3 As 308/2023 — Nejvyšší správní soud

30 A 76/2024- 82 - text  12 30 A 76/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: T.N. zastoupeného advokátem JUDr. Pavlem Holubem sídlem Kopečná 940/14, 602 00 Brno proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo nám. 3, 601 82 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 11. 2024, č. j. JMK 156001/2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V souzené věci jde o přestupek nedodržení maximální hmotnosti motorového vozidla, zjištěný při vysokorychlostním vážení. 2. Žalobce byl jako provozovatel motorového vozidla MercedesBenz, reg. zn. X, a přípojného nemotorového vozidla FAYMONVILLE, reg. zn. X, potrestán Městským úřadem Židlochovice (dále jen „městský úřad“) za přestupek podle § 42b odst. 1 písm. u) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Ten spočíval v tom, že žalobce dne 20. 11. 2021 na dálnici D2 provozoval motorové vozidlo s připojeným vozidlem, a tato vozidla přesáhla celkovou povolenou hmotnost (48 000 kg) o 41 215 kg. Za to žalobci uložil městský úřad rozhodnutím ze dne 25. 1. 2022, č. j. MZi700092/20218, pokutu 378 000 Kč (dále jen „rozhodnutí o přestupku“). 3. K odvolání žalobce žalovaný změnil rozhodnutí o přestupku tak, že snížil celkové přetížení (hmotnost, o kterou provozované vozidlo překročilo maximální povolenou hmotnost po odečtení odchylky) z 41 215 kg na 39 337 kg. Důvodem k tomu bylo, že v mezidobí došlo ke změně výše toleranční srážky – čísla, které se odečítá z reálně naměřené hmotnosti – z 5 % na 7 %. Proto žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví potvrdil vinu žalobce, ale snížil uloženou pokutu na 360 000 Kč (dále též „odvolací rozhodnutí“ nebo „napadené rozhodnutí“). Proti němu brojí žalobce u Krajského soudu v Brně žalobou podanou dne 6. 12. 2024. II. Argumentace žalobce 4. Žalobce navrhuje napadené rozhodnutí zrušit, neboť je nezákonné. Žalobce už v řízení před správními orgány namítal, že vážení bylo chybné. Až po vydání napadeného rozhodnutí se dozvěděl, že stavba vah nebyla ke dni spáchání přestupku řádně zkolaudována, tudíž nebylo vydáno veřejnoprávní povolení k jejich provozu. Toto rozhodnutí mělo být dle informací žalobce vydáno až měsíc po dni spáchání přestupku. Ohledně absence kolaudačního rozhodnutí nemá žalobce konkrétní informace, nicméně se je pokusí zajistit. Zároveň žádá po soudu, aby to ověřil u Dopravního a energetického stavebního úřadu a u Ministerstva dopravy. Pokud nebyly váhy řádně zkolaudovány jako dopravní stavba, nemohly poskytnout kvalifikovaný výstup z měření. 5. Následující námitky žalobce uplatnil ve správním řízení a žalovaný se s nimi nevypořádal dostatečně. 6. Váhy Spelwim vážily chybně a vážní lístek obsahoval vnitřně rozporné hodnoty. Z vážního lístku nejsou zřejmé hodnoty, které měly mít jednotlivé nápravy před odečtením tolerance 11 % a nikde z něj nevyplývá údaj 93 911 kg, tedy celková naměřená hmotnost (údaj obsahuje až doklad o výsledku vysokorychlostního vážení). Součet hmotností všech náprav je 83 582 kg. Totéž platí pro součet náprav 1 – 4, kdy tento údaj je nižší o 2021 kg než údaj na vážním lístku. Váhy musely být chybné a zjevně ztratily metrologické vlastnosti právě s ohledem na tyto chybné údaje. Žalovaný mylně vycházel z jejich ověření ze dne 5. 11. 2021. 7. Žalobce namítal, že jeli tolerance (chybovost) 11 % na jednotlivou nápravu, nemůže být chybovost pro celou jízdní soupravu pouze 5 %. Při dílčích nepřesnostech až 11 % na každou nápravu by se tyto nepřesnosti musely násobit, což při devíti nápravách dává nepřesnost 155,8 %. 8. Ve spise chyběl certifikát o schválení vah ČMI a žalovaný si vystačil s tím, že certifikát existuje. Žalobce tak nemohl ověřit, že váhy byly kalibrovány pro danou rychlost jízdní soupravy (cca 89 km/h). 9. V té souvislosti se žalovaný nevypořádal s případným přesunem těžiště vozidla během jízdy, protože vycházel ze součtu hmotností na jednotlivé nápravy. Tím si ale protiřečí s vypořádáním námitky o chybnosti výpočtu celkové hmotnosti v kontextu hodnot na jednotlivé nápravy. 10. Dále je podle žalobce nesprávné, pokud žalovaný založil své rozhodnutí na tom, že jsou podklady pro vydání rozhodnutí „nezpochybnitelné“. Přitom do spisu nezaložil ani videozáznam či certifikát vah. Žalobce rozumí tomu, že ve správním spise nemůže být originál potvrzení o ověření vah – musí však být zřejmé, jak se jeho kopie do spisu dostala. 