2 As 332/2018 — Nejvyšší správní soud

30 A 68/2024- 33 - text  8 30 A 68/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: PŘÍSAHA občanské hnutí sídlem Sluneční náměstí 2583/11, 158 00 Praha 5 zastoupeného advokátem JUDr. Martinem Richterem, Ph.D. sídlem Seifertova 2919/12, 130 00 Praha 3 proti žalovanému: Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí se sídlem Kounicova 688/26, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 9. 2024, č. j. UDH-02226/2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce napadá v záhlaví uvedené rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“). Jím uznal žalobce vinného ze spáchání přestupku podle § 63 odst. 2 písm. k) zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“), kterého se dopustil tím, že jakožto politické hnutí zastoupené v koalici PŘÍSAHA a MOTORISTÉ kandidující ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 v rozporu s § 59c odst. 3 nezveřejnilo požadované údaje o osobách, které mu poskytly bezúplatné plnění. Těmito údaji jsou v případě fyzické osoby dle § 59b výše citovaného zákona jméno, příjmení, datum narození a obec, v níž má fyzická osoba, která plnění poskytla trvalý pobyt. Konkrétně se jednalo o nezveřejněná data narození u 12 fyzických osob a u další fyzické osoby o zjevně nesprávné datum narození. Za tento přestupek dostal obviněný dle § 63 odst. 5 písm. b) volebního zákona a podle § 35 písm. b) zákona o odpovědnosti za přestupky pokutu ve výši 35 000 Kč. Zároveň mu byla uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. II. Obsah žaloby 2. Dne 4. 11. 2024 podal žalobce žalobu ke Krajskému soudu v Brně, ve které uvádí následující argumentaci. Vysvětluje, že v případě poskytnutí bezúplatných plnění sympatizanty, je hnutí zcela odkázáno na údaje, které jim osoba sama poskytne. V případě, že si poskytovatel vylepí plakát politického hnutí, avšak odmítne poskytnout veškeré zákonem požadované informace, nachází se hnutí před volbou: a) tuto osobu mezi poskytovateli bezúplatných plnění vůbec neuvede a spáchá přestupek dle § 63 odst. 2 písm. i) volebního zákona b) tuto osobu sice uvede, avšak s nedostatečnými údaji a spáchá přestupek (se stejnou sazbou) podle § 63 odst. 2 písm. k) volebního zákona. 3. Žalobce je přesvědčen, že je fakticky trestán za přílišnou transparentnost. Žalobce totiž v souladu se smyslem volebního zákona naplnil požadavek jeho ustanovení § 59c odst. 3 tím, že skutečně 3 dny přede dnem voleb byly známy všechny osoby, které mu poskytly bezúplatné plnění. Je toho názoru, že zveřejnění všech osob je primární povinnost hnutí, přičemž uvedení všech údajů stanovených v § 59b odst. 3 volebního zákona má spíše povahu sekundární povinnosti. Tuto argumentaci uplatnil žalobce již ve správním řízení a žalovaný na ní reagoval následovně. Úřad si je vědom, že v některých případech může být identifikace fyzických osob problematická, ale pokud nezašle dárce či poskytovatel bezúplatného plnění veškeré zákonem požadované údaje nebo pokud jsou údaje zjevně nesprávné, je namístě jej prokazatelně (např. e-mailem) upozornit na nutnost zaslání veškerých údajů. Pokud toto daná osoba odmítne, tak je namístě takové bezúplatné plnění nepřijmout a upozornit poskytovatele, že pokud chce kandidující subjekt podpořit, musí tak učinit bez vědomí kandidujícího subjektu jako tzv. registrovaná třetí osoba. V případě bezúplatného plnění přijatého v rozporu se zákonem, tedy mj. v případě, není-li poskytovatel řádně identifikován, je namístě je v zákonem stanovené lhůtě vrátit, případně není-li vrácení možné, částku odpovídající bezúplatnému plnění odvést do státního rozpočtu. Obviněný výše uvedená bezúplatná plnění prokazatelně přijal, neboť je zveřejnil 3 dny přede dnem voleb. 4. Žalobce považuje výše uvedenou argumentaci žalovaného za zcela míjející se s účelem regulace financování politických stran a hnutí, jakož i s realitou volebních kampaní. Uvádí, že ke dni konání voleb do Evropského parlamentu neměl žádný profesionální aparát, jednalo se o politické hnutí bez zastoupení v Parlamentu, v Evropském parlamentu ani v krajských zastupitelstvích. Veškerou volební agendu vykonával 1. místopředseda J. P. Žalobce je názoru, že žalovaný ve výše uvedené pasáži popisuje spíše průběh poněkud těžkopádného správního řízení než realitu nepředstavitelně hektického závěru předvolební kampaně. 