§ 2 zákon o vyvlastnění – Základní pojmy
Zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) · 184/2006 Sb. · Nemovitosti a stavební právo
Stručně: Paragraf 2 zákona o vyvlastnění definuje základní pojmy, které se v tomto zákoně používají, jako je samotné vyvlastnění, kdo je vyvlastňovaný, vyvlastnitel a co je vyvlastňovací řízení. Vyvlastnění znamená, že stát nebo jiný subjekt (vyvlastnitel) vám může odebrat nebo omezit vlastnické právo k pozemku či stavbě, nebo právo odpovídající věcnému břemenu, pokud je to nutné pro veřejný účel stanovený jiným zákonem. (§ 2 zákona č. 184/2006 Sb., zákon o vyvlastnění, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Základní pojmy
- Týká se: věřitel, vlastník
- Judikatura: na § 2 odkazuje 6 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 184/2006 Sb.
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) vyvlastněním odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem,
b) vyvlastňovaným ten, kdo je vlastníkem vyvlastňovaného pozemku nebo stavby nebo kdo k nim má právo odpovídající věcnému břemenu; bylo-li vlastnické právo ke stavbě nebo pozemku, jichž se vyvlastnění týká, převedeno k zajištění splnění závazku4), je vyvlastňovaným také povinný ze zajišťovacího převodu práva, který k zajištění svého závazku vlastnické právo převedl na oprávněného,
c) vyvlastnitelem ten, kdo se domáhá, aby na něj přešlo vlastnické právo k vyvlastňovanému pozemku nebo stavbě, aby v jeho prospěch bylo k pozemku nebo stavbě zřízeno věcné břemeno nebo aby k nim bylo zrušeno nebo omezeno právo vyvlastňovaného odpovídající věcnému břemenu,
d) vyvlastňovacím řízením řízení o odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě, o přechodu vlastnického práva nebo o nabytí práva odpovídajícího věcnému břemenu k tomuto pozemku nebo stavbě a o poskytnutí náhrady za odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě,
e) zástavním věřitelem ten, kdo má pohledávku zajištěnou zástavním právem na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě,
f) podzástavním věřitelem ten, kdo má pohledávku zajištěnou zastavením pohledávky zajištěné zástavním právem na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě,
g) vlastnickým právem také spoluvlastnictví více vlastníků,
h) nájmem též podnájem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Vyvlastnění znamená, že stát nebo jiný subjekt (vyvlastnitel) vám může odebrat nebo omezit vlastnické právo k pozemku či stavbě, nebo právo odpovídající věcnému břemenu, pokud je to nutné pro veřejný účel stanovený jiným zákonem.
- Vyvlastňovaný je ten, kdo je vlastníkem pozemku nebo stavby, které mají být vyvlastněny, nebo ten, kdo k nim má právo odpovídající věcnému břemenu; v určitých případech to může být i osoba, která převedla vlastnické právo k zajištění dluhu.
- Vyvlastnitel je subjekt, který se snaží získat vlastnické právo k vašemu pozemku či stavbě, zřídit k nim věcné břemeno ve svůj prospěch, nebo zrušit či omezit vaše právo odpovídající věcnému břemenu.
- Vyvlastňovací řízení je formální proces, ve kterém se rozhoduje o odebrání nebo omezení vašeho práva a o výši náhrady, kterou za to dostanete.
Na co si dát pozor
- Vyvlastnění se týká nejen vlastnického práva k pozemku nebo stavbě, ale i práv odpovídajících věcnému břemenu.
- V případě zajišťovacího převodu práva může být vyvlastňovaným i původní vlastník, který právo převedl k zajištění svého závazku.
- Zákon definuje i další subjekty, jako jsou zástavní a podzástavní věřitelé, jejichž práva mohou být vyvlastněním dotčena.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 2
Jak soudy aplikují § 2
Stěžovatelé vychází z toho, že podle § 2 písm. c) zákona č. 184/2006 Sb., dále jen "zákon o vyvlastnění" je vyvlastňovatelem ten, kdo se domáhá, aby na něj přešlo vlastnické právo k vyvlastňovanému pozemku nebo stavbě, aby v jeho prospěch bylo k pozemku nebo stavbě zřízeno věcné břemeno nebo aby k nim bylo zrušeno nebo omezeno právo vyvlastňovaného odpovídající věcnému břemeni.
Vycházel při tom z čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, z § 2 písm. a) zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), z § 609 věta první a § 611 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, č. j. 4 As 47/2003 125, č. 448/2005 Sb. NSS.
Krajský soud pak dovodil právní nezbytnost vyvlastnění (ne faktickou), čímž však rozšířil vyvlastnění nad rámec taxativního výčtu práv soukromoprávní povahy dle § 2 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).
Související
§ 2 Základní pojmy a základní ustanovení (Vyhláška federálního ministerstva pro te)§ 1 Základní pojmy (Vyhláška o způsobu regulace cen v energe)§ 2 ZÁKLADNÍ POJMY (Zákon o životním prostředí)§ 2 Základní pojmy (Nařízení vlády o stanovení některých pod)§ 2 Základní pojmy (Vyhláška, kterou se stanoví požadavky na)