11. Dále se žalovaný vůbec nevyjádřil k námitkám žalobce, které se týkaly technických parametrů a údajů vah. Žalovaný pouze obecně uvedl, že kdyby je váhy nesplňovaly, ČMI by nevydal potvrzení. To je ale podle žalobce nedostatečné. Konkrétně šlo o následující údaje: a) podle potvrzení byly váhy opatřeny úředními značkami – ze spisu ale nevyplývá, jakými značkami a kde měly být umístěny, b) směr vážení je podle potvrzení jednosměrný – ze spisu ale nevyplývá, že byly váhy umístěny správným směrem, c) z potvrzení o vahách není zřejmý údaj o geometrii vozovky, o jejím podélném a příčném sklonu, jak vyžaduje čl. 3.15.2 opatření obecné povahy č. 0111OOPC01015 ze dne 6. 10. 2012, d) z potvrzení o vahách nevyplývá, jaké vozidlo bylo v rámci ověření vah váženo, tj. jaká byla referenční vozidla – zkoušky přesnosti vah nebyly provedeny podle čl. 5.4 opatření obecné povahy č. 0111OOPC01015 ze dne 6. 10. 2012, e) na vahách musí být uvedena maximální přejížděcí rychlost, o čemž ve správním spise není zmínka – žalobce už ve správním řízení namítal, že bylo měření nepřesné kvůli vysoké rychlosti vozidla, f) v potvrzení o vahách chybí záznamy zkoušek vah pro mechanické vlivy, náhodné vibrace, rázy a klimatické výkyvy, g) váhy měří při konstantní rychlosti, ale žalobcův řidič uváděl, že v době měření intenzivně brzdil. 12. Závěrem žalobce navrhuje, aby soud v případě, že neshledá důvodnost žaloby, alespoň upustil od uloženého trestu. III. Argumentace žalovaného 13. Žalovaný navrhuje podanou žalobu zamítnout a odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Na svém procesním stanovisku setrval po celou dobu řízení před soudem. IV. Řízení před krajským soudem 14. Ve věci proběhlo dne 18. 12. 2025 na žádost žalobce ústní jednání podle § 49 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Obě strany při něm setrvaly na svých stanoviscích. 15. Nad rámec správního spisu žalobce v žalobě navrhoval, aby soud provedl dokazování dotazem na Dopravní a energetický stavební úřad a Ministerstvo dopravy, aby tyto orgány poskytly informace ke kolaudačnímu rozhodnutí vah a jejich provozu. Na základě toho pak žalobce navrhoval, aby soud dokazoval kolaudačním rozhodnutím ke stavbě vah a případně dalšími rozhodnutími o jejich provozu. 16. V průběhu soudního řízení nicméně žalobce sám doložil soudu důkazy, které se mají týkat kolaudace vah (viz č. l. 49–71 a 75 soudního spisu). Soud jimi provedl dokazování na jednání. Šlo o následující listiny (jejich vyhodnocení provede soud níže): - odpověď Dopravního a energetického stavebního úřadu ze dne 22. 1. 2025, - žádosti na Ministerstvo dopravy ze dne 10. 12. 2024, 31. 1. 2025 a 5. 12. 2025 (urgence), - odpověď Ministerstva dopravy ze dne 6. 1. 2025, - stavební povolení č. j. 116/2016-910-IPK/8 ze dne 20. 4. 2016, - rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 11. 4. 2018, č. j. 148/2018-910-IPK/3, - rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 18. 12. 2019, č. j. 1082/2019-910-IPK/3, a - odpověď Ministerstva dopravy ze dne 11. 12. 2025. 17. Žalobcův zástupce k dotazu soudu vysvětlil, že žalobce během správního řízení nevznesl námitku týkající se kolaudace vysokorychlostní váhy, protože o tom nic nevěděl. Teprve po skončení správního řízení se z obchodních kruhů dozvěděl, že tato konkrétní váha byla údajně kolaudována až po datu, kdy změřila žalobcovo vozidlo. Jednalo se však o neověřenou informaci, proto žalobce po podání žaloby pátral dále. Jelikož se mu kolaudační rozhodnutí nepodařilo získat, navrhl na jednání soudu, aby soud sám provedené dokazování doplnil dotazem na Ministerstvo dopravy, Dopravní a energetický astavební úřad, Ředitelství silnic a dálnic a Městský úřad Židlochovice a vyžádal si od nich kolaudační rozhodnutí k vysokorychlostní váze a další listiny specifikované v žalobcově žádosti o informace ze dne 31. 1. 2025. Soud to shledal nadbytečným, jak níže vysvětlí. V. Posouzení věci krajským soudem 18. Žaloba není důvodná. Právní úprava a judikatura 19. Podstata řešeného přestupku tkví v přetížení jízdní soupravy zjištěném při vysokorychlostním vážení. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 209/2018 Sb., o hmotnostech, rozměrech a spojitelnosti vozidel stanoví v § 5 maximální možné hmotnosti, přičemž podle § 5 odst. 2 písm. k) citované vyhlášky je maximální povolená hmotnost jízdní soupravy 48 tun. 20. Vysokorychlostní vážení je legitimní způsob měření hmotnosti vozidel dle bodu 3.1.3 písm. d) přílohy