30 A 56/2024 – Krajský soud v Brně

30 A 56/2024- 84 - text  13 30 A 56/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Karla Černína, Ph.D., ve věci žalobkyně: Ing. I. P. zastoupená advokátem JUDr. Radkem Ondrušem sídlem Bubeníčkova 42, Brno proti žalovanému: Městský úřad Šlapanice sídlem Opuštěná 9/2, Brno za účasti osoby zúčastněné na řízení: JUDr. H. H. o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v nečinnosti stavebního úřadu - v nezahájení řízení o odstranění nepovolené stavby bazénu a jeho příslušenství (šachty a připojení k vnitřním rozvodům) takto: I. Určuje se, že nezahájení řízení z moci úřední žalovaným o odstranění nepovolené stavby šachty a připojení k vnitřním rozvodům, které tvoří příslušenství venkovního bazénu na pozemku parc. č. XA v k. ú. X, je nezákonným zásahem. II. Žalovanému se ukládá ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku zahájit řízení o nařízení odstranění nepovolené stavby uvedené ve výroku I. III. Ve zbytku se žaloba se zamítá. IV. Žádný z účastníků ani osoba zúčastněná na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Předmětem sporu je, zda se žalovaný dopustil nezákonného zásahu vůči žalobkyni, tím že nezahájil řízení o odstranění stavby „Venkovní bazén, včetně příslušenství a připojení na vnitřní rozvody“ (dále také jen „stavba bazénu“) na pozemku ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení, který bezprostředně sousedí s pozemkem pod rodinným domem žalobkyně. Žaloba 2. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu třetího zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá ochrany před nezákonným zásahem. Ten spatřuje v tom, že žalovaný nezahájil na základě jejího podnětu řízení o nařízení odstranění stavby označené jako „Venkovní bazén, včetně příslušenství a připojení na vnitřní rozvody“ na pozemku sousedícím s pozemkem ve vlastnictví žalobkyně. Současně navrhuje, aby soud uložil žalovanému toto řízení zahájit. 3. Žalobkyně je vlastnicí pozemku parc. č. XB, zastavěná plocha a nádvoří, na kterém se nachází budova s č. p. X a pozemku parc. č. XC, zahrada, oba v k.ú. X (veškeré nemovité věci uvedené v tomto rozhodnutí se nacházejí v k.ú. X - pozn. soudu). Tyto pozemky žalobkyně sousedí s pozemkem parc. č. XA ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení. Na něm se nachází stavba bazénu a podzemní šachty, v níž je umístěno technické příslušenství bazénu a připojení na vnitřní rozvody. Stavbu bazénu žalobkyně považuje za nepovolenou černou stavbu a domáhá se jejího odstranění. 4. Žalovaný pravomocným rozhodnutím ze dne 8. 10. 2019, č. j. OV-ČJ/76065-19/EKU (dále jen „rozhodnutí o nenařízení odstranění stavby“), rozhodl v řízení podle § 129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 169/2018 Sb. (dále jen „stavební zákon 2006“) o nenařízení odstranění dotčené stavby bazénu, neboť dospěl k závěru, že stavba bazénu nevyžaduje rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu a nejsou splněny podmínky pro nařízení odstranění stavby. V řízení ukončeném vydáním rozhodnutí o nenařízení odstranění stavby žalovaný nejednal s žalobkyní jako s účastnicí řízení. 5. Žalobkyně podnětem ze dne 5. 1. 2024 požádala o opětovné zahájení řízení o odstranění stavby bazénu. Žalovaný na něj reagoval sdělením, že již rozhodl o nenařízení odstranění stavby a tím považuje věc za vyřízenou. Krajský úřad Jihomoravského kraje (dále jen „krajský úřad“), na něhož se žalobkyně obrátila s žádostí o opatření proti nečinnosti, se ztotožnil s názorem žalovaného, že stavba bazénu nevyžaduje rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu. S tím žalobkyně nesouhlasí. Stavba zasahuje do nerušeného užívání jejího rodinného domu. Vznikla jí i majetková škoda, neboť musela provést technická opatření, aby předešla rušivým vlivům stavby. Stavba bazénu měla podléhat povolovacímu procesu. Samotný bazén se sice nachází 2,12 m od společné hranice pozemků, ale jeho příslušenství (vyzděná šachta, v níž je umístěna filtrační jednotka bazénu) je umístěna na samé hranici pozemků žalobkyně a osoby zúčastněné na řízení. Žalobkyně podala podrobný výklad k ustanovení § 79 odst. 2 písm. p), § 96 odst. 3 písm. a) a § 103 odst. 1 písm. f) bodu 17 stavebního zákona 2006 s tím, že stavební záměr je nutno chápat jako celek (bazén včetně technického zařízení), který musí splňovat určité odstupové vzdálenosti, aby nepodléhal povolovacímu procesu. Nezahájení nového řízení o odstranění stavby má přímý dopad do jejích práv jakožto vlastníka sousedního pozemku. 6. Žalobkyně se cítí být přímo dotčena na svých právech, jelikož jí byl znemožněn přístup k soudnímu přezkumu vadného rozhodnutí vydaného v řízení o odstranění stavby. Nemohla proti rozhodnutí o nenařízení odstranění stavby uplatnit opravné prostředky, neboť jí žalovaný neumožnil včas seznámit se s jeho obsahem. Žalovaný povolil žalobkyni nahlédnout do správního spisu a seznámit se s obsahem rozhodnutí o nenařízení odstranění stavby až poté, co zdejší soud rozsudkem ze dne 17. 3. 2022, č. j. 62 A 29/2020-40, zrušil rozhodnutí ve věci zamítnutí žádosti žalobkyně (a jejího manžela) o nahlédnutí do správního spisu. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný vedl řízení o odstranění stavby se závěrem, že stavba nevyžadovala rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu, jelikož se jedná o bazén do 40 m² zastavěné plochy na zastavěném stavebním pozemku rodinného dobu, umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku. Příslušenství bazénu sloužící k umístění filtračního zařízení o rozměrech cca 0,5 x 0,7 m nevyžaduje opatření stavebního úřadu. Řízení o odstranění stavby je řízením zahajovaným z úřední povinnosti, na jehož zahájení žalobkyně nemá právní nárok. Žalovaný tak nebyl povinen opětovně zahajovat stejné řízení o odstranění stejné stavby. Žalovaný také přihlédl ke skutečnosti, že pokud by se jednalo o sezonní např. nafukovací bazén s filtračním zařízením a napojením na vnitřní rozvody, umístěným ve vzdálenosti menší než 2 metry od hranice pozemku, vůbec by nebylo vyžadováno opatření stavebního úřadu. Postup soudu 8. Soud původně usnesením ze dne 2. 9. 2024, č. j. 30 A 56/2024-27, žalobu odmítnul (dále jen „usnesení o odmítnutí žaloby“), jelikož shledal, že opětovnému zahájení a vedení řízení o nařízení odstranění stavby brání překážka věci pravomocně rozhodnuté. Ve věci odstranění dotčené stavby „Venkovní bazén, včetně příslušenství a připojení na vnitřní rozvody“ již žalovaný vydal rozhodnutí o nenařízení odstranění stavby, které je pravomocné. Rozhodnutí obsahující výrok, že se odstranění stavby nenařizuje, je rozhodnutím meritorním, které zakládá překážku věci rozhodnuté a brání zahájení a vedení nového řízení v téže věci. Existenci překážky věci pravomocně rozhodnuté proto nelze obejít tak, že se žalobkyně bude domáhat zahájení nového řízení o odstranění téže stavby. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně zjevně nemůže být s žalobou úspěšná, a proto žalobu odmítnul. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 9. Žalobkyně podala proti odmítavému usnesení kasační stížnost. Nejvyšší správní soud ji shledal důvodnou, a proto rozsudkem ze dne 20. 2. 2025, čj. 9 As 196/2024-42, zrušil usnesení o odmítnutí žaloby zdejšího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. NSS přisvědčil žalobkyni, že rozhodnutí o nenařízení odstranění stavby bazénu nezakládá překážku věci rozhodnuté ve smyslu § 48 odst. 2 správního řádu, jelikož nepřiznává žádné právo ani neukládá žádnou povinnost. Soud je tímto závěrem vázán. Ústní jednání 10. Během ústního jednání setrvali účastníci na svých stanoviscích. Žalobkyně doplnila, že došlo ke změně právní úpravy. Po nabytí účinnosti zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, ve znění zákona č. 249/2025 Sb. (dále jen „nový stavební zákon“) by žalovaný v případě úspěchu žaloby musel vést řízení o odstranění stavby podle této novější právní úpravy. Nový stavební zákon se k požadavkům na povolení dané stavby (záměru) staví obdobně jako stavební zákon 2006. Samotný bazén rozhodnutí o povolení záměru nevyžaduje, neboť naplňuje podmínky drobné stavby, avšak šachta, která je jeho příslušenstvím, nesplňuje podmínku odstupu 2 metrů od hranice pozemku, a tudíž povolení záměru vyžaduje. Pokud jde o způsob, jakým daná stavba zasahuje do jejích práv, doplnila žalobkyně, že problémem je hlučnost filtračního zařízení umístěného v šachtě přímo u zdi jejího rodinného domu, kde se nachází okno do ložnice. Chod zařízení je zdrojem hluku, který je po otevření okna slyšitelný ve velké části domu. Žalobkyně nerozporuje, že stavba vznikla v roce 2008. Žalobkyně nebyla účastnicí řízení o povolení stavby rodinného domu ani řízení o dodatečném povolení stavby rodinného domu před jeho dokončením, který se týkala stavby rodinného domu osoby zúčastněné na řízení (resp. její právní předchůdkyně). S obsahem těchto rozhodnutí se seznámila až později. 11. Žalovaný navrhl zamítnut