5. Stát je při regulaci fungování politických stran a jejich financování omezen ústavními garancemi sdružování v politických stranách (čl. 20 odst. 2 až 4 Listiny) a svobodné soutěže politických sil (čl. 22 Listiny). Žalovaný přitom formuluje v napadeném rozhodnutí pravidlo, které je zcela neživotaschopné, nemá oporu v zákoně a rovněž je velmi snadno zneužitelné. Politické hnutí nemůže ze svého rozpočtu „financovat“ rozhodnutí jiné osoby, že jej bude na svém majetku v podobě bezúplatných plnění propagovat, aniž by hnutí poskytnul potřebnou součinnost pro splnění zákonných povinností. 6. Dále se žalobce opírá o judikát Ústavního soudu ze dne 11. 4. 2023, sp. zn. Pl. ÚS 92/20, kde Ústavní soud posuzoval povinnost registrace „třetích osob“. Z nálezu žalobce citoval, že „napadená ustanovení lze ústavně souladně vyložit takovým způsobem (…), že jejich aplikace Úřadem pro dohled a správními soudy je možná v míře, ve které nebude nadměrně zasahovat do ústavně zaručených práv a svobod třetích osob“ (bod 83 nálezu). Na nyní projednávanou věc by měl soud uplatnit obdobný náhled. 7. Žalobce vykonal maximum, co po něm lze v rámci ústavních mezí fungování politických stran a hnutí požadovat. Uvádí, že datum narození dárců není veřejně zjistitelný údaj, a považuje za menší zásah do zájmů chráněných volebním zákonem zveřejnění neúplných údajů než úplné zatajení plnění. Trestat v takovéto situaci hnutí s odůvodněním, že si mělo kvůli dohledávání informací složitě dopisovat s jejich poskytovateli a případně hodnotu tohoto bezúplatného plnění jim vrátit, potažmo odvést do státního rozpočtu, se míjí s realitou. 8. Pro případ, že by soud neshledal napadené rozhodnutí nezákonným, navrhuje eventuálně, aby soud přezkoumal, zda uložený správní trest není zjevně nepřiměřený, resp. zda v projednávané věci nebyly důvody pro upuštění od správního trestu dle § 43 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), a pro upuštění od trestu dle § 78 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Je totiž zjevné, že samotné projednání věci postačí k tomu, aby si žalobce příště více dával pozor na evidenci poskytovatelů nepeněžitých plnění. Navíc je třeba zohlednit při ukládání trestu, že žalobce zvolil transparentní cestu a zveřejnil údaje ne zcela úplné, namísto aby poskytovatele bezúplatných plnění zcela zatajil. 9. Žalobce proto navrhuje, aby Krajský soud napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení, eventuálně aby v případě zamítnutí žaloby podle § 78 odst. 2 rozhodl, že se upouští od uložení trestu za správní delikt, a dále aby přiznal žalobci náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného 10. Žalovaný navrhuje podanou žalobou zamítnout, jelikož vznesené námitky považuje za nedůvodné. Ve svém vyjádření uvádí, že nesouhlasí s argumentací, že v případě neposkytnutí všech požadovaných údajů dárcem má hnutí žalobcem zmíněné dvě možnosti: a) neuvede poskytovatele vůbec anebo b) jej zveřejní s neúplnými údaji, přičemž obě jednání jsou postižitelná jako přestupek. Poskytnutí bezúplatného plnění totiž není jednostranným právním jednáním poskytovatele, kdy příjemce nemá jinou možnost než bezúplatné plnění přijmout. Jedná se o dvoustranné právní jednání, jehož předpokladem je dohoda obou stran (konkludentní – zveřejnění údajů o poskytovateli 3 dny před volbami, nebo výslovná – v případě bezúplatných plnění nad 1 000 Kč, zde totiž musí být uzavřena písemná smlouva) o tom, že poskytovatel bezúplatné plnění poskytuje a příjemce je přijímá. Politické hnutí není tedy v pasivním postavení a nemá v případě, kdy mu nejsou poskytnuty všechny požadované údaje, povinnost přijmout jakékoliv plnění ze strany poskytovatele a vystavit se tak hrozbě postihu za přestupek. Z náhledu na zvláštní účet žalobce je zřejmé, že ten běžně vrací dárcům zaslané peněžní dary, pokud nesplňují zákonem požadované náležitosti (pokud zde nebyl uveden účel transakce). Tímto dal žalobce najevo, že dary nepřijímá a nedošlo tak k perfekci darovací smlouvy. Tak měl postupovat i v tomto případě, pokud nebyly dárcem sděleny veškeré údaje. Jelikož však bezúplatné plnění nejde z povahy věci vrátit, je namístě nepřijetí vyjádřit písemně například e-mailem a upozornit poskytovatele