domáhal zřízení věcného břemene cesty. Městský úřad Blansko („vyvlastňovací úřad“), pověřený vedením řízení proto, aby orgány vyvlastnitele nerozhodovaly v jeho vlastní věci, na základě této žádosti rozhodl dne 3. 11. 2022, č. j. SÚ RŠ 208/2022MBK 54875/2022/Ša, („rozhodnutí o vyvlastnění“) o omezení vlastnického práva žalobce, a to zřízením věcného břemene ve prospěch vyvlastnitele na části pozemku v rozsahu vyplývajícím z geometrického plánu, včetně výkazu výměr („vyvlastnění“). Věcné břemeno spočívá v umístění místní komunikace, v právu tuto místní komunikaci užívat a provozovat, udržovat, opravovat, upravovat a rekonstruovat. Jelikož je místní komunikace stavbou stávající, vyvlastňovací úřad neurčil lhůtu, ve které je vyvlastnitel povinen zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění. Za zřízení věcného břemene stanovil ve prospěch žalobkyně, která spoluvlastní ideální ½ pozemku, jednorázovou náhradu ve výši 67 320 Kč. 3. Odvolání žalobkyně proti citovanému rozhodnutí zamítl žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví (dále též „odvolací rozhodnutí“ nebo „napadené rozhodnutí“). Proti němu brojila žalobkyně – společně s druhým spoluvlastníkem pozemku (jejím současným zmocněncem), jehož žaloba však byla opožděná – u Krajského soudu v Brně žalobou podanou dne 5. 6. 2024. II. Argumentace žalobkyně 4. Žalobkyně navrhuje napadené rozhodnutí zrušit. Svou žalobu strukturovala do mnoha dílčích částí, označených číslovkami 144, avšak některá témata se opakují. Soud identifikoval následující žalobní body. 5. Podle prvního žalobního bodu je rozhodnutí žalovaného nepřezkoumatelné a vnitřně rozporné (části žaloby označené 3, 12, 22 a 34). Nepřezkoumatelné je proto, že žalovaný nevyvrátil všechny námitky žalobkyně (zejména týkající se zastupování vyvlastnitele) a nevyložil, jaké podklady vzal v úvahu, které vyloučil a proč (žalobkyně zde odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 8. 2004, č. j. 5 A 48/200147). Vnitřní rozpor spočívá v tom, že žalovaný na jednu stranu uvedl, že vyvlastňovací úřad nemůže o své vůli měnit rozsah projednávaného vyvlastnění, neboť je vázán obsahem žádosti, na druhé straně však potvrdil postup vyvlastňovacího úřadu, který na ústním jednání dne 7. 9. 2021 položil žalobcům řadu otázek (zda upřednostní vyvlastnění spočívající v odnětí vlastnického práva, zda žádají o rozšíření vyvlastnění na celý pozemek), čímž vybočil z obsahu žádosti vyvlastnitele. 6. Druhý žalobní bod se týká promlčení práva vyvlastnitele na vyvlastnění pozemku (části žaloby označené 1 a 44). Žalobkyně líčí, že vyvlastnitel věděl již od roku 1997, že místní komunikace III. třídy v jeho vlastnictví je umístěna na cizím pozemku, což navrhuje prokázat dokumenty z vkladového řízení z roku 1997. Pozemek p. č. XA vznikl oddělením z původní pozemkové parcely č. XB. Větší část této parcely, která po oddělení dostala p. č. XC a nachází se na ní zahrada, koupil vyvlastnitel v roce 2006 od tehdejšího vlastníka, avšak o pozemek p. č. XA pod místní komunikací neprojevil zájem. Žalobkyně jej následně s manželem odkoupila, protože jej potřebovali k zajištění přístupu do zahrady na pozemku p. č. XC. Při nabytí pozemku tak byla žalobkyně v dobré víře, že o něj vyvlastnitel nemá zájem. Sama pozemek udržovala, aby byl průchozí (sekání a odvoz trávy, odstraňování náletových keřů atd.), zatímco vyvlastnitel zde údržbu neprováděl. Teprve poté, co současní vlastníci v roce 2016 vyvlastnitele vyzvali, aby jim vydal bezdůvodné obohacení za bezesmluvní užívání jejich pozemku, začal se vyvlastnitel domáhat převodu vlastnického práva. Žalobkyně namítla promlčení práva na vyvlastnění. Žalovaný námitku nesprávně vyhodnotil jako opožděnou, ačkoliv na ústním jednání dne 27. 9. 2022 nebyli účastníci poučeni o koncentraci řízení. Žalobkyně nesouhlasí s názorem žalovaného, že promlčení se na tento typ práva nevztahuje. Upozorňuje, že v jiném řízení tentýž vyvlastňovací úřad (Městský úřad Blansko) námitku promlčení uznal a navrhuje provést důkaz příslušným správním spisem. 7. Na to ideově navazuje třetí žalobní bod, v němž žalobkyně zpochybňuje důvody pro vyvlastnění pozemku a jeho rozsah (části žaloby označené 15, 19, 29, 31, 40 a 41). Podle ní je tím skutečným důvodem snaha vyvlastnitele vyhnout se tomu, aby musel spoluvlastníkům pozemku platit náhradu za bezdůvodné obohacení, což jasně vyplývá z vyjádření pověřenkyň na ústním jednání dne 7. 9. 2021. Takovýto důvod vyvlastnění však není přípustný. Naopak důvody uvedené v žádosti o vyvlastnění jsou pouze zástupné. Ulice Č. je široká jednosměrná silnice opatřená na severní straně modrým pruhem pro určení parkovací zóny. Pozemek podle geometrického plánu (ten se v tomto liší od katastru nemovitostí) obsahuje zčásti zelený travnatý pruh přecházející do vozovky, nepřesahuje do ní však více než 3,1 m. Provoz na komunikaci a zásobování zde bydlících obyvatel tedy vlastnictví žalobkyně k pozemku nijak neohrožuje. Žalovaný nadto nevysvětlil, v čem veřejný zájem – i kdyby snad byl dán – převažuje nad zachováním vlastnického práva žalobkyně, ačkoliv byl povinen tak učinit (žalobkyně zde odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 799/2016). 8. Rozsah oprávnění vyvlastnitele z věcného břemene je nejasný (nelze odlišit výrazy „udržovat“, „opravovat“, „upravovat“ a „rekonstruovat“), takže bude zakládat spory. Jeví se také jako zbytečně široký. Žalobkyni není jasné, proč by k užívání, provozování a údržbě komunikace byl vůbec potřeba souhlas vlastníka pozemku pod ní. Komunikace se bez problémů užívá od nepaměti a není jasné, jakým údajným problémům se snaží vyvlastňovací úřad zabránit. Údržbu vyvlastňovatel, jak sám prohlásil, neprovádí – k tomu žalobkyně navrhla jako důkaz dopisy Úřadu městské části BrnoKrálovo Pole a Brněnských komunikací. A pokud jde o opravy, úpravy a rekonstrukce, měl pro ně vyvlastňovací úřad stanovit lhůtu ne delší než 2 roky, což ale neučinil v rozporu s § 24 odst. 4 písm. a) zákona o vyvlastnění. 9. Čtvrtý žalobní bod spojuje téma geometrického plánu vymezujícího část pozemku určenou k vyvlastnění, resp. ke zřízení věcného břemene (části žaloby označené 2, 4, 10, 11 a 27). Geometrické plány byly postupně vyhotoveny dva, přičemž oba zpracovala společnost MapKart, s. r. o. Ten první vyhotovila dne 12. 8. 2019 a byl přiložen jednak k návrhu smlouvy o zřízení věcného břemene se lhůtou 90 dnů, jednak k žádosti o vyvlastnění. Jeho součástí není výkaz výměr a ten nebyl přiložen ani k návrhu smlouvy. Je sice založen ve spise, ale není označen jako součást geometrického plánu z roku 2019 a není ani zřejmé, kdo a kdy jej do spisu vložil. Výměra dotčené části pozemku v tomto výkazu se liší od grafického zpracování v geometrickém plánu. Nesoulad mezi geometrickým plánem a výměrou uvedenou v návrhu smlouvy žalobkyně vyvlastniteli vytkla ve lhůtě 90 dnů, a protože jej neopravil, šlo o další důvod, proč smlouvu odmítla podepsat. Žalovaný rozdíl bagatelizuje tím, že jde jen o 7 cm2, a navíc ve prospěch vyvlastňovaných. Pomíjí však princip materiální pravdy a závažnost odlišných výstupů odborných pracovišť. Druhý geometrický plán vyhotovila společnost MapKart dne 23. 9. 2021. Jeho součástí byl i výkaz výměr s výměrou 86 m² a na jeho základě nechal vyvlastnitel zpracovat nový znalecký posudek na ocenění pozemku od znalce, kterého navrhli vyvlastňovaní. Na rozdíl od geometrického plánu z roku 2019, geometrický plán z roku 2021 odsouhlasili i spoluvlastníci pozemku p. č. XA, tudíž je nezpochybnitelný. 10. Další problém spočívá v tom, že vyvlastňovací úřad nepřipojil ke svému rozhodnutí žádný geometrický plán. Kdyby se žalobci neodvolali, bylo by jeho rozhodnutí nicotné. Žalovaný tuto chybu napravil tím, že ke svému rozhodnutí připojil geometrický plán z roku 2019, konkrétně jeho stejnopis ověřený dne 5. 3. 2024. Podle žalobkyně šlo o novou listinu, se kterou se nemohla před vydáním napadeného rozhodnutí seznámit. A žalovaný napravoval nedostatky