30 A 6/2025 – Krajský soud v Brně

30 A 6/2025- 66 - text  7 30 A 6/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a JUDr. Terezy Matuškové ve věci žalobce: Paradise Casino Admiral,a.s., IČO: 25336991 sídlem Komořany 146, Rousínov u Vyškova zastoupený daňovým poradcem Ing. Radkem Lančíkem sídlem Divadelní 616/4, Brno proti žalovanému: Specializovaný finanční úřad sídlem nábřeží Kpt. Jaroše 1000/7, Praha 7 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce je poplatníkem daně z hazardních her podle zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve znění zákona č. 349/2023 Sb. (dále jen „zákon o dani z hazardních her“). Dne 25. 10. 2024 podal přiznání k dani z hazardních her za zdaňovací období 3. čtvrtletí roku 2024. Při stanovení daně žalobce v souladu s pokyny a metodikou orgánů daňové správy zahrnul do výpočtu hodnotu spropitného ve výši 2 973 184,08 Kč a hodnotu tzv. žetonové diference ve výši 103 542,01 Kč. Takový postup je ale podle jeho názoru nesprávný a nezákonný. Žalobce proto současně s podáním daňového přiznání sdělil správci daně (žalovanému) pochybnosti o tvrzené daňové povinnosti a požádal ho o zaslání platebního výměru na uvedenou daň. 2. Jelikož žalovaný k vyhotovení platebního výměru a jeho zaslání žalobci nepřistoupil, podal žalobce dne 4. 12. 2024 podnět na ochranu před nečinností podle § 38 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). 3. Správce daně poté sdělením ze dne 16. 12. 2024 žalobci oznámil, že žádosti o vyhotovení a zaslání platebního výměru nemůže vyhovět. Podle § 11 zákona o dani z hazardních her se při stanovení daně uplatní tzv. samovyměření a samodoměření daně. Jejich podstata spočívá v tom, že k stanovení daně dochází ex lege na základě podaného daňového tvrzení. Při samovyměření proto správce daně platební výměr nevydává. 4. Odvolací finanční ředitelství přípisem ze dne 2. 1. 2025 žalobce vyrozumělo o odložení podnětu na ochranu před nečinností. Ztotožnilo se se závěrem, že správce daně nemá pravomoc vydat tzv. konkludentní platební výměr, neboť to zákon neumožňuje. Žalovaný proto není podle Odvolacího finančního ředitelství nečinný. 5. Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 4. 2. 2025 se proto žalobce domáhá ochrany před nečinností žalovaného. Navrhuje, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat platební výměr na daň z hazardních her za 3. čtvrtletí roku 2024. Žaloba 6. Žalobce namítá, že žalovaný porušil jeho právo na projednání věci bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, uveř. pod č. 2/1993 Sb. (dále jen „Listina“). Poukázal na závěry vyslovené v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 24. 6. 2014, čj. 2 Afs 68/2012-34, č. 3096/2014 Sb. NSS, ve věci týkající se samovyměření správního poplatku. Předpokladem je, že poplatník sdělí správci daně pochybnosti do konce lhůty pro podání přiznání a požádá o vydání platebního výměru. Tyto závěry se podle jeho názoru uplatní i v případě samovyměření daně z hazardních her. Žalobce dále poukázal i na rozsudek NSS ze dne 29. 8. 2014, čj. 5 Afs 113/2013-41. V něm NSS vyslovil, že vydání konkludentního platebního výměru podle daňového řádu nepřipadá v úvahu. Je však třeba zohlednit § 11 odst. 5 zákona o dani z hazardních her. K faktickému vyměření daně dochází až jejím předepsáním do evidence daní. Je třeba odlišit fikci dne vyměření daně od jejího faktického vyměření, k čemuž dochází až jejím předepsáním do evidence daní. Podle žalobce je tedy třeba stejně jako ve věci, jíž se zabýval NSS, posuzovat samovyměření daně z hazardních her obdobně jako vyměření podle § 46 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, tedy jako fiktivní platební výměr. Obdobná situace, kdy žalovaný předepsal daň z hazardních her do evidence daní, by měla být posuzovaná tak, že nastala fikce konkludentního vydání platebního výměru a žalovaný by měl vystavit a zaslat žalobci platební výměr. Žalovaný je proto nečinný. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. V daném případě došlo podle § 11 odst. 1 zákona o dani z hazardních her k samovyměření daně podle daňového tvrzení žalobce. Žalovaný proto nemůže být při stanovení daně nečinný, neboť při samovyměření se platební výměr nevydává. To plyne i z důvodové zprávy k zákonu o hazardních hrách. Je-li daň vyměřena uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání ať již v tvrzené výši nebo ve výši nula (při marném uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání), nemůže ji správce daně stanovit rozhodnutím. Platební výměr se pak vůbec nevyhotovuje. Tento závěr potvrzuje i usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2021, čj. 3 Af 34/2020-21. Usnesení rozšířeného senátu NSS čj. 2 Afs 68/2012-34 není případné, neboť se netýká speciální úpravy samovyměření daně, nýbrž právní úpravy místních poplatků za subsidiárního použití zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Zatímco § 11 zákona o místních poplatcích ukládal správci místního poplatku povinnost vydat platební výměr a NSS pouze upřesnil, v jakých situacích k tomu má dojít, v případě samovyměření daně z hazardních her zákon vůbec vydání platebního výměru při samovyměření neumožňuje. Daňový subjekt má ale podle § 12 zákona o daních z hazardních her možnost měnit poslední známou daň podáním dodatečného daňového přiznání. Pokud správce daně dospěje k závěru, že daň byla samovyměřena (samodoměřena) v nesprávné výši, může přistoupit k doměření daně. Proti rozhodnutí o doměření daně z moci úřední se lze odvolat, případně i bránit žalobou u správních soudů. Na tomto výkladu nic nemění ani skutečnost, že podle § 11 odst. 5 zákona o dani z hazardních her se samovyměřená daň předepíše do evidence daní, aniž by k tomu bylo třeba vydání rozhodnutí (platebního výměru). Splnění procesních podmínek a vymezení soudního přezkumu 8. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Žalobce rovněž bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k její ochraně proti nečinnosti správního orgánu, jak to ukládá § 79 odst. 1 s. ř. s. Žaloba je tedy věcně projednatelná. 9. Soud rozhodl o věci samé bez nařízení jednání. Žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil. Žalobce ani na výzvu soudu nesdělil, že trvá na nařízení jednání. Soud má proto za to, že i žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). 10. Soud rozhodoval na základě skutkového a právního stavu ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.). Při posouzení věci soud vycházel z obsahu předložené spisové dokumentace, o jejímž obsahu není mezi účastníky sporu. Dokazování soud neprováděl. Posouzení žaloby 11. Mezi účastníky není sporu o skutkových okolnostech věci, jak byly popsány shora. Jedinou spornou (právní) otázkou tak je, zda v případě samovyměření daně z hazardních her postupem podle § 11 odst. 1 zákona o dani z hazardních her vzniká správci daně povinnost oznámit poplatníkovi daně na jeho žádost výši stanovené daně platebním výměrem, proti němuž se lze následně bránit žalobou u soudu ve správním soudnictví. Soud se přiklonil k výkladu zastávanému žalovaným. 12. Podle § 11 odst. 1 zákona o dani z hazardních her se daň tvrzená poplatníkem v daňovém přiznání považuje za vyměřenou dnem uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, a to ve výši v něm tvrzené. Podle druhého odstavce platí, že v případě, že poplatník nepodá daňové přiznání v zákonem stanovené lhůtě, považuje se daň za tvrzenou ve výši 0 Kč; pokuta za opožděné tvrzení daně se neuplatní. A podle pátého odstavce daň vyměřenou podle odstavce 1 nebo doměřený rozdíl podle odstavce 3 správce daně předepíše do evidence daní. 13. Mechanismus popsaný v citovaném ustanovení odpovídá režimu tzv. samovyměření, jak napovídá i rubrika: Samovyměření a samodoměření daně. Důvodová zpráva k § 11 zákona o dani z hazardních her k tomu uvádí, že: „[p]odstata samovyměření spočívá ve vyměření daně bez vydání individuálního právního aktu správce daně (tj. rozhodnutí). K vyměření nebo doměření dochází ze zákona (ex lege) na základě podání daňového tvrzení, ve kterém je tvrzena výše daně. Cílem této konstrukce je snížení administrativní zátěže na straně správce daně, který nebude nucen vydávat platební výměry, které by se zakládaly do spisu, popřípadě doručovaly jako je tomu v případě standardního vyměření nebo doměření podle daňového řádu. Výhodou je i právní jistota poplatníků, kteří jsou obeznámeni s výší poslední známé daně bez nutnosti nahlížet do spisu.“ A dále, že „[d]aň je vyměřena ex lege bez jakéhokoli autoritativního potvrzení správce daně. Daňový subjekt